Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
Riziko, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními gangy, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované, říká Jaroslav Bílek, odborník na Jižní Ameriku a autoritářské režimy z Institutu Politologických studí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ruská ekonomika v posledních měsících zažívá sérii otřesů, které ukazují na její zranitelnost. Zatímco Moskva se snaží prezentovat stabilitu navzdory sankcím a pokračující válce proti Ukrajině, realita v jednotlivých regionech a sektorech ukazuje jiný obraz – od palivové krize na Krymu až po kolabující úrodu na jihu země.
Výpadky elektřiny přicházejí obvykle nečekaně. Během několika vteřin si uvědomíme, jak závislí jsme na elektřině – a především na každodenním komfortu, který s sebou přináší. Co dělat při výpadku proudu, když přestanou fungovat zásuvky, bankomaty a zmizí i mobilní signál? Přinášíme přehled praktických věcí a nouzových zásob, které se vyplatí mít po ruce, abyste takovou situaci zvládli bez stresu.
Asi 73 procent české populace se nijak nepřipravuje na krizové situace, lidé nemají připravené nouzové zásoby či další věci potřebné pro takovou situaci. U příležitosti představení příručky, která má občanům pomoci připravit se krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Izraelská armáda poprvé vjela do Deir al-Balah, kde dle OSN útoky zasáhly sklady a rezidence Světové zdravotnické organizace (WHO). Zaměstnanci i jejich rodiny byli ohroženi, někteří muži spoutaní a vyslýchaní se zbraní u hlavy. Oblast je přeplněna statisíci přesídlených Palestinců. Zdravotní sektor je na kolenou, do nemocnic proudí podvyživení. WHO hlásí kolaps pomoci, apely na příměří sílí.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko doporučil lidem ve své zemi, aby brambory jedli jednou, nejvýše dvakrát týdně. Zatímco on svůj tip odůvodnil prospěšností pro štíhlou linii, litevská a polská média upozorňují, že může souviset s nedostatkem brambor v Bělorusku.
Stávající politicko-ekonomická krize ve světě je podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila důsledkem „megatrendu rostoucí polarizace ve společnosti“. „Respektive narušování společenské smlouvy, kterou jsme tady měli,“ vysvětluje.
Pomoc ve zničeném Pásmu Gazy má podle amerického plánu zajišťovat švýcarská nadace a její zabezpečení mají obstarat dvě soukromé vojenské firmy. První žoldnéři už do země dorazili. OSN se obává, že se pomoc nedostane ke všem a že je zároveň podmíněna politickými a vojenskými cíli.
V Bělorusku chybí až 200 tisíc pracovníků, stejné číslo podle odhadů uteklo po protestech v roce 2020. Krizi se snaží zažehnat diktátor Lukašenko, kterému nabídl příchod až 150 tisíc nových lidí pákistánský premiér. Jenže okolní evropské země z toho moc nadšené nejsou, v minulosti už totiž Lukašenko používal migranty jako zbraň a způsobil tím humanitární krizi na hranicích.
Obyvatelé Polska dostanou do konce roku manuál s informacemi, jak se chovat v různých krizových situacích. S odvoláním na zástupce ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení ministerstva vnitra Roberta Klonowského to uvedl Business Insider Polska nebo rádio Zet. Součástí brožury mají být například rady, jaké zásoby si obstarat, aby lidé v případě krize přežili doma 72 hodin bez zásobo
Porodnost v Česku za rok 2023 byla nejnižší za 22 let, neúplná data za loňský rok naznačují další výrazný pokles. Mladá generace chce čím dál častěji žít bezdětně. Mezi hlavní důvody patří nedostupné bydlení. Co stojí za vysokými cenami nájmů a nemovitostí? Dočkáme se lepších vyhlídek a pomůže mladým stát?
Jako hru s časem a válku nervů charakterizuje agentura AP snahu vyjednávačů bohatých a chudých zemí dospět na protahující se klimatické konferenci OSN COP29 v Baku k dohodě. Jedná se o peníze od vyspělých států, které by těm chudším pomohly přizpůsobit se oteplování planety. Konec byl původně stanoven na pátek, ale představitelé států se nedokázali shodnout na hlavních cílech.
Německý kancléř Olaf Scholz se ve středu už podruhé sešel s vrcholnými zástupci stran vládní koalice, ministrem hospodářství Robertem Habeckem a ministrem financí Christianem Lindnerem. Třetí večerní schůzka rozšířená o další představitele sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP) by podle médií mohla rozhodnout o budoucnosti německé vlády, která se zmítá v hluboké krizi.
Ani příslib vládní podpory nestačí. Volkswagen je v problémech, které ani možné znovuzavedení dotací na nákup elektromobilu asi nevyřeší. Ke slovu se tak zřejmě dostanou nepopulární kroky: automobilka chce zavřít nejméně tři německé továrny a zrušit desítky tisíc pracovních míst. V ohrožení je tak prakticky kdokoliv, kdo pro VW v Německu pracuje.
"S pojmem trauma bychom to neměli přehánět. Akutní stresový dopad je normální," říká psycholog se zaměřením na katastrofy a odolnost Štěpán Vymětal k tomu, jaké dopady budou mít na psychiku Čechů uběhlé povodně. Češi podle něj ale v krizích fungují racionálně a chytře. Jak funguje krizová komunikace při živelných katastrofách nebo během války? A proč někteří lidé realitu popírají?
Do ponuré blízké budoucnosti zasadil dánský režisér Thomas Vinterberg svůj první televizní seriál. Odehrává se v době, kdy stoupající hladiny moří už zcela zaplavily Nizozemsko a nyní stejný osud čeká Dánsko. Ve snaze zachránit národ vláda nařizuje masovou evakuaci všech obyvatel a uzavření státu.
Volkswagen varuje, že ve snaze uspořit náklady uzavře některé své závody v Německu. Odbory hrozí tvrdým odporem.
Rusko čeká chmurná budoucnost s výrazně menším počtem obyvatel. Válka na Ukrajině, rozpoutaná prezidentem Vladimirem Putinem, si vybírá svou daň a prakticky zajistila, že v příštích generacích bude jeho země nejen menší, ale i starší, zranitelnější a méně vzdělaná, upozorňuje nová studie respektovaného amerického think-tanku Atlantic Council.
Horko, pole zničená suchem, děsivé písečné bouře. Statisíce zoufalých lidí opouští své domovy a vydávají se na cestu někam, kde se dá žít. Mohlo by se zdát, že to je katastrofická vize budoucnosti. Ale není. Odehrálo se to v USA ve třicátých letech, za hospodářské krize. Spisovatel John Steinbeck to popsal v Hroznech hněvu. Těžkou dobu zachytila stejně mistrně také fotografka Dorothea Langeová.
