


Deník dobrovolníka: Zrzka v autě a jak mi dva Ukrajinci umřeli pod rukama
Je polovina srpna a já dostávám nabídku: nějaká Matyášova kamarádka chce jet se mnou na Ukrajinu. "Jsem snad nějaká cestovka?" Ale Matyáše mám rád, a tak mu slíbím, že se s ní spojím. Když mladá slečna zavolá, hned mi vyká a já se cítím nepříjemně. Ach jo! Vezmu ji s sebou 5. září, vykopnu ji v Charkově a pojedu za svými bratry na linii, ať si pak dělá, co chce. Nejsem žádný průvodce Ukrajinou!





































