Pokud nemá být historickým vyústěním současného stavu Evropy devastující válečná prohra, anebo vznik chudého a na technologicky vyspělých velmocích závislého kontinentu, pak je třeba trvale odmítat i jen náznaky populismu a začít se spoustou dalších zásadních kroků.
Pracuje Evropská komise na tom, aby děti napříč Evropskou unií měly možnost se samy a bez souhlasu rodičů rozhodnout o nevratné fyzické změně pohlaví bez jakéhokoliv věkového limitu?
Společným posláním urbanismu, architektury a developmentu je vytvářet jak intimní prostředí a příjemné sousedství, tak i veřejný prostor, který vybízí k sebereflexi a dává městu charakter. Je tu ale i hlubší cíl - vytvořit místo, jež umožňuje překonat život coby fragment vlastního zájmu a probudit v nás to nejdůležitější, schopnost života v celku. Tedy odpovědnosti nejen za sebe, ale i za ostatní.
Zanedlouho to budou tři roky, co tehdy již dobře etablovaná, avšak stále jen středně velká firma OpenAI zveřejnila svůj revoluční nástroj umělé inteligence ChatGPT-3.5. Během prvního měsíce získala asi 100 milionů uživatelů a naprosto změnila většinu vizí o tom, jakým způsobem se lidská společnost bude vyvíjet.
Ještě před pár týdny chválil českou muniční iniciativu během své návštěvy Prahy generální tajemník NATO Mark Rutte. A na červnovém summitu NATO se většina spojenců, včetně Američanů, předháněla v tom, aby muniční iniciativu podpořila. Andrej Babiš však slibuje její revizi a přesun pod křídla Severoatlantické aliance.
Rozloučím se se všemi, včetně mé oblíbené fenky Kory, a vyrazím na cestu. Mám tušení, že tohle nebude jen o předání auta. Cítím, že poznám fajn lidi. Později se ukazuje, že můj pocit byl správný. Vzniká tu po pár dnech pouto přátelství, které bude moct rozdělit jen smrt někoho z nás.
Kauza Turek nám připomněla nejen to, že minulost dožene každého a že je dobré mít v pravý čas na pravém místě na každého složku. Ale hlavně to, že Andrej Babiš nebude novým Trumpem, Orbánem nebo Ficem, a že dokonce ani Motoristé nejsou až takoví ranaři, jak se snad mohlo zdát.
Kdyby člověk četl pouze česká média, mohlo by ho klidně napadnout, že duchem chudého a veskrze odpudivého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa by bylo vhodné umístit do nějakého ústavu a nenechat ho snad ani vycházet.
Za posledních deset let stouply výdaje na zdravotnictví skoro o 120 procent. Pokud nezahájíme potřebné reformy a nezvýšíme efektivitu systému, začne mu docházet dech. Na spoustu věcí nebudeme mít. Zajímat by to mělo nejenom zdravotníky a pacienty. Tím, kdo by měl na systémové změny ve zdravotnictví apelovat, jsou také učitelé. Právě na ně totiž může současná neefektivita dopadnout drtivě.
Z klimatické politiky plynou konkrétní opatření, která povýšila vyšší cíl - klima - na úkor životního standardu a životní úrovně občanů. Vyhráli - a je to zcela jasné - ti, kteří obhajovali zájem občanů. A to nejen u nás. Hlasy, které říkají, že zelenou politiku je potřeba změnit, se ozývají po celé Evropské unii, naposledy z úst německého kancléře Friedricha Merze.
Nechci toho psát moc, protože by mě s tím poslala do háje. Nebudu psát o tom, čím Dana Drábová byla. A nehodlám psát o jejím významu pro naši jadernou energetiku. Vlastně o ničem, s čím si ji většina lidí spojuje. To je obecně známo a najde se jen málokdo v této zemi, kdo by si dovolil něco z toho zpochybňovat. Napíšu jen pár vět o nás dvou.
Obavy, že se z Česka stane druhé Maďarsko, nejsou namístě. Vítěze parlamentních voleb Andreje Babiše na rozdíl od maďarského premiéra Viktora Orbána totiž nepohání ideologie. V komentáři k výsledku voleb do české Poslanecké sněmovny to napsal německý list Die Tageszeitung.
Je brzy ráno, spát se moc nedá, venku už to zase duní. Pes Šon zalezl pod moji postel. Když se vyjdu ohřát na schody do krytu, slyším drony a střelbu z kalašnikovů. Je to hodně blízko, a tak radši zalezu zpátky do díry. Když to po chvíli zkusím podruhé, situace je úplně stejná. Vzdávám to - dneska si nedojdu ani na záchod… Jeden by se z těch dronů pos*al.
Když ředitel Federální komise pro komunikaci Brendan Carr vyhrožoval televizi ABC, že riskuje pokuty, nebo dokonce odebrání licence kvůli vyjádření komika Jimmy Kimmela, bylo to něco bezprecedentního. Aspoň se to tak zdálo. Jenže v tlaku na svobodu slova není Donald Trump jediný. Jeho demokratický předchůdce Joe Biden si pro změnu zasedl na sociální sítě. Detaily se objevují právě v těchto dnech.
Hrají to, nebo to myslí vážně? Pózování stran se dá někdy pokládat za ryzí oportunismus založený na principu, že když jsou vládní strany silně pro něco, tak opoziční - aby se odlišily a nalovily nespokojené hlasy - budou automaticky proti. Když jde o Rusko, myslí to ale SPD vážně.
Ráno si dám relaxační dopoledne v Charkově. Přece jen to po včerejší tragické autonehodě, kde zemřeli dva mladí vojáci, potřebuji. Musím ocenit i Lauru. Při cestě do Charkova mi došlo, že jsem velmi rád za její doprovod a pomoc během cesty. Když vidí, jak jsem rozsekaný, když ukončím resuscitaci, pohotově mi podá vodu, vlhčené ubrousky i dezinfekci na očištění rukou.
V předvolebních průzkumech se ukázalo, že zdravotnictví je jedna z priorit, kterou si od politických elit přeje veřejnost řešit. Není úplně jasné, jakým způsobem, ale cíl by měl vypadat přibližně tak, že vše bude okamžitě dostupné, zadarmo a v té nejlepší kvalitě. Že je takový cíl nedosažitelný, to asi nemusím nikomu vysvětlovat.
Ministr Vlastimil Válek chce zrušit část pojišťoven. Protože jsou v minusu. Problémem našeho zdravotnictví ale není počet pojišťoven. Je to fakt, že nemají pod kontrolou příjmy a výdaje. Celé to korunuje všeobjímající konflikt zájmů, ve kterém stojí ministerstvo zdravotnictví. To totiž zřizuje část nemocnic a současně sestavuje úhradovou vyhlášku. Může tedy svá zařízení oproti jiným zvýhodňovat.
Přestože se k sobě předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan a předseda Pirátů Zdeněk Hřib nelísali podobně nevkusně jako v minulém týdnu předseda SPD Tomio Okamura ke komunistce Kateřině Konečné, ani tentokrát to v jejich Duelu České televize nikterak nejiskřilo. Rakušan mluvil často o naději, Hřib kontroval většinou tím, že Piráti chtějí zlepšit lidem život.
Je to kolorit horké fáze kampaně, který mnohdy působí jako trochu trapná a někdy spíš bizarní vzpomínka na časy, jež už se nikdy nevrátí. Pro některé kandidáty zase jediná možnost, jak zažít svou chvilku slávy. Kdyby se ale zrušily, nikdo by si toho nevšiml.
