Málokdo umí pocity žen ve světě dominovaném muži či nejistoty mileniálů v pozdním kapitalismu pojmenovat tak trefně jako písničkářka Katarzia. Začátkem října enfant terrible česko-slovenské hudební scény vydává desku Šťastné dieťa, na které zpívá o pasti toxických vztahů i úvahách nad potratem. V rozhovoru vysvětluje, proč by se obzvlášť v době klimatické krize měli umělci společensky angažovat.
Vesmírem letí záhadný žhnoucí objekt a hrdinům snímku Brutální vedro způsobuje podivné věci. Kina právě začala promítat jediný český titul, který získal cenu na letošním karlovarském festivalu. Debut sedmadvacetiletého Alberta Hospodářského chce být především intenzivní generační výpovědí, v soutěži Proxima si vysloužil zvláštní uznání.
Města se vlivem změny klimatu stávají během veder hůře obyvatelná. Odbornice na jejich adaptaci Magdalena Maceková z Nadace Partnerství zmiňuje jako řešení známé duo - zeleň a vodu. Vysvětluje ale, že dostat do center měst stromy je těžké. V rozhovoru mluví také o tom, na co si dát s ohledem na změnu klimatu pozor při výběru bydlení a jak adaptovat vlastní vnitroblok.
V posledních letech byla vidět převážně v komediích. Teď ale herečku Janu Plodkovou čeká premiéra filmu Němá tajemství, v němž ztvárnila vnitřní boj ženy, která pečuje o manžela postiženého afázií. Zároveň má za sebou natáčení road movie Karavan, kde si zase zahrála po boku chlapce s Downovým syndromem. V rozhovoru mluví také o rolích alkoholiček a klidu, který zažila v amazonském deštném pralese.
Je čtyřicetistupňové vedro, lidé se potí a reportér nejmenované televizní stanice smaží na kapotě auta volské oko. Horko však není jen vnější realitou, ale i stavem mysli. Někteří jednají zkratkovitě, další jsou agresivní nebo naopak rozněžnělí a touží po fyzickém kontaktu. Režisér Albert Hospodářský zachytil ve filmu Brutální vedro úzkost mladé generace i tíhu hrozící klimatické katastrofy.
Mediální texty o extrémních teplotách, která opět sužují Česko, často doprovázejí fotografie spokojených lidí, kteří se sluní u moře či bazénu. Taková vizuální reprezentace ale může vést k nesprávnému pochopení klimatické změny a jejích projevů, míní zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. Lepším řešením by podle něj byly fotografie lidí, které vedro skutečně vyčerpává.
Srpen byl zatím deštivý, přesto část Čechů slaví. Znamená to, že i letos vyroste v lesích dost hub. Výhled do příštích let a desetiletí už ale tak veselý není, varují vědci. Na houbaření dopadne klimatická změna. Přijdou vyšší teploty a sušší léta, najít houby tak bude stále těžší. "Nepřijdeme o ně úplně. Ale mohou vymizet některé druhy, které jsme zvyklí sbírat," říká mikrobiolog Petr Baldrian.
Mořské trávy jsou důležité líhně mnoha živočichů i zdroje jejich potravy. Zároveň zabraňují erozi a zachycují velké množství uhlíku. V Baltském moři u pobřeží severního Německa se ale tyto "louky" za poslední stovku let podstatně zmenšily. Tým vědců se proto snaží dno opět zazelenat a učí místní potápěče, jak se to dělá.
Klimatická vědkyně Friederike Ottová: "Pořád ještě máme čas a prostor zajistit, že naše planeta bude bezpečným a zdravým místem k životu – pokud rychle přestaneme spalovat fosilní paliva a investujeme do adaptace na změnu klimatu."
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Meteorologická bóje v zátoce u jižního pobřeží Floridy v pondělí zaznamenala teplotu vody přibližně 38,4 stupňů Celsia. Bude-li měření vyhodnoceno jako nezávadné, jednalo by se o nový světový rekord v teplotě zaznamenané u hladiny moře, uvádí místní meteorologové. Vody u jihovýchodního amerického státu se ohřívají na nevídanou úroveň v důsledku extrémně dlouhých veder.
Šíření lesního požáru na ostrově Rhodos spustilo největší evakuační operaci, jaká kdy v Řecku probíhala, uvedla v neděli podle agentury AFP místní policie. Také sdělila, že na ostrově bylo z ohrožených oblastí přepraveno asi 19 000 lidí. Agentura AFP přišla s informací, že před plameny muselo prchat až 30 000 lidí.
Řecko prožívá vlnu veder, která se pravděpodobně stane tou nejdelší, jakou kdy země zaznamenala, řekl dnes přední řecký klimatolog Kostas Laguvardos. Mimořádně vysoké teploty podle něj mohou přetrvávat déle než dva týdny. V sobotu se v Řecku čekala odpolední maxima až kolem 45 stupňů Celsia.
Evropu opět po roce sužují extrémní horka. Dříve vzácný jev se s pokračujícími klimatickými změnami stává čím dál běžnějším, rekordní vlnou veder si v posledních dvaceti letech prošly přes čtyři pětiny území kontinentu. Tato suchá a parná období navíc trvají déle a zasahují větší území, zjistili na základě dat meteorologů vědci z české Akademie věd. A trend bude podle nich pokračovat.
Jih Evropy zažívá rekordně teplé dny. Vlna veder s názvem Kerberos vyhnala rtuť teploměrů hned v několika oblastech nad 40 stupňů Celsia. Lidé na turistických atrakcích kolabují a Itálie hlásí první úmrtí. Příští týden by ale mohl být ještě teplejší, varují meteorologové.
