S herečkou Libuší Šafránkovou se lidé budou moci rozloučit tento pátek v kostele v Praze na Spořilově, který bude otevřen od 10 do 14 hodin. Smuteční mše začne ve čtyři odpoledne v kruhu rodiny a přátel, zájemci ji mohou sledovat na velkoplošných obrazovkách před kostelem. Přenos ze smuteční mše bude rovněž živě vysílat Česká televize.
Na vršku poblíž Kozích hřbetů stojí jediná církevní stavba na území Suchdola na severu Prahy. Kaple svatého Václava pochází pravděpodobně z 18. století a v současné době ji obec opravuje. Součástí revitalizace krásného zeleného místa s až vesnickou atmosférou je vybudování hřbitova, o který místní usilují už 300 let. Doposud bylo místo jejich posledního odpočinku v nedalekých Úněticích.
Sedlčanské společenské centrum našlo místo přímo v historické části města. Moderní architektura, která zvenčí vypadá jako mnohoúhelník nebo krystal, patří Adventistům sedmého dne. Protestantský směr, který vznikl v USA a dnes patří mezi nejrychleji rostoucí církve světa, nemá ve své liturgii jasně definovaný prostor, a tak architekti měli při tvorbě interiéru poměrně volnou ruku.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v obci Konojedy na Úštěcku přes 250 let. Nechali ho vystavět potomci Františka Antonína Šporka (zakladatele Kuksu) jako poděkování servitskému řádu za uzdravení jediného syna. Po odsunu ale kostel s bohatou mramorovou výzdobou nepotkalo nic dobrého a ještě před pár lety byl na spadnutí. V roce 2015 tamní spolek inicioval jeho postupnou obnovu a dnes znovu září.
Pražský kostel sv. Haštala na Starém Městě má po 105 letech opět všechny zvony. Dva chybějící do jeho zvonice zvedl ve středu 21. dubna jeřáb. Odlilo je zvonařství Grassmayr v rakouském Innsbrucku. Vyšly na 1,2 milionu korun a peníze na ně se shromáždily díky veřejné sbírce. Vyzvedávání zvonů zachytil na svých snímcích fotograf Richard Horák.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Těšínsko je opravdu region na okraji zájmu, šťastný havíř z normalizační znělky Televizních novin je jen zlomek reality, říká spisovatelka Karin Lednická, autorka oceňovaného románu Šikmý kostel. Příběh začíná velkým důlním neštěstím v roce 1894, dějová linka stojí na historických faktech. Mluvila jsem s hodně lidmi, méně než sto jich nebylo, s některými to byly i stovky hodin, líčí vznik románu.
Při pohledu na krajinu s jezery a šikmým kostelem se dnes těžko věří, že v ní před sto lety stály secesní domy a hornické kolonie staré Karviné. Dříve zemědělská oblast se po objevení uhlí proměnila v průmyslovou metropoli s prací pro tisíce lidí. Období prosperity mapuje i trilogie Šikmý kostel, v níž spisovatelka Karin Lednická naznačuje, že v životě nic není dané.
Říkal jsem, že je to konec světa, směje se Jiří Schierl a ukazuje na zasněženou cestu. Zaniklou osadu Skoky od okolních obcí oddělila nádrž Žlutice, která zatopila jedinou příjezdovou cestu. Dnes se na místo dá dostat jen po polní cestě, v zimě ji však zavane sníh. Skoky patřily mezi nejdůležitější poutní místa v Česku, po odsunu utichly, život se do nich vrátil až se spolkem Pod střechou.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně bezesporu patří mezi nejkrásnější realizace slovinského architekta Jožeho Plečnika nejen u nás, ale i ve světě. Monumentální moderní stavbu z režných cihel v železobetonovém skeletu postavili na přelomu 20. a 30. let minulého století. Neobvyklý tvar chrámu byl inspirován Noemovou archou a královskou symbolikou.
Možná se to na první pohled nezdá, ale i v Česku, které je známé vysokým podílem nevěřících, se staví moderní kostely. Po Listopadu 1989 jich v republice vzniklo hned několik desítek, a to zejména na Moravě a ve Slezsku. Podle architekta sakrálních staveb Marka Štěpána je jejich stavba odrazem doby a měla by promlouvat k lidem. Nejnovější církevní stavbou je kostel na pražském Barrandově.
Katolický kněz Josef Suchár se před více než třiceti lety rozhodl změnit atmosféru v pohraniční obci Neratov. Život poutního místa zde obnovuje ve spolupráci s lidmi s handicapem. Nadace Karla Janečka jej za to jmenovala Laskavcem - člověkem, který nezištně koná dobré skutky.
Po požáru unikátního dřevěného chrámu svatého archanděla Michaela na pražském Smíchově zbyla z malebné stavby jen kostra. Ve své historii přitom hned dvakrát zvládl rozebrání do posledního trámu, přesun a opětovnou stavbu. Nyní má možnost povstat potřetí. Pražané se ve veřejné sbírce skládají na jeho obnovu. Na transparentním účtu bylo v polovině listopadu kolem 600 tisíc korun.
Vyšetřovatelé od čtvrtečního rána zkoumají příčinu středečního požáru kostela svatého Michala v zahradě Kinských v Praze. Vyšetřovatelé již vyloučili, že by mohlo jít o technickou závadu, nyní prověřují, zda nešlo o žhářství nebo nedbalost. Policisté hledají svědky požáru, zajímají je například fotografie či videozáznamy.
Hned několik hasičských jednotek se snažilo zachránit alespoň něco málo z památkově chráněného dřevěného kostela ze 17. století, který stojí v pražské zahradě Kinských. Plameny kostel zasáhly velmi vážně, takže z něj téměř nic nezůstalo. Vyšetřovatelé už na místě zjišťují, jak se mohl kostel vznítit.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který skončil 27. října roku 1975, hledá dodnes jen těžko srovnání. Pozdně gotický chrám se díky němu vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici. Náročná akce vyžadovala nejen pečlivou přípravu a plánování, ale i mnoho peněz.
