Čtvrtstoletí doutnající konflikt znovu ožil v Náhorním Karabachu, staré rány se otevřely také v Etiopii. Z obou míst prchají lidé po stovkách a rostou obavy z humanitární krize. Násilí neutichlo ani na Blízkém východě. Situaci všude po světě navíc zhoršuje pandemie koronaviru. Podívejte se na výběr válečných fotografií roku 2020, které zachytila agentura Reuters.
Stesky o tom, že je dnešní společnost příliš individualistická, takže lidé už nedovedou žít v páru, nechávají psychologa Pavla Rataje v klidu. Vnímat své potřeby a umět o nich s partnerem mluvit podle něj vztahům spíše prospívá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz párový terapeut mluví o tom, proč se část mladé generace bojí seznamování, proč nedoporučuje sex na prvním rande a proč manželství není mrtvé.
Tři a půl roku jezdil slovenský reportér Tomáš Forró na východní Ukrajinu. "Dokázal to, co se žádnému jinému novináři nepodařilo. Získal si důvěru lidí na obou bojujících stranách, kteří ho vzali mezi sebe, do zákopů i do bytů. Chtěl se pokusit porozumět záhadě, jak vzniká válka, a pochopit kořeny zla, dokázal však mnohem víc," napsal o něm v jeho nové knize Donbas novinář Martin Šimečka.
Rusko poskytne Arménii "potřebnou pomoc", pokud se boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v regionu Náhorního Karabachu rozšíří na arménské území, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo prohlášením reaguje na prosbu arménského premiéra Nikola Pašinjana, který kvůli postupujícím bojům požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany na svém youtubovém kanále zveřejňuje každý den nové záběry z útoků dronů na arménskou bojovou techniku. Propagandistická videa mají za úkol mj. posílit důvěru u veřejnosti. Arménská strana si ale stěžuje na to, že drony zasahují i civilní cíle.
Při vojenském cvičení v roce 1996 vystřelila čínská armáda tři rakety, jen u jedné z nich ale dokázala monitorovat její dopad. Zbylé dvě se jí ztratily, údajně kvůli výpadku služby GPS. Tento incident stál u začátku čínského navigačního systému, který byl minulý týden dokončen a brzy by měl být po kompletním otestování v plném provozu, píší čínská média.
Konflikty o vodu jsou už nyní častější než v minulosti, voda ale bývá jen jedním z mnoha faktorů, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední americký expert na vodu Charles Iceland z World Resources Institute. "Dokud se situace s vodou bude zhoršovat, bude více svárů a část z toho bude násilná. Je to něco, co lidé musí přežít. A pokud to nezvládnou, budou zoufalí," upozorňuje.
Je to ohromná zkouška, ale je otázka, čeho je to zkouška. Když jsme víc doma, máme větší očekávání a pak jsme o to víc zklamaní. Vzniká větší pnutí a máme pocit, že za to může ten druhý nebo náš vztah. Ale tahle krize není o vztazích. Je to extrémní situace, vztahy teď neřešte, říká psychoterapeut Pavel Rataj. Karanténa porodnost nezvýší, doba je nejistá, poroste ale sledovanost porna, míní.
Změny tras, ke kterým přistoupily některé aerolinky kvůli napětí v americko-íránských vztazích, nemají na letecký provoz v Česku vliv. Řekl to mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma. Úpravy ve vedení linek jsou podle něj záležitostí jednotlivých leteckých společností. Dopady nezaznamenalo ani Letiště Praha, uvedl jeho mluvčí Roman Pacvoň.
Potvrdilo se, že Írán si netroufá na válku a nechce konflikt eskalovat. Většina soudných Íránců si uvědomuje, že země není v pozici, aby mohla čelit masivnímu americkému útoku, míní redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. Írán v noci zaútočil v Iráku na dvě základny sil vedených USA. Trumpova nevypočitatelnost dělá Íráncům obavy, zasáhl režim vysoko, Solejmání byl v zemi skutečným hybatelem, dodává.
Zabití íránského vlivného generála Kásema Solejmáního vyvolalo obavy z eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Podle analytika Mehdiho Parpanchiho, kterého oslovilo Rádio Svobodná Evropa, je ale přímý konflikt nepravděpodobný.
Zapojení do činnosti nestátní ozbrojené skupiny, která se zaměřuje na působení v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu, by nově mělo být samostatným trestným činem. Pachateli za něj má hrozit až pětileté vězení.
Z Libanonu bylo v neděli na území Izraele vypáleno několik protitankových střel, oznámila izraelská armáda. Vojáci podle ní na palbu odpověděli. Střely podle Izraelců mířily na vojenskou základnu a armádní vozy. Libanonské radikální šíitské hnutí Hizballáh následně oznámilo, že zničilo u hranic izraelské vojenské vozidlo a "zabilo či zranilo" osoby, které v něm cestovaly. Kvůli incidentům z posledních dní se zvýšilo napětí mezi Izraelem a Hizballáhem, židovský stát se nyní obává případného útoku.
Z euforie a představy, že se jim zlepší život, to přešlo nejdříve k deziluzi a teď k úplnému zoufalství, říká slovenský novinář Tomáš Forró, který mapuje konflikt na východě Ukrajiny a napsal o tom knihu Donbas. Obě strany páchají krutosti, porušují mezinárodní dohody a dopouštějí se válečných zločinů, ale je jasné, kdo to celé začal. A to bylo Rusko. Jsou na to masivní důkazy a kdo tvrdí opak, je buď hloupý, nebo lže, tvrdí Forró. Bývalý prezident Porošenko si opětovné připojení Donbasu k Ukrajině nepřál, do velké míry mu tenhle stav vyhovoval. Co s tím udělá nový prezident Zelenskyj, to je otázka, dodává reportér.
Americký prezident Donald Trump popřel informace íránských médií, že předem informoval Teherán o možnosti ozbrojeného útoku provedeného odvetou za sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. V nedělním rozhovoru pro televizi NBC vyjádřil názor, že Írán si stejně jako on válku nepřeje.
Mezinárodní soud pro námořní právo nařídil Moskvě, aby neprodleně osvobodila ukrajinské námořníky, které uvěznila po loňském incidentu v Kerčském průlivu. Oznámily to tiskové agentury. Kyjev označuje námořníky za válečné zajatce, Moskva za narušitele státní hranice.
