Dohoda o využití nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou je konečně podepsána. Je mnohem lepší než její předchozí verze. Navzdory obrovskému tlaku nakonec Kyjev odrazil "koloniální" požadavky Washingtonu. Pachuť zrazeného spojenectví však na ní v očích Ukrajinců už nejspíš zůstane.
Ačkoliv do českého zdravotnictví letos přiteče ze zdravotních pojišťoven 500 miliard korun, stačit to nebude. Systém spadl do deficitu, který má jedinou jistotu - a to, že se bude prohlubovat. Pokud s tím nic neuděláme, budeme jej brzy počítat v desítkách miliard.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se nejen Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Jsem na cestě. Vezu Land Rover (dar od dobrého člověka v Česku), dron, ovladače k dronům, spoustu kávy a další drobnosti pro vojáky. Byť se můj hlavní cíl nachází téměř přesně východním směrem, má trasa se bude dost klikatit. Plánuju odbočky na Lvov, Kyjev, Dněpr, Charkov a Sumy. Tedy tak to říká můj plán. Jenže plány, jak víme, jsou v zemích zmítaných válkou něco, co připravujeme jen ze zvyku.
Schází peníze a armádní zásobování nefunguje tak, jak má. Záložní pozice pro případ nuceného ústupu ještě nejsou vybavené a nikdo neví, kdy se situace může změnit. Chlapci dávají z každé výplaty několik tisíc hřiven do kasy, za které se pak kupují nutné věci jako nafta, nářadí, drony, Starlinky… Ale teď můžu pomoci já s penězi ze sbírky českých občanů.
Okamžité příměří, přímé jednání mezi Moskvou a Kyjevem, vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO, americké uznání ruské anexe Krymu, zamrznutí frontové linie, dohoda o nerostech, která převádí část zisků z ukrajinských přírodních zdrojů americkým společnostem, a nakonec zrušení všech sankcí uvalených vůči Rusku. Tak vypadá podle britského deníku The Telegraph sedmibodový mírový plán Donalda Trumpa.
Birmingham, druhé největší město Velké Británie, tone v odpadcích. Šest týdnů trvající stávka popelářů proměnila ulice v hromady hnijících pytlů, kolem nichž běhají krysy velikosti koček, místními přezdívané "Squeaky Blinders". Stávka je sice pohroma, ale pravda je, že Britové si o takový chaos koledovali sami. Proč? Protože jsou to velcí nepořádníci, jak se díky své práci přesvědčuji každý den.
Česká politika se v minulých dnech odehrávala hlavně v Poslanecké sněmovně, kde začala další schůze. Tamnímu dění hodně dominoval šéf ANO Andrej Babiš, který pronesl několik kritických projevů. Jeho hlavní terč, premiér Petr Fiala (ODS), se v jednací síni většinou jen mihl a věnoval se svým premiérským povinnostem. A poslanci schválili několik zákonů, u kterých jsou pochyby o jejich kvalitě.
"Volil jsem Clintonovou i Obamu, ale nikdy bych se s nimi necítil tak dobře, jako když jsem se bavil s Donaldem Trumpem." Touto větou šokoval americký liberální komik Bill Maher své publikum po návratu z večeře s americkým prezidentem. Ve třináctiminutovém videu shrnul známý kritik Trumpa své dojmy z návštěvy Bílého domu, které by se daly shrnout do věty: "Ten chlap není tak hrozný, jak se zdá."
Současná administrativa Bílého domu vnímá ekonomiku neoddělitelně spjatou s bezpečností. Obchodní deficit a odliv výroby z USA jsou pro prezidenta Donalda Trumpa věci, které ohrožují bezpečnost Spojených států.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Zatímco následující týden bude patrně v politice pořádně emotivní, protože se poslanci opět střetnou ve sněmovně, tento týden se drželi od sebe. Krajské organizace STAN si vybíraly lídry kandidátek pro sněmovní volby, zatímco Andrej Babiš pokračoval v jízdě za voliči jako lídr kandidátky na severu Moravy a Karel Havlíček jako lídr v Praze. A to aniž by lídry vybírali sami členové ANO.
Vcelku hladce se vládě Petra Fialy podařilo po sněmovně protlačit tzv. velkou mediální novelu, jejíž součástí je i mírné navyšování koncesionářských poplatků, také Senátem. Česká televize a Český rozhlas ale ještě vyhráno nemají. O jejich budoucnosti se totiž rozhodne až v podzimních sněmovních volbách.
Patrně to nelze interpretovat jinak, než že jde o další krok, na jehož konci bude návrh na odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka z funkce. Rada ČT mu ve středu přiznala výroční finanční bonus ve výši pouhých deseti procent. Hlasování bylo jednomyslné.
Unie nabídla Donaldu Trumpovi nulová vzájemná cla na průmyslové výrobky a automobily. Izrael cla na zboží z USA rovnou zrušil. Ani v jednom případě ale americký prezident nereagoval s očekávaným nadšením. "Ne, nestačí to," odpověděl na návrh EU. "Nejspíš ne," odpověděl na dotaz, zda nyní zruší cla na izraelské zboží. Závěr je jasný - Trumpovi nejde o nespravedlivě nastavená cla na americké zboží.
Přichází pro mě Timur, že mám jít za velitelem. Ten mně začne pokládat otázky, co mám v plánu na Ukrajině a jak dlouho se mohu zdržet. Když zjistí, že nikam nespěchám, nabídne mi práci u Runy. Rád souhlasím a kolem půlnoci jdu spát.
„Velmi pozorně sledujeme situaci, která je v současné době mimořádně bouřlivá, napjatá a emocionálně přetížená,“ citovala agentura Interfax v pondělí Dmitrije Peskova. Mluvčí Kremlu měl na mysli klesající ceny ropy, které míří k padesáti dolarům za barel ruské ropy URALS. To už vážně ohrožuje ruský rozpočet, který počítal s cenou 70 dolarů za barel. Rusko tak může přijít o 25 miliard dolarů.
Vůbec poprvé v polistopadových dějinách může po letošních sněmovních volbách vzniknout vláda složená výhradně ze stran, které se nehlásí k étosu a odkazu sametové revoluce. Není to varianta jediná, přesto je potřeba s ní realisticky počítat. Což mimo jiné znamená, že v letošních volbách nepůjde jen o změnu vlády, ale i o změnu režimu.
Čeho se snaží dosáhnout Donald Trump svými cly? Chce vrátit Ameriku do zlatého věku, kdy se vyrábělo v USA a Američané měli obchodní přebytek se zbytkem světa. Jenže ten zlatý věk neexistoval. Co naopak vždy existovalo, byl politický boj o cla - ta totiž vždy někomu ekonomicky pomáhala, ale někomu ekonomicky škodila.
Ukrajina až na výjimky nemobilizuje muže mladší 25 let. Důvody jsou podle mého názoru dva. Dnešní chlapci nejsou na počátku dospělosti tak vyspělí jako jejich dědové za druhé světové války a proti jejich odvodům se staví především demografové.
