Reálná hrubá mzda v roce 2016 stoupne o tři až pět procent, shodují se ekonomové. Průměrná mzda před zdaněním by se mohla pohybovat kolem 27 tisíc korun. Na vyšší výdělek se mohou těšit hlavně lidé ve strojírenství a informačních technologiích.
Návrh společnosti New World Resources (NWR), majitele OKD, jež po státu údajně požaduje čtyři miliardy korun za to, že bude pokračovat v těžbě, na dnešním jednání nepodpořila ani jedna ze stran tripartity. Řekl to ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Vláda rozhodla, že ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem práce a sociálních věcí vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat pomocí horníkům a dalším zaměstnancům společnosti OKD, jimž hrozí propouštění.
Premiér po jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD řekl, že společnost OKD manažersky selhala. Nehodlá proto vyplácet společnosti požadované čtyři miliardy korun, aby pokračovala v těžbě. Sobotka plánuje dát dohromady dost peněz, které by sloužily pro rekvalifikaci propuštěných horníků. Týká se to více jak deseti tisíc lidí.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Nemocnice si stěžují na nedostatek personálu. Podle odborářů chybí u lůžek lékaři i sestry. Situace je podle nich tak kritická, že musí špitály zavírat celá oddělení. Na vině je nedostatek financí. Jenomže podle politiků nemocnice nedostatkem lékařů netrpí, počet doktorů prý naopak každým rokem stoupá. Třeba podle ministra financí Andreje Babiše je problém spíš ve špatné organizaci práce. Nemocniční síť by se podle něj měla pročistit a restrukturalizovat. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil zdravotníkům do budoucna na platech přidat.
Prezident Miloš Zeman se s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů shodl na tom, že je nutné zvýšit růst mezd. Pracovníci veřejné sféry dostali přidáno letos od listopadu o tři procenta, učitelé o 3,3 procenta. Zdravotníci by si měli polepšit od ledna o pět procent. Se Zemanem se odbory shodují i v pohledu na intervence České národní banky. Předáci udržování slabého kurzu koruny dlouhodobě kritizují.
Hlas odborářů v Česku je čím dál tím slabší. To je podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji. Statistiky potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v EU. Jen za posledních deset let klesl počet členů zhruba o polovinu.
Odbory požadují pětiprocentní růst mezd. V duelu s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem to potvrdil jejich šéf Josef Středula. Stejné navýšení budou chtít v případě úspěšných firem i v dalších letech.
Na pětiprocentní růst mezd (po odečtení inflace) zatím musí většina tuzemských zaměstnanců zapomenout. Vyplývá to z reakcí firem na požadavky odborů. Ekonomika sice výrazně roste, firmy ale musí investovat a vzpamatovat se z krize. Během slabších let jsme přece také lidem automaticky nesnižovali mzdy, říkají zástupci firem. Výdělky sice porostou, ale ne plošně a ne tak výrazně.
"Firmy tvrdí, že jsou na tom špatně, to ale neříkají pravdu. Je nejvyšší čas se ozvat," vyzval šéf ČMKOS Josef Středula více než tisícovku odborářů, aby zaměstnavatelům řekli o vyšší mzdu či plat pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, jak letos rostly firmám zisky, by se výdělky měly podle něj reálně zvýšit o pět procent. Na manifestační mítink se do Prahy sjeli lidé z celé republiky.
Nebojte se říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost se jen tak brzy nezopakuje. To je hlavní motiv manifestace, na kterou se do Prahy příští týden sjedou odboráři z celé republiky. Na uzavřené akci chtějí šéfové ČMKOS dodat svým kolegům sebevědomí a přesvědčit je, že rostoucí ekonomika si může dovolit vyšší růst odměn. Mzdy a platy by se podle odborářů měly zvýšit o tři až pět procent. Zástupci firem však namítají, že ne každá společnost si to může dovolit.
Ohroženo je až čtyřicet procent pracovních příležitostí, varuje šéf odborové centrály. Vláda musí zrychlit přípravy na digitální ekonomiku, tlačí na ni i zástupci firem.
Tripartita je důležitá, ale vláda se nesmí nechat zatlačit a musí naslouchat hlavně lobby voličů.
Zatím není jasné, o kolik si zaměstnanci veřejného sektoru přilepší. Suma na platy by se ale mohla zvednout víc než o původně navrhovaná tři procenta.
Odbory nejsou se systémem odměňování ve veřejném sektoru spokojeny. Se zástupci ministerstva práce budou odboráři jednat o možných změnách.
Člověk, který pracuje, má méně, než je hranice chudoby, dneska už je na to pojem "pracující chudoba", to je enormně špatně, říká šéf ČMKOS Středula. Zářijovou akci odborů označuje za demonstraci síly.
Odboráři trvají na zvyšování minimální mzdy v následujících letech vždy o 1000 korun. Mzdy v podnikatelské sféře by se v příštím roce měly zvýšit o tři až pět procent.
Příští rok by tak podle odborářů měla minimální mzda vzrůst na 10 200 korun a v roce 2018 už na 12 200 korun. Zaměstnavatelé podle Středuly chtějí růst o 500 korun.
Zaměstnavatelé žádají, aby zavedení systému provázela osvěta. Zaměřit by se neměla jen na firmy, ale i na zákazníky. Měli by se dozvědět třeba o loterii s účtenkami.
Ministryně Marksová Tominová: Prozatím se životní minimum plošně zvyšovat nebude, cíleně podpoříme jen určité skupiny lidí.
