


Budoucnost koruny po ukončení intervencí
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok diskutoval se zástupci byznysu o chystaném ukončení intervencí na oslabení koruny.



Guvernér České národní banky Jiří Rusnok diskutoval se zástupci byznysu o chystaném ukončení intervencí na oslabení koruny.



Co bude v zítřejších Hospodářských novinách?



Od začátku roku 2014 do konce letošního prvního čtvrtletí vzrostl v tuzemsku celkový objem vytištěných peněz o 20,4 procenta. Větší tempo než Česko vykázala ve stejném období jen Čína. Centrální banky se zvyšováním objemu peněz v ekonomice obvykle snaží podpořit inflaci.



Guvernér ČNB Jiří Rusnok překvapivě prohlásil, že centrální banka může pokračovat v měnových intervencích i ve druhém pololetí 2017. Záleží prý na aktuálních prognózách. Dosud bankovní rada opakovala, že intervence pravděpodobně ukončí v první polovině roku. Žádná data měnící pohled na ekonomiku přitom v poslední době nepřišla.



Česká národní banka v červenci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 8,29 miliardy korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního července intervenovala v objemu zhruba 563 miliard korun. Při intervencích banka prodává korunu a kupuje eura. Bankovní rada ČNB na počátku srpna zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.



Variantu postupného opuštění kurzového závazku nepreferuji. Mělo by k tomu dojít naráz, tvrdí o ukončení oslabování koruny viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Podle něho ten, kdo žehrá na dražší zahraniční dovolenou, by si měl uvědomit, že bez devizových intervencí ze strany ČNB by třeba nyní ani neměl práci.



Česká národní banka (ČNB) zadržela v prvním pololetí 1480 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Meziročně jde o šestiprocentní nárůst, ve stejném období loni to bylo 1400 padělků. Přibylo padělků eur i korun. Údaje zveřejnila ČNB na internetu. Nejvíce padělků mincí a bankovek bylo v českých korunách, celkem 802. Ve stejném období loni to bylo 766 kusů. Počet padělků eur vzrostl na 563 z loňských 277. V případě dolarů počet padělků klesl z 319 na 97. Vedle padělků zadržela centrální banka 2920 napodobenin, za stejné období loni to bylo 296 kusů. Napodobeniny jsou většinou na rozdíl od padělků vyrobeny za jiným účelem než udáním do oběhu.



Nejdražší hamburgery - za sedm dolarů - mají ve Švýcarsku. Za pouhý dolar a půl prodávají nejlevnější Big Mac na Ukrajině. Podle červencové aktualizace Big Mac Indexu je česká koruna vůči dolaru zhruba o 40 procent podhodnocena, Češi by tak měli za dolar platit necelých 15 korun.



Výsledek čtvrtečního referenda, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení z Evropské unie, pocítí i běžní Češi. Kvůli nejistotě v eurozóně a výpadku britské poptávky zpomalí růst HDP i mezd. Zároveň už stoupla cena eura a dolaru, výhodnější jsou naopak nákupy v librách. Kvůli Brexitu se také může prodloužit doba, kdy bude Česká národní banka kontrolovat kurz koruny, varují ekonomové.



Česká národní banka v dubnu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně za necelých 11 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet kurz poblíž hranice 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního dubna centrální banka intervenovala v objemu zhruba 530 miliard korun. Bankovní rada na počátku května uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. I nová prognóza centrální banky počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.



Novela omezuje seznam „nestandardně poškozených“ tuzemských bankovek a mincí, pro jejichž výměnu platila přísnější pravidla. Jde hlavně o pomalované a popsané peníze.



Setkáváme se s nimi prakticky denně. Opravdu je ale znáte? Vyzkoušejte si, co víte o tuzemských bankovkách a mincích.



Budeme pokračovat v takové měnové politice, která bude podporovat českou ekonomiku, uvedl Rusnok po dnešním jmenování. Zásadní zvrat ve snaze ČNB uměle oslabovat korunu nečeká, intervence tedy jen tak neskončí.



Hlavní tahák výstavy Národní galerie k příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV. ve čtvrtek dorazil do Prahy. Originál koruny římského krále návštěvníci budou moci vidět od neděle do konce září ve Valdštejnské jízdárně. Zlacenou korunu, která má 66 centimetrů po obvodu, vyrobili Karlovi na míru pražští zlatníci v roce 1349. "Když jsem obvod koruny srovnával s kosterními pozůstatky Karla, respektive s jeho lebkou, tak sedí na centimetr na obvod jeho nadměrně veliké hlavy," říká ředitel Národní galerie Jiří Fajt, který musel absolvovat zdlouhavá jednání, aby korunu poprvé po 667 letech aspoň na čas vrátil z německých Cách zpět do Čech.



ČNB bude dál bránit posílení české měny pod hranici 27 korun za euro. Členové bankovní rady jsou připraveni ji dále oslabit, pokud by inflace nebyla tak vysoká, jak ČNB plánuje. Momentálně ale není nutné na takzvaném kurzovém závazku nic měnit, vyplývá ze zápisu.



Kancléř Vratislav Mynář odmítá, že by ředitelku odboru památkové péče na Hradě Ivanu Kyzourovou někdo šikanoval, jak ona tvrdí. Podle Mynáře měla neshody se dvěma svými nadřízenými, kterým se nelíbilo, že si neplní své povinnosti. Kyzourová byla v poslední době i kurátorkou výstavy k výročí narození Karla IV., jejího zahájení se ale už nedočká. Dostala výpověď. "Hlavní důvody výpovědi byly dlouhodobé neshody na pracovišti s nadřízenými, nekomunikace a neplnění si základních povinností," řekl Mynář v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.



Podle guvernéra Miroslava Singera je centrální banka připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň. Ekonomika by si ale musela "zvyknout" na příliš nízkou inflaci a to by se projevilo ve vývoji důležitých ekonomických ukazatelů. Mezi nimi klade ČNB hlavní důraz na růst mezd. Analytici považují dnešní Singerovo vyjádření spíše za slovní intervenci.



Téměř dvě třetiny respondentů (63 procent) očekává, že za 25 let už Česko nebude mít korunu. I po pětadvaceti letech ale zůstane tuzemská ekonomika závislá na výrobě aut. Ukázal to průzkum společnosti EY. Pracovní doba se stane pružnější než teď. A podle více než poloviny dotázaných bude za 25 let hlavním lídrem světové ekonomiky Čína.



Bankovní rada České národní banky dnes uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí "blíže polovině roku 2017". Na tiskové konferenci po jejím jednání to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když ještě na počátku letošního února hovořila o první polovině roku 2017. Inflace se totiž nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016. Bankovní rada ČNB dnes opět nechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro.



Loni bylo v Česku zadrženo 5 301 padělaných nebo pozměněných bankovek a mincí. Celková hodnota padělků tuzemské měny překročila 2,5 milionu korun, hodnota padělků zahraničních platidel činila po přepočtu 9,3 milionu korun. Projděte si detaily ve fotogalerii.