Turci nepřestávají počítat mrtvé po ničivém zemětřesení. A protože spolu s tím, jak jich přibývá, roste i hněv lidu na vládu, snaží se teď prezident Erdoğan urputně změnit téma veřejné debaty. Slibuje, že ti, kteří přežili, "nezůstanou ve stanech". Stejně jako ovlivní jejich osudy, ale hraje také o ten svůj.
Amerického režiséra Jamese Camerona odjakživa fascinovala voda. První velké podmořské dobrodružství zhmotnil ve sci-fi Propast z roku 1989, ostatně i trikový průlom filmu Terminátor 2: Den zúčtování spočíval v tom, že padouch je z tekutého kovu. Teprve zfilmováním zkázy lodi Titanic se však Cameron definitivně zapsal do dějin.
Uprostřed noci z neděle na pondělí, zatímco většina lidí spala, zasáhlo východní Turecko a severní Sýrii jedno z nejsilnějších zemětřesení v regionu za poslední století. Během pár okamžiků se zhroutily obytné domy i nemocnice, zemřely tisíce lidí. V oblasti také v nuzných podmínkách přebývají tisíce uprchlíků, kteří utekli před válkou.
Přesně před 82 lety došlo ve Spojených státech amerických k nehodě mostu, o které se dodnes učí na vysokých školách. Visutý most Tacoma Narrows Bridge se tehdy začal silně vlnit a po chvíli se zřítil do vody. A to jen čtyři měsíce a sedm dní po jeho otevření. Při pádu mostu zemřel černý třínohý kokršpaněl Tubby.
Sucho, vlny veder, ale i lesní požáry a povodně. Dopady klimatických změn zažívá letos celý svět včetně Česka. Pro mnohé je to podnět k větší ochraně životního prostředí, vědci se ale shodují, že i kdybychom proti globálnímu oteplování zakročili ihned, projeví se to až za desítky let. Novým podmínkám je tak potřeba se přizpůsobit.
Rozsáhlý lesní požár v části Národního parku České Švýcarsko před časem ohrozil nejen vesnice v okolí a malebné městečko Hřensko v údolí říčky Kamenice, ale třeba i zámeček Sokolí hnízdo, který od konce 19. století stojí poblíž symbolu regionu - Pravčické brány. Zdejší cenná příroda ukrývá mohutné skalní věže, stěny, rokle a bludiště, které vznikly v důsledku erozí křídových mořských sedimentů.
V pátek uplyne přesně rok od ničivého tornáda, které se prohnalo pěti obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku. Reportéři Aktuálně.cz na místě zjišťovali, jak se lidem podařilo vyrovnat s jeho následky. Starousedlíci vzpomínají na pomoc finanční i manuální od lidí z celé republiky. Díky nim už většina bydlí v rekonstruovaných domech. Mají ale obavy, že přírodní živel přijde znovu a bojí se každé bouřky.
Jen pár hodin před tím, než se jižní Moravou loni 24. června prohnalo tornádo, zasáhla Stebno v Ústeckém kraji extrémní bouře. Rozsah škod byl menší, událost tak zůstala ve stínu Moravy. I tady však lidé prožili okamžiky hrůzy, když vítr ničil vše, co mu přišlo do cesty. Na peníze z veřejné sbírky ale lidé dlouho čekali. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak se ve vsi žije tři čtvrtě roku po katastrofě.
Kamera dronu na španělském ostrově La Palma v pondělí zachytila, jak se žhavá láva vlévá do jednoho z bazénů u domu, kde ještě před víkendem bydleli lidé. Za dva dny od nedělní erupce sopky Cumbre Vieja zničila láva vytékající z devíti puklin více než 160 budov a pokryla plochu o rozloze 106 hektarů. Počet evakuovaných se zvýšil na šest tisíc.
Jsou místa, kde skoro není po ničivé povodni ani stopy. Pak ale člověk popojede deset minut autem a před očima má obrázky totální destrukce. Červencové záplavy na západě Německa si vyžádaly téměř 200 lidských životů. Reportéři Aktuálně.cz navštívili Severní Porýní-Vestfálsko dva měsíce po katastrofě, jakou země desítky let nepamatuje.
Nejsmrtelnější zemětřesení 20. století udeřilo před 45 lety. Jeho epicentrum se nacházelo v čínském městě Tchang-šan, otřesy jej téměř srovnaly se zemí. Zemřely při nich statisíce lidí.
Každý rok se v Evropě objeví až 300 tornád. O většině ale neslyšíme, asi 70 procent z nich jsou slabší jevy. Jen jedno procento dosahuje vysokých rychlostí a způsobuje tak velké škody jako na jihu Moravy. Podívejte se na výběr těch nejsilnějších tornád, která v posledních desetiletích zasáhla Evropu.
Největší tragédie v historii letů do vesmíru se stala 28. ledna 1986. Před sedmatřiceti lety odstartoval na Floridě americký raketoplán Challenger k letu, který měl trvat týden. Skončil ale po pouhých 73 sekundách explozí, plameny a dlouhým dýmem na obloze. Sedm astronautů přišlo o život kvůli závadě, o které konstruktéři věděli a kvůli níž měli pochybnosti, zda má raketoplán vůbec vzlétnout.
Ničivá exploze nad Československem 26. ledna 1972 způsobila pád jugoslávského letadla. Trosky se zřítily poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku. Zkázu mezinárodního letu JAT 367 nepřežilo 27 lidí. Do světové historie se tato letecká tragédie zapsala nikoliv počtem obětí, ale zázrakem. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z více než desetikilometrové výšky.
Počet obětí smrtelných nehod v letecké osobní dopravě vloni navzdory propadu počtu uskutečněných letů v důsledku pandemie vzrostl, jak uvedla nizozemská konzultační společnost To70. Podle jejich propočtů zemřelo při neštěstích v komerční letecké dopravě 299 lidí, zatímco o rok dříve to bylo 257 obětí. Počet smrtelných neštěstí ale klesl z osmi na pět.
Norští záchranáři našli těla dalších tří obětí ve vesnici Ask nedaleko Osla, kterou ve středu zasáhl masivní sesuv půdy, informovala o tom agentura AFP. Po dalších šesti lidech se stále pátrá, deset lidí bylo při sesuvu zraněno. Katastrofa tak má druhou potvrzenou oběť, první tělo se našlo v pátek. Podle vedoucích pátrací akce existuje stále možnost, že se podaří najít živé i další pohřešované.
Evropu zasáhly povodně, Ameriku hurikány, Asii a Afriku velká voda, Austrálii požáry - žádný z vyjmenovaných světadílů nebyl letos ušetřen ničivé síly přírody a dopadů klimatické změny. Podívejte se na výběr fotografií od agentury Reuters z největších přírodních katastrof letošního roku.
Deset lidí bylo zraněno a 12 je nadále nezvěstných po sesuvu půdy na jihu Norska. Předchozí údaje hovořily o 21 pohřešovaných. Sesuv ve středu brzy ráno smetl více než desítku domů v obci Gjerdrum, konkrétně ve vesnici Ask asi 30 kilometrů severně od Osla, uvedla podle agentury Reuters norská policie.
Zatímco za Velké války vycházely denně v novinách dlouhé seznamy padlých, nezvěstných a raněných a za heydrichiády naháněly hrůzu proslulé seznamy popravených, dnešní mrtví na koronavirus zůstávají s výjimkou několika celebrit či jejich příbuzných anonymní.
