Astronaut Andrew Feustel, současný velitel na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), si udělal čas a odpovídal českým dětem na jejich všetečné dotazy. Musí kosmonauti na ISS uklízet? Mohli by si s sebou vzít zvířátko? Uměli by se navzájem operovat? Už Andrew něco drahého na vesmírné stanici rozbil? Podívejte se na rozhovor z vesmíru, který zprostředkovala Akademie věd ČR.
V rámci projektu Do kosmu s krtkem 2018 mohly děti poslat dotaz americkému astronautovi Andrewovi Feustelovi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Organizátoři akce vybrali osm nejlepších a ty na palubu doručili. Feustel bude na dotazy odpovídat v průběhu prázdnin, my jsme otázky zobecnili a konfrontovali s nimi odborníka na kosmonautiku a šéfredaktora oblíbeného blogu Kosmonautix Dušana Majera.
Se stále intenzivnějším pronikáním člověka a jeho přístrojů do vesmíru se řeší i ochrana před přenosem mikrobů. Nejde už jen o kontaminaci vesmírných těles pozemskými mikroby, ale jako sci-fi přestává vypadat i představa zavlečení mimozemských mikrobů na Zemi. Pakliže nelze vyloučit život na Marsu, byť třeba již dávný, vzorky z rudé planety mohou být velmi nebezpečné.
Jediný československý kosmonaut Vladimír Remek se po dlouhé době objevil na veřejnosti poté, co minulý měsíc odešel z postu českého velvyslance v Rusku. Remek byl hlavní hvězdou středeční celodenní akce v Brně uspořádané u příležitosti 40. výročí jeho letu do vesmíru.
Již příští rok chce síť postavit německá pobočka Vodafonu ve spolupráci s automobilkou Audi, vesmírnou společností PTScientists a finskou Nokií.
Projekt D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě, říkají vědci. Chtějí přilákat zájem veřejnosti.
Generace, která před téměř 50 lety nezažila v přímém přenosu přistání člověka na Měsíci, si podobný zážitek odnese ze 6. února 2018. To mohli lidé sledovat úspěšné snažení společnosti SpaceX o start rakety Falcon Heavy a zdárné přistání jejích stupňů zpět na Zemi. Přímým přenosem provázel popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.
Ruský kosmický program nezažívá v posledních letech zrovna nejšťastnější období. Navíc za četné nezdary může často až nepochopitelná nedbalost. "Vědci naprogramovali urychlovací raketový stupeň Fregat pro start z jiného kosmodromu, což je bizarní," konstatuje Pavel Toufar k listopadové blamáži, kdy Rusové zbytečně přišli o svou velkou družici a 18 menších satelitů Američanů, Kanaďanů či Japonců.
Kosmonauti Alexandr Misurkin a Anton Škaplerov pracovali od pátečního odpoledne do noci na sobotu vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) osm hodin a 13 minut a vytvořili tak ruský rekord. Jejich směna se protáhla kvůli potížím s výměnou přijímače antény na ruském modulu Zvezda, které ale kosmonauti zvládli, informovala agentura TASS. Absolutní rekord v délce pobytu v otevřeném kosmu, téměř devět hodin, drží už bezmála 17 let američtí astronauti James Voss a Susan Helmsová. Hlavním úkolem kosmonautů bylo instalovat zařízení přijímače širokopásmového komunikačního systému antény. Systém umožní téměř 24hodinové obousměrné předávání informací mezi ruskou částí ISS a řídícím centrem u Moskvy.
Na loutkovém filmu Lajka o psí kosmonautce, která přežije svou cestu do vesmíru a s dalšími zvířecími astronauty založí na vzdálené planetě harmonickou kolonii, pracoval režisér Aurel Klimt deset let. Do kin snímek přichází nyní, na začátku listopadu. "Jsem sedmdesátý druhý ročník, kult Gagarina a Lajky v mém dětství pořád přežíval. Svezla se s tím ještě glorifikace Remka, což mě samozřejmě ovlivnilo. Hlavním tématem Lajky je ale vztah člověka ke zvířatům," říká Aurel Klimt, žák Břetislava Pojara, v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kosmonauti si krátí chvíli velmi zajímavým způsobem. Zkouší, jak dlouho se ve vesmíru vydrží točit fidget spinner, a experimentují tak s Newtonovými zákony. Podívejte se na sestřih těch nejlepších momentů z paluby vesmírné stanice.
Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.
Ruská kosmická loď Sojuz MS-06 s tříčlennou posádkou ve středu nad ránem SELČ úspěšně přistála na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Po necelém šestihodinovém letu tam dopravila ruského kosmonauta Alexandra Misurkina a americké astronauty Marka Vanda Heie a Josepha Acabu. Sojuz odstartoval z kosmodromu v kazašském Bajkonuru ve 23:17 SELČ a po čtyřech obletech kolem Země zakotvil u orbitálního komplexu v 04:55 SELČ. Misurkin, Vande Hei a Acaba doplní posádku ISS na obvyklých šest členů. Na oběžné dráze stráví přibližně pět měsíců. Na komplexu od konce července už pracují ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a jejich italský kolega Paolo Nespoli.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v pátek úspěšně odstartovala ruská kosmická loď Sojuz MS-05. Po šestihodinovém letu dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) další tři členy posádky. Na palubě Sojuz MS-05 míří k orbitální stanici ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a Ital Paolo Nespoli. Na ISS by měli přistát kolem páteční půlnoci SELČ. Nová trojice podle plánu stráví na oběžné dráze kolem Země více než čtyři měsíce, než se v prosinci vrátí domů. Na ISS nyní působí velitelka, americká astronautka Peggy Whitsonová, ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a další Američan Jack Fischer.
Celý rejstřík výrazů od pobavení po zděšení se vystřídal na tváři slavného amerického astronauta Edwina "Buzze" Aldrina, když naslouchal po boku Donalda Trumpa jeho projevu o významu dobývání vesmíru. Záběry reakcí druhého muže na Měsíci na proslov amerického prezidenta nyní baví internet.
Příběh chystaného letu první slovenské družice dokládá, že někdy je dobré jít si za svým cílem, i když mu zprvu nikdo nevěří. Celý projekt má na svědomí parta slovenských studentů, kteří si zřídili "SpaceLab" ve sdílené bratislavské kanceláři. "Dlouho jsme se s českou skupinou popichovali, komu se podaří dostat do vesmíru dříve, nyní letíme spolu," říká místopředseda slovenského týmu Jakub Kapuš.
Těžko byste v Česku hledali většího odborníka na kosmonautiku, než jakým je Karel Pacner. Na jeho knihách o dobývání vesmíru vyrostlo již několik generací nadšených čtenářů. Ani ve svých 81 letech neustává ve své publikační činnosti, každý rok mu vychází několik knih, a to i z oblasti historie, vědy a techniky. Nyní vydává značně přepracovanou verzi svého populárního titulu Tajný závod o Měsíc.
Mnoho kroků se mu zázračně povedlo, poslední již ne. Sovětský kosmonaut Vladimir Komarov se 24. dubna 1967 dokázal vrátit z vesmíru na takřka neovladatelné kosmické lodi. Přistání však nemohl přežít. Za první oficiálně přiznanou tragédií při kosmickém letu před 55 lety mohla horlivost nepříliš vzdělaných komunistických funkcionářů, kteří potřebovali Kremlu vykázat úspěch.
Tři astronauti se v pondělí rozloučili s Mezinárodní vesmírnou stanicí a zamířili zpátky na Zemi. Velitel "Expedice 50" Shane Kimbrough a letečtí inženýři Sergej Ryzhikov a Andrey Borisenko se vrátili v kosmické lodi Soyuz MS-02. Všichni tři členové posádky strávili ve vesmíru celkem 173 dnů. Přistáli v Kazachstánu krátce před půl druhou našeho času.
Nejznámější vědec současnosti Stephen Hawking oznámil, že se mu splní jeho dávný sen a poletí do vesmíru. Stane se tak na palubě Virgin Galactic, místo mu nabídl sám majitel, miliardář Richard Branson.
