Desítky vyznavačů čínské meditační praxe Falun Gong se sešly před čínskou ambasádou v Praze, aby připomněli 18. výročí pronásledování této duchovní skupiny čínskou vládou. Před ambasádou vytvořily živý obraz mučení a vystavily osmnáct pand, které jsou součástí projektu "Komunismus s pandí tváří" Barbory Bálkové.
Pekingem zřejmě zaviněná či urychlená smrt disidenta je pro české občany důkazem, jak krutému režimu se naši politici klanějí jako ubozí vazalové.
Vzácná shoda panuje mezi prezidentskými kandidáty v otázce, zda by jmenovali vládu s komunisty. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. To je však podle odborníků v rozporu s ústavou. KSČM je legální politickou stranou, která nebyla v minulosti nikdy zakázána. Je proto třeba k ní v této otázce přistupovat stejně jako ke kterékoliv demokratické straně.
Rudá věž smrti sloužila v 50. letech jako třídírna uranové rudy v táboře pro politické vězně tehdejšího komunistického režimu. Na následky práce s radioaktivním materiálem bez jakýkoliv ochranných pomůcek zde zahynulo mnoho vězňů, další trpěli doživotními zdravotními následky. Od roku 2008 budova patří Konfederaci politických vězňů. Ta na místě plánovala zřídit mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu. Dodnes tam však není ani muzeum, ani jakákoliv připomínka tehdejších událostí. Konfederace navíc návštěvníky na věž bez předchozí domluvy nevpouští.
Svoboda a demokracie jsou jen pro někoho. Mluvím o zločinnosti současného režimu, teď jsou zde lidé chudí, kteří si nemohou dovolit vzdělání, a lidé, kteří jsou na ulici, říká poslankyně KSČM Marta Semelová. Dodává, že vystoupení z NATO má KSČM v programu dlouhodobě, protože naši vojáci by neměli hájit cizí zájmy, ale bránit Českou republiku.
Původně ruský projekt Poslední adresa, který připomíná památku zemřelých rukou komunistického režimu, dorazil do Česka. Na malých kovových štítcích velkých jako dlaň, přivrtaných na zdech domů, je uvedeno jedno jméno. Jméno člověka, kterého zatkli a následně popravili komunisté a on se do svého domu už nikdy nevrátil. Cílem projektu je připomínat životy obyčejných lidí zabitých komunisty, na místech, kde naposledy žili. Navrhnout jméno přitom může každý. Po Rusku a Ukrajině je Česko teprve třetí zemí, kde se tento projekt rozběhl. Myšlenkovým autorem je ruský publicista Sergej Parchomenko, jenž přijel do Čech umístit první čtyři tabulky na zdi pražských domů. Kterých? Podívejte se.
Chceme identifikovat všechny oběti totalitních režimů v masových hrobech, nejenom Gabčíka a Kubiše, říká forenzní genetik a soudní znalec Daniel Vaněk, který se podílí na projektu Jména mrtvým. V některých případech bude prý exhumace ostatků velmi obtížná, a to zejména u malých dětí nebo v případě vyvraždění celých rodin. Vzpomíná přitom, že před 40 lety bylo na místě masových hrobů na ďáblickém hřbitově jen zarostlé smetiště, teď chce vrátit místu důstojnost.
Podle osmistránkového programu chce KSČM budovat socialismus, vyvést Česko ze Severoatlantické aliance a odmítá také migrační kvóty. Do kampaně hodlají komunisté investovat 25 milionů na centrální úrovni, další peníze poskytnou regiony i samotní kandidáti.
Zvládá rozdvojení osobnosti. Oceňuje veterány RAF, se kterými komunisté zle zametli, a přitom píše zdravice pohraničníkům totalitního státu.
První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.
Dosud prakticky neznámá činnost Vladimíra Ambroze na poli performance, intervencí do veřejného prostoru a projevů blízkých inscenované fotografii trvala jen několik let. V 70. letech patřil k okruhu brněnské umělecké scény působící vně tehdejších oficiálních institucí. Ambrozovy práce z tohoto období odrážejí obecná civilizační témata a současně reagují na temnou atmosféru vrcholící normalizace.
Na konci září 1989 unesli tehdy 19letou disidentku Janu Miklušákovou-Netopilovou příslušníci komunistické StB, na poli za Prahou jí měli vyhrožovat zastřelením. Hlavním z nich měl být Antonín Prchal, který byl před dvěma lety pravomocně odsouzen za bití disidenta Petra Placáka. Prchal teď může před soudem stanout kvůli případu Miklušákové-Netopilové znovu. Státní zástupce na něj chce podat obžalobu.
Obvodní soud pro Prahu 2 přerušil na neurčito kvůli špatnému zdravotnímu stavu projednávání případu někdejšího člena komunistické strany Jaroslava Mikoláška, který je nejstarším obžalovaným v Česku. Obviněný byl kvůli tomu, že v roce 1953 hlasoval pro nucené vysídlení dvou rodin zemědělců při akci Kulak.
Prezident Miloš Zeman při setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem řekl, že do Číny přijel proto, aby podpořil projekt novodobé Hedvábné stezky, která má posílit obchodní vztahy Číny s Evropou. Uvedl také, že by byl rád, aby tato stezka vedla až do České republiky. Po jednání národních delegací se oba prezidenti zúčastnili podpisu tří dohod o spolupráci v ekonomické či zdravotní oblasti.
Dědův gauč, babiččin servis, tatínkův fotoaparát, maminčina ozdobná dečka. Východočeské muzeum v Pardubicích přichází s výstavou Tak jsme žili ve 20. století a nabízí návštěvníkům možnost "vstoupit na návštěvu do interiérů z vlastních vzpomínek" a prohlédnout si proměny životního stylu od první republiky až do roku 1989. Výstava potrvá do 24. září, fotogalerie Aktuálně.cz nabízí ochutnávku z části expozice zabývající se dobou normalizace.
Hotel Klenov na Vsetínsku patřil mezi nejluxusnější ubytovací zařízení své doby. Na konci dvacátých let jej postavila rodina Novosadova. Válečný veterán Josef Novosad si na něj vydělal jako číšník v Černínském paláci, na zbytek si vzal úvěr. Úspěšné roky plné hostů a živé hudby vystřídalo státní vlastnictví, které původní majitele nahradilo. Od 90. let hotel na kdysi hojně navštěvované přehradě chátrá a mění majitele.
Na sklonku března 1964 vláda rozhodla kvůli postupující těžbě uhlí o likvidaci města Most, jednoho z nejcennějších a nejkrásnějších v zemi. Bourání začalo v roce 1967, poslední domy padly o dvacet let později. Krásu původního města i budování toho nového shrnuje fotogalerie připravená v roce 2017.
Podle představitelů čínské komunistické strany ztělesňují Medvídek Pú, Prasátko Peppa a další západní dětští hrdinové škodlivý ideologický vliv na čínskou společnost. Komunistická strana Číny pokračuje ve své rozsáhlé kampani proti údajně nepřátelským západním idejím a chce dramaticky zredukovat počet vydávaných západních titulů.
Diváky čeká už jen poslední epizoda Světa pod hlavou, seriálu, v němž režiséři Radim Špaček a Marek Najbrt předvedli odvážnou českou verzi kultovního britského seriálu Život na Marsu. Nejzajímavější změnou je posun z "cool" prostředí Velké Británie do nepříjemné normalizace. A právě reflexe normalizace a obecně minulosti je tématem rozhovoru s Radimem Špačkem.
Česko zatím stojí stranou změn, podobně jako po větší část roku 1989. Tehdy to byl pro ty, kdo to vnímali, zdroj zklamání a obav, dnes je to naše velké štěstí.
