Zatímco ještě před pár lety byl „kvas“ nyní přezdívaný jako „komunistická cola“ či „sovětský Guinness“ v západní Evropě spíše takovou zvláštní vzpomínkou na východní blok, dnes se z něj stává nový wellness hit. Razí si cestu do supermarketů i hipsterských kaváren – a fanoušci o něm mluví jako o malém zázraku pro zdraví střev.
Sledujte v den 36. výročí Sametové revoluce diskusi tří předáků studentského hnutí Stuha. Marek Benda, Jiří Dienstbier mladší a Martin Klíma ve Spotlightu s Matyášem Zrnem vzpomínají na klíčové okamžiky, které vedly k pádu komunistického režimu.
Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
I když od 17. listopadu 1989 uteklo už 36 let, stále je možné objevovat zásadní dokumenty z archivu ústředního výboru totalitní komunistické strany. Takovou možnost nabízí třeba i členská kartotéka partaje, kde zatím došlo k digitalizaci jen malé části evidenčních štítků. Za dveřmi Národního archivu se tak dají prozkoumat pohnutky milionů Čechoslováků, které je vedly ke vstupu do KSČ.
"Milovník dobrého jídla a skromný člověk. Člověk mnoha tváří, který poslední léta žil v jiném světě a někdy dělal církvi ostudu." Tak vzpomínají pro Aktuálně.cz na zesnulého kardinála Dominika Duku tři kněží a jeden církevní historik. Kardinál zemřel v úterý ve věku 82 let. Jeho pohřební mše proběhne 15. listopadu v katedrále svatého Víta.
Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
V jednací síni Městského soudu v Brně se v úterý cestovalo v čase - přesněji do roku 1983. Před senát se postavil Jan Dvorník, jeden ze stovek lidí, kteří se tehdy v sobotu 11. června shromáždili u pisárecké restaurace Na Střelnici a které pak oddíly totalitní policie zmlátily obušky. Desítky mladých později skončily ve vazbě, Dvorník byl jako řada dalších odsouzen. Nyní se dočkal rehabilitace.
Nejdříve se oženili či vdaly a založili rodiny. Někdo kvůli režimu, někdo z přesvědčení, že je to tak správné. Ale nakonec poznali, že nejsou šťastni. Potřebovali jít s pravdou ven a být s tím, koho skutečně milují. Někomu trvalo i roky, než si sám sobě přiznal a pak i svému okolí, že ho přitahuje stejné pohlaví. Báli se o tom mluvit. Ani český showbyznys či sportovní svět není výjimkou.
"Případ tří ztracených trampů v Hřensku mě překvapil," přiznává autor uzavřené podcastové série Aktuálně.cz Podivné zločiny Pavel Švec. "Šokoval mě rozsah celého toho vyšetřování. Byla tam spousta svědků a svědeckých výpovědí."
Bude v lednu 2026 zakázána Komunistická strana Čech a Moravy? Určitě ne. Lednový start platnosti novely trestního zákoníku k tomu sám o sobě nebude stačit. Drobná změna znění v tomto zákoně však může vést k pokusům takový návrh časem protlačit až k soudu. Určitě se obrátí proti některým propagátorům stalinismu.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.
K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které v pátek schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje.
Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, a přesto se může zdát, že zapomíná, jak křehká svoboda může být. I proto vznikl projekt Příběhy bezpráví, který již téměř 20 let pomáhá mladým porozumět historickým paralelám a rozpoznat rizika autoritářských tendencí. "Ztráta historické paměti je pro mnohé výhodná," varuje Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.
V Číně zasedá Národní lidový kongres, na který se sjeli nejvyšší představitelé země i tisíce vůdců provincií. Jednání má podle agentury AP trvat týden. Jak to na místě vypadá, zachycují snímky agentury Reuters.
Ve vedení Sdružení válečných veteránů figurují podle zjištění deníku Aktuálně.cz lidé evidovaní jako spolupracovníci totalitní kontrarozvědky, která spadala pod StB. Předseda sdružení Pavel Budinský je v současnosti ve vazbě. Kriminalisté ho viní z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
Agent, důvěrník či informátor. V užším vedení českého spolku válečných veteránů se objevují spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která spadala pod StB. Pátrání deníku Aktuálně.cz odhaluje spisy některých ze spolupracovníků i jejich příběhy. Předsedu sdružení veteránů Pavla Budinského minulý týden zatkla policie. Viní jej z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.
„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
