Světoví lídři musí podniknout rozhodné kroky k záchraně naší planety teď, nebo nikdy, řekla v úterý na summitu lídrů při klimatické konferenci COP 26 v Glasgow slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dodala, že pokud se nepovede dosáhnout potřebné shody, bude se na příštích klimatických konferencích hovořit již jen o nezvratné zkáze pro naše životní prostředí.
Více než čtyři miliony lidí se podle mladé švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové zapojily do páteční celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu. Protestní akce se uskutečnily ve 163 zemích, uvedla na Twitteru Thunbergová, která hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) iniciovala.
Je s podivem, kolik lidí docela vážně bojuje za trvající znečištění centra Prahy. Argument v kostce? Jezdit autem je "právo" nebo "svoboda". Není.
Je jí pouhých patnáct let, přesto švédská studentka a aktivistka Greta Thunbergová už inspirovala stovky dětí po celém světě. Ty nyní napodobují její protesty proti globálnímu oteplování. O víkendu se navíc Greta ozvala znovu, na klimatické konferenci v polských Katovicích.
V polských Katovicích právě probíhá klimatická konference, kde se 190 států světa snaží dohodnout na strategiích, kterými budou bojovat proti globálnímu oteplování. Na akci varoval známý britský vědec David Attenborough, který změnu klimatu označil za největší hrozbu pro lidstvo. Fyzik a odborník na globální oteplování Jan Hollan z Akademie věd s ním souhlasí. "Pokud se nic nezmění, svět bude vypadat jinak a podmínky budou nelidské," vysvětluje Hollan v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Svět, tak jak jej známe, už nejspíš brzy přestane existovat. Spalováním fosilních paliv plníme atmosféru skleníkovými plyny, a naše planeta se nebezpečně zahřívá. Vědci bijí na poplach a vyzývají státy a lidstvo k rychlé a radikální akci. Klima se mění mnohem rychleji než se původně čekalo, říká sociální geografka Michaela Pixová v DVTV Apel.
Podle ekologů nevyužívá Česko příležitosti ke snižování emisí skleníkových plynů a k modernizaci energetiky.
"Donald Trump mi naslouchal a pochopil smysl mých slov, včetně spojitosti mezi globálním oteplováním a terorismem," prohlásil francouzský prezident Emanuel Macron. Vyjádřil tím naději, že by se Spojené státy mohly vrátit ke klimatické dohodě, kterou podepsalo 195 zemí. Počátkem června prezident Trump oznámil, že od pařížské dohody ustupují.
Budou to sice čtyři dny jednání před odchodem na letní dovolenou, ale nelze čekat nic odpočinkového. Naopak, poslance čeká kolem 200 bodů, z nichž řada přinese do sněmovny emoce a střety. Vládní poslanci potřebují prosadit co nejvíce zákonů, opoziční poslanci se jim v tom budou snažit zabránit. Co se nestihne teď, na to už budou muset zapomenout, protože po prázdninách se uskuteční už jen jediná schůze a potom volby. Pro řadu zákonodárců to také budou vůbec poslední dny v poslaneckých lavicích.
V Evropské unii zbývají ještě dvě země, které Pařížskou úmluvu neratifikovaly. Hádáte správně, jednou z nich je Česká republika. Náš parlament se na ratifikaci v důsledku obstrukcí ODS nedokázal domluvit ani napopáté. Není jasné, co můžeme jako země tímto otálením získat, tedy samozřejmě kromě zdviženého obočí mezinárodního společenství, říká Jan Rovenský z Greenpeace Česká republika. Více v dalším díle DVTV Apel.
Co vlastně riskujeme? Jen to, že urychlíme technologickou revoluci, která stejně přijde, nebo spíš už je v plném proudu.
Na podobě klimatické dohody se v prosinci 2015 na pařížské konferenci OSN o ochraně klimatu shodli zástupci 195 zemí. Světoví vůdci to považovali za klíčový krok ve snaze o zachování udržitelného životního prostředí. Společně se zavázali, že udrží oteplování ovzduší pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Podívejte se na hlavní body dohody, které mají k tomuto cíli vést.
Nový americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani sliboval, že nenechá z "hloupé" ekologické politiky svého předchůdce Baracka Obamy kámen na kameni. Řekl, že zruší jeho omezení pro vypouštění emisí, a dodal, že ani v zahraničí nebudou USA pod jeho taktovkou dál "zelenat". Jako prezident teď Donald Trump ekologickou agendu svého předchůdce opravdu demontuje. Zrušil nové přísné limity spotřeby pro automobily. Krotit emise skleníkových plynů nebudou zřejmě muset ani americké uhelné elektrárny. Trump taky zastavil americké příspěvky do klimatického programu OSN. USA nejspíš taky nesplní své závazky z Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.
Podle studie OSN představené na klimatické konferenci v Marrákeši by omezení růstu průměrné teploty na 1,5 stupně Celsia zabránilo ekonomickým ztrátám ve výši 12 bilionů dolarů, což by znamenalo 10 procent světového HDP. Autoři studie zastávají názor, že je takový cíl proveditelný. "1,5 stupně je klíčovým požadavkem ohrožených zemí, protože jen tato hodnota umožní našim lidem a životnímu prostředí přežít," uvedla zástupkyně Etiopie na konferenci.
Rok 2016 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Předběžné údaje shromážděné za prvních devět měsíců letošního roku ukazují, že průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí. Teploty zůstanou podle agentury OSN vysoké i v závěru letošního roku, a rok 2016 tak překoná rok loňský, který byl také rekordní. Vliv na zvyšování teplot má nebezpečný klimatický jev zvaný El Niňo, nejvýznamnějším faktorem jsou ale stále emise skleníkových plynů. Do 18.11. probíhá v Maroku klimatická konference OSN, jejímž cílem je zpřesnit pravidla a najít způsoby naplňování pařížské klimatické dohody.
V pátek oficiálně vstoupila v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na loňské konferenci v Paříži. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje dosavadní Kjótský protokol z roku 1997. Byl podepsán loni v prosinci zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dalším krokem je nyní realizace závazků.
New York - Pařížská klimatická dohoda splnila všechny potřebné podmínky, aby mohla vstoupit v platnost. Oznámila to ve středu Organizace spojených národů, která loni pomáhala ve francouzské metropoli dohodu dojednat. Dohoda začne platit za 30 dní. Podle dříve dojednaných podmínek měla dohoda začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné za nejméně 55 procent globálních emisí. Do úterý dohodu ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent světových emisí. Podle OSN se k nim ale ještě dnes připojí Nepál, Kanada a sedm zemí EU, takže se podaří překročit potřebný práh pro spuštění třicetidenní lhůty. Už začátkem září dohodu ratifikovaly Čína, USA či Indie.
Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Barack Obama se v pondělí ráno SELČ sešli na dvoustranné schůzce na okraji summitu G20 v čínském Chang-čou. Předpokládá se, že na pořadu jednání je situace v Sýrii a na Ukrajině. Přítomni jsou i ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a John Kerry, kteří předtím jednali sami. K očekávané dohodě o zastavení bojů v Sýrii ale nedospěli.
Čína a Spojené státy dnes oznámily podpis mezinárodní klimatické dohody z Paříže. Informovala o tom agentura Reuters. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poté oznámil, že do New Yorku svolá světové představitele, aby dokument o ochraně globální klimatu slavnostně přijali. Základním cílem pařížské dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
