Kouzelná slůvka české vlády, díky kterým mohou otevřít galerie také v Jihočeském kraji, konečně zazněla a zámek Hluboká nad Vltavou se probouzí k životu. Od čtvrtečního poledne je ve zdejší zámecké jízdárně k vidění jedinečný soubor obrazů ruských avantgardistů světového jména.
Pátý květnový den roku 1945, vypuklo v Praze povstání, největší bitva Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Vzpomínky na povstání sepsal jeho velitel Karel Kutlvašr za mřížemi.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Před rokem 1989 jsme zažívali bezmoc, člověk nebyl pánem svého osudu. A hodně lidí na to zapomíná, nebo se snaží tehdejší dobu idealizovat, míní populární spisovatelka Alena Mornštajnová. V novém románu Listopád líčí, co by se stalo, kdyby nepřišel 17. listopad. Je čím dál těžší nemyslet na očekávání čtenářů, ale snažím se, aby každá moje kniha byla jiná. Umím se vcítit do lidí, dodává.
Na Kubě končí jedna politická éra. Bratři Castrové vládnou na ostrově tak dlouho, že země zažila pod jejich vedením i atentát na amerického prezidenta J. F. Kennedyho nebo první přistání na Měsíci. Nyní na Kubě začíná sněm komunistické strany, který bude trvat do pondělí. Vedení strany se má vzdát 89letý Raúl Castro, mladší bratr zesnulého vůdce Fidela.
Obálce knihy vévodí zrezivělý klíč. Na zvonění klíči už přitom v listopadu 1989 nedošlo. Moci se chopila armáda a lidové vzedmutí po deseti dnech zadusila. Komunisti tak v této zemi vládnou dodneška. Alespoň v novém románu Aleny Mornštajnové nazvaném Listopád, který vychází tento čtvrtek.
Ve slovenském archivu objevili při třídění kartoték StB statistickou kartu, kterou zavedla Státní bezpečnost na Andreje Babiše jako svého agenta. Soud tak po letech dostal nový písemný důkaz, který vyvrací tvrzení českého premiéra, že se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval. Podle karty se stal agentem dobrovolně.
Jsou knihy, které budí rozruch, a nemusí to být vždy zásluha kvality textu. Někdy kontext a interpretace vytvoří napětí, vyvolají nesouhlas či údiv. To je případ Agnessy, vydané nakladatelstvím Maraton u příležitosti nedávného Velkého knižního čtvrtka.
Během vystoupení vojáků na oblastním kole Československé spartakiády 1985 začalo pršet a těla pomazaná blátem se postupně měnila v absurdní sochy. Série fotografií Zdeňka Lhotáka z této akce se už dávno stala legendární u nás i ve světě - a nejen proto, že za ni dostal cenu na World Press Photo. Slavné snímky teď poprvé vyšly v samostatné knižní podobě. Pojďte se podívat na ukázky.
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
Principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský prožil nelehký rok. Vláda podle něj finanční pomoc soukromým scénám odsunula na druhou kolej, a tak teď divadelníci bojují o přežití. Přesto se svým souborem připravil hry o bratrech Mašínech a Karlu Čapkovi, které mají komentovat i současnou politickou situaci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o otci Rudolfovi, který by loni oslavil sté narozeniny.
Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v domovním průjezdu jihlavského náměstí Míru polil ředidlem a zapálil vedoucí pracovník podniku Motorpal a stranický funkcionář Evžen Plocek (40). Na následky popálenin zemřel o pět dnů později. Následoval tak živé pochodně Jana Palacha (16. ledna 1969) a Jana Zajíce (25. února 1969). Od Plockovy hraniční oběti uplynulo 52 let.
Slavné Barrandovské terasy se otevřely před 95 lety. Přilehlý svah se stal okamžitě domovem pražské smetánky. Zdejší vily jsou němými svědky historických událostí a bylo na co se dívat. Někdejší sláva prvorepublikového kulturního centra je už však minulostí, ale kontroverzi vzbuzuje i současné dění na lukrativních pozemcích. Pojďte s námi na virtuální procházku kolem nádherných vil.
Osmaosmdesátiletá pamětnice, která přežila vyhlazení Lidic, zemřela. Její příběh nepřipomíná jen hrůzy války, ale také naši schopnost ztrácet paměť.
Ve věku 75 let zemřel světoznámý polský básník a esejista Adam Zagajewski. V noci na pondělí o tom informovala agentura PAP. Autor proslulý sbírkami jako Jet do Lvova nebo Ohnivá země kritizoval komunistický režim a totalitní společnost, 20 let žil v exilu, přesto se neoznačoval za disidenta. Patřil k nejpřekládanějším polským autorům.
"O homosexualitě neexistovala za komunistů jediná oficiální informace. Tihle 'úchylové' jako by neexistovali, protože v komunismu bylo přece všechno dokonalé," popisuje postavení leseb a gayů v době před rokem 1989 Jana Kociánová. Život jim ztrpčovala i Státní bezpečnost. Pronásledovala je, ale zároveň vydíráním nutila ke spolupráci. I o tom je výstava Paměti národa na Alšově nábřeží u Rudolfina.
Agenti donašeči komunistické Státní bezpečnosti jako její oběti? S provokativním pohledem na vynucené udavačství přichází Ústav pro studium totalitních režimů v ojedinělé studii Člověk v soukolí StB. Jak ale dodává historik Martin Tichý: "Určitě neplatí, že každý spolupracovník StB byl její obětí. Mezi agenty byly i lidské bestie."
Se spisovatelkou Lenkou Elbe o jejím debutovém románu Uranova, vězněném dědečkovi a také o tečce za 50. lety.
Zemřela bývalá herečka a tajemnice brněnského Divadla Husa na provázku Eva Vidlařová, bylo jí 73 let. Před rokem 1989 se zapojila do disentu, držela hladovku za propuštění politických vězňů a strávila několik měsíců ve vazbě.
V estébáckých šanonech u jeho jména stálo "náboženský fanatik". V kriminále mu jako politickému vězni říkali "ču*ák, zku*vysyn a zm*d". Normalizační církevní představení jej pak oslovovali "pane" - aby dali najevo, že pro ně není kněz. Disident, chartista a jezuita František Lízna podlehl minulý čtvrtek koronaviru. Dnes odpoledne jeho tělo spočine v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně.
