Reklama
Reklama

Krev


První příznaky - rakovina plic
První příznaky - rakovina plic
První příznaky - rakovina plic

Smrtelná nemoc postihuje víc Čechy ze západu. Morava má výhodu, tvrdí lékař

Na rakovinu plic umírá ze všech nádorových onemocnění v Česku nejvíce lidí. Problém tohoto onemocnění spočívá hlavně v tom, že v jeho prvních fázích jsou příznaky nevýrazné, anebo dokonce chybí. Dá se rakovina plic vůbec poznat v raném stadiu? A patří mezi významné rizikové faktory jen kouření? Sledujte druhý díl nové série První příznaky.

RFE - každodenní boj mezi životem a smrtí v ukrajinské polní nemocnici
RFE - každodenní boj mezi životem a smrtí v ukrajinské polní nemocnici
RFE - každodenní boj mezi životem a smrtí v ukrajinské polní nemocnici

"Odpojte mě." Reportér zachytil boj o život v polní nemocnici u Bachmutu

V polní nemocnici u ukrajinského Bachmutu, na který nadále útočí ruské síly, ošetřují den co den vojáky i civilisty. Někteří lidé v těžkém stavu lékařům často umírají pod rukama hned po příjezdu, ostatní raněné se pak alespoň snaží dostat do stabilizovaného stavu. Reportéři Rádia Svobodná Evropa v nemocnici strávili jeden den, během nějž zachytili tamní nelehké podmínky.

Reklama
Fotogalerie / Bloody Sunday 1972 / Krvavá neděle / Severní Irsko / Masakr
Fotogalerie / Bloody Sunday 1972 / Krvavá neděle / Severní Irsko / Masakr
Fotogalerie / Bloody Sunday 1972 / Krvavá neděle / Severní Irsko / Masakr

Krvavá neděle vyvrcholila palbou ostrými. Za masakr se Londýn omluvil až po 38 letech

Poklidná demonstrace, která se proměnila v jednu z nejtragičtějších událostí severoirského konfliktu. Protest v Derry nebo také Londonderry 30. ledna 1972 měl ukázat nesouhlas katolíků s britskou správou ostrova. Odpoledne se situace vyostřila, lidé házeli kameny a armáda zareagovala. Střelbu gumovými náboji, vodní děla a slzný plyn vystřídala ostrá palba do davu, která si vyžádala čtrnáct obětí.

Život v pandemii - vakcinolog Roman Chlíbek o riziku sraženin u vakcín AstraZeneca a Johnson&Johnson
Život v pandemii - vakcinolog Roman Chlíbek o riziku sraženin u vakcín AstraZeneca a Johnson&Johnson
Život v pandemii - vakcinolog Roman Chlíbek o riziku sraženin u vakcín AstraZeneca a Johnson&Johnson

Šéf vakcinologů o reakcích po očkování: Kdy být v klidu a co jsou varovné signály?

U některých věkových kategorií už jsou přínosy vektorových vakcín jako AstraZeneca nebo Johnson & Johnson skoro stejné jako rizika vzniku krevních sraženin po jejich podání. Teprve u osob starších 60 let začíná přínos očkování převyšovat možné riziko vzniku specifických vedlejších účinků. I proto jsme nyní podávání těchto vakcín věkově omezili, uvádí pro Aktuálně.cz vakcinolog Roman Chlíbek.

Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"
Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"
Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"

Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"

Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Uplynulo 100 let od založení KSČ
Jednorázové užití / Fotogalerie / Uplynulo 100 let od založení KSČ
Jednorázové užití / Fotogalerie / Uplynulo 100 let od založení KSČ

Zapálený komunista, rudý tyran, lidská troska. Gottwald byl prezidentem až do smrti

Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak kdysi řádil mamon zlata. Fenomén zlaté horečky na kolorovaných fotografiích
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak kdysi řádil mamon zlata. Fenomén zlaté horečky na kolorovaných fotografiích
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak kdysi řádil mamon zlata. Fenomén zlaté horečky na kolorovaných fotografiích

Tak kdysi řádil mamon zlata. Fenomén zlaté horečky na kolorovaných fotografiích

Amerika, Austrálie i Nový Zéland propadly v 19. století zlaté horečce. Na několika místech se objevila ložiska drahých kovů, která přilákala tisíce lidí s vidinou rychlého zbohatnutí. Někteří narazili na úlovky, které se zapsaly do historie, a stali se z nich zámožní podnikatelé, mnozí však odešli zchudlí a zklamaní. Unikátní kolorované snímky v galerii zachycují rozkvět zlatokopecké éry.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Tenkrát v 17. listopadu 1989
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tenkrát v 17. listopadu 1989
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tenkrát v 17. listopadu 1989

Obrazem: Tenkrát 17. listopadu 1989

Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak vypadal Atentát na papeže Jana Pavla II. / Reuters
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak vypadal Atentát na papeže Jana Pavla II. / Reuters
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak vypadal Atentát na papeže Jana Pavla II. / Reuters

Den, kdy papež unikl smrti. Jana Pavla II. zasáhly čtyři rány, atentátníkovi odpustil

13. května 1981 se turecký atentátník Mehmet Ali Agca na vatikánském náměstí Sv. Petra pokusil zabít papeže Jana Pavla II. Karola Wojtylu (jak zní papežovo občanské jméno), který by v pondělí 18. května oslavil 100. narozeniny, zasáhly čtyři střely, ze svých zranění se ale dokázal zotavit. Atentátníkovi, jehož motivy jsou dodnes nejasné, útok odpustil a přimluvil se za jeho propuštění z vězení.

Reklama
Středoškolák vymyslel aplikaci, která láká dárce krve: Udělá z vás superhrdiny, říká
Středoškolák vymyslel aplikaci, která láká dárce krve: Udělá z vás superhrdiny, říká
Středoškolák vymyslel aplikaci, která láká dárce krve: Udělá z vás superhrdiny, říká

Středoškolák vymyslel aplikaci, která láká dárce krve: Udělá z vás superhrdiny, říká

Chceme udělat z darování krve hru. Budujeme komunitu dárců, kteří se mohou vzájemně motivovat, vysvětluje devatenáctiletý student David Stančík, který s projektem vyhrál soutěž středoškoláků o nejlepší podnikatelský nápad. V aplikaci bude žebříček pro porovnání s přáteli a také mapa, která ukáže, kde jaký typ krve chybí. Bude v ní i systém virtuálních plaket a časem i skutečných odměn, dodává.

Reklama
Ceny Neuron 2019 - přírodovědec Michal Šimíček
Ceny Neuron 2019 - přírodovědec Michal Šimíček
Ceny Neuron 2019 - přírodovědec Michal Šimíček

Český mladík opustil Cambridge, aby vedl tým v Ostravě. V buněčné terapii jsou špička

Vědec Michal Šimíček (34) působil několik let na věhlasném pracovišti v Cambridge, pak se ale vrátil na rodnou severní Moravu. V Ostravě založil centrum, kde zkoumají možnost léčby rakoviny pomocí buněčné terapie. Špičkovou vědu a péči o půlročního syna se navíc snaží skloubit s farmařením na rodinné usedlosti. "Nejdůležitější je mít dobré nápady, výdrž a velkou míru štěstí," říká.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama