


Lucembursko
Velkovévodství Lucembursko je nejmenším ze tří států tvořících Benelux. Země je zakládajícím NATO, Evropské unie, OECD.



Velkovévodství Lucembursko je nejmenším ze tří států tvořících Benelux. Země je zakládajícím NATO, Evropské unie, OECD.



Počet návštěvníků výstavy o Karlu IV. a umění jeho doby překročil hranici 90 tisíc osob. Informoval o tom generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt. Výstava, která trvala od poloviny května do neděle, se řadí k divácky nejúspěšnějším akcím Národní galerie i výstavám letošního roku. Po uvedení v Praze bude mít od 20. října do 5. března reprízu v Norimberku. Výstava byla jedním ze stěžejních programů uspořádaných k letošnímu 700. výročí narození slavného panovníka. Nejnavštěvovanější tuzemské výstavy výtvarného umění v posledních deseti letech mívají kolem 60 tisíc až 80 tisíc návštěvníků. Výjimečně divácky poutavé projekty mají i přes 100 tisíc lidí.



Zákrok, který ještě v druhé polovině 19. století rodička téměř neměla šanci přežít, se úspěšně uskutečnil již ve středověké Praze. Císařským řezem podle nového zjištění českých vědců porodila královna Beatrix Bourbonská syna Václava, nevlastního bratra pozdějšího císaře Karla IV.



Sedm klíčníků v úterý večer uzamklo české korunovační klenoty zpět do Korunní komory v katedrále sv. Víta. Vystaveny byly při příležitosti 700. výročí narození jejich prvního nositele Karla IV., a to pouze na 14 dní. Po dobu, kdy byly k vidění pro veřejnost, je zhlédlo ve Vladislavském sále přes 40 000 návštěvníků. Svatováclavská koruna, jablko a žezlo byly uloženy zpět do trezoru, kde je uzamklo sedm nositelů klíčů, mezi něž patří například prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka či kardinál Dominik Duka. Příště budou k vidění v roce 2018 u příležitosti prezidentské volby.



Vystavené korunovační klenoty si za dva týdny prohlédlo 40 283 návštěvníků. Znovu budou k vidění v roce 2018 u příležitosti inaugurace dalšího prezidenta. Prohlídka klenotů byla přístupná zdarma ve Vladislavském sále Pražského hradu, lidé na ni stáli frontu i několik hodin. Dnes to stihli i za dvacet minut. Klenoty byly vystaveny u příležitosti 700 let od výročí narození císaře Karla IV. Na Hradě mohou lidé nadále navštívit i další výstavy, které připomínají panovníkův odkaz.



Divadlo Sklep oslavilo své pětačtyřicáté narozeniny mimo jiné i trojdílnou televizní sérií scének Böhmen und Mähren. Pod režií Ondřeje Trojana se tu připomněli nejznámější sklepáci jako Tomáš Hanák, Milan Šteindler a Jiří Macháček.



Přes rok připravovaná výstava pro děti Architektura pro korunu, připomínající sedmisté výročí narození císaře Karla IV., se nakonec na Hradě nebude konat. Organizátoři ji zrušili jen několik dní před jejím začátkem. Může za to údajně převod Jiřského kláštera do vlastnictví církve. Hrad i katolická církev shodně tvrdí, že o prostoru kláštera a akcích v něm pořádaných nemohou rozhodovat. Příprava výstavy přitom stála dosud pět milionů.



Pocty Karlu IV. vrcholí snímkem Hlas pro římského krále vysílaným na prvním kanálu České televize. Film režiséra Václava Křístka se pokouší o velkofilm, místo aby nabídl propracované drama. Dramaturgové neodhadli své možnosti a cesta mladého kralevice na výsluní jen upachtěně napodobuje něco, co beztak nikdy nemůže dostihnout.



Při mši v zaplněné svatovítské katedrále na Pražském hradě k 700. výročí narození Karla IV. byla vystavena Svatováclavská koruna a obřadní Svatováclavský meč. Zasloužil se o vlast, řekl v proslovu o českém králi prezident Miloš Zeman v parafrázi zákona o zásluhách prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kardinál Dominik Duka, který mši sloužil, mluvil o spravedlivém uspořádání společnosti v době Karla IV., postaveném na spolupráci církve a státu.



Na pražském Václavském náměstí se v sobotu u sochy svatého Václava sešlo podle odhadu ČTK několik stovek lidí na demonstraci strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Demonstranti vybavení vlajkami a transparenty zaplnili ostrůvek před sochou. Řečníci v čele s Okamurou odmítli příchod uprchlíků a také kritizovali fungování Evropské unie.



Při mši v zaplněné svatovítské katedrále na Pražském hradě k 700. výročí narození Karla IV. byla vystavena Svatováclavská koruna a obřadní Svatováclavský meč. Zasloužil se o vlast, řekl v proslovu o českém králi prezident Miloš Zeman v parafrázi zákona o zásluhách prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.



V Norimberku v sobotu začal 67. sjezd sudetských Němců. Na úvod dvoudenního setkání si připomněli 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV., který je podle nich symbolem soužití Čechů a Němců.



Hlavní tahák výstavy Národní galerie k příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV. ve čtvrtek dorazil do Prahy. Originál koruny římského krále návštěvníci budou moci vidět od neděle do konce září ve Valdštejnské jízdárně. Zlacenou korunu, která má 66 centimetrů po obvodu, vyrobili Karlovi na míru pražští zlatníci v roce 1349. "Když jsem obvod koruny srovnával s kosterními pozůstatky Karla, respektive s jeho lebkou, tak sedí na centimetr na obvod jeho nadměrně veliké hlavy," říká ředitel Národní galerie Jiří Fajt, který musel absolvovat zdlouhavá jednání, aby korunu poprvé po 667 letech aspoň na čas vrátil z německých Cách zpět do Čech.



To by se Karel divil, co z jeho středoevropské velmoci, z tehdejší Unie, zbylo. Poprvé v dějinách žijeme v našem státním domě sami a ještě se z toho pošetilci radují a volají "Čechy Čechům".



Prezident Miloš Zeman v pátek na Hradě přivítal tři zástupce evropských panovnických rodů, kteří do Prahy zamířili na oslavy 700. výročí narození Karla IV. Na oslavy 700 let od narození římského císaře a českého krále Karla IV. byli pozvání zástupci deseti evropských monarchií. Z různých důvodů se však omluvili. Přijeli pouze panovníci z Monaka, Lucemburska a Lichtenštejnska.



Císař se v hrobce pod katedrálou maličko ošívá.



„Největší Čech“ to nebyl. Česky uměl, ale nerozlišoval mezi tím, jestli tu žijí Češi nebo Němci, říká v rozhovoru historik Martin Nodl.



V letošním roce si Česko připomíná výročí 700 let od narození Karla IV. a při této příležitosti vznikla i kniha s názvem Karel IV. - Pán světa. Otec vlasti je v ní představen jako komiksový superhrdina. Autor knihy Zdeněk Ležák chtěl pomocí komiksu přiblížit historii 14. století širší společnosti, především dětem. "Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat. A placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život," vysvětluje. Římského císaře a českého krále rovněž přirovnává k Batmanovi.



Římský císař a český král Karel IV. dosáhl během své vlády celé řady úspěchů, ať už šlo o územní rozšíření Koruny české, stavební a umělecký rozvoj Prahy či prosazení říšského zákoníku. Jeho život je tak naplněný ne zcela přehledným sledem událostí, počinů či cest. Otestujte se, jak byste řešili vybrané situace na jeho místě, seznamte se s dalšími aktéry jeho života či důležitými místy, jež jsou spjaté s „Otcem vlasti“.



Dvanáct let na Pražském hradě řídila odbor památkové péče, dostala vyhazov. Podle kancléře Vratislava Mynáře měla Ivana Kyzourová neshody se dvěma svými nadřízenými, kterým se nelíbilo, že si neplní své povinnosti. Památkářka v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by ráda slyšela konkrétní důvody, které vedly k jejímu vyhazovu. "Velice bych uvítala, kdyby pan Ovčáček (mluvčí) a pan Novák (ředitel administrativní sekce) byli schopni říct něco konkrétnějšího - a s prominutím inteligentnějšího - než to, co doposud řekli," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kyzourová, která byla i kurátorkou výstavy k výročí narození Karla IV., jejího zahájení se ale už nedočká.