Syrská armáda oznámila klid zbraní, který má trvat po celé Sýrii 72 hodin. Začal v noci na dnešek a skončí v pátek o půlnoci. Armáda rozhodnutí nijak nezdůvodnila. Vojska režimu Bašára Asada bojují s různými skupiny povstalců, včetně syrské odnože Al-Káidy a Islámského státu. Pozemní operace armády doprovází ruské letectvo.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano na pondělní tiskové konferenci ve Vídni řekl, že v jaderném provozu v Jongbjonu byl restartován reaktor o výkonu pět megawattů, který lze využívat buď k obohacování, nebo k přeměně plutonia. Režim v Pchjongjangu tak může každoročně získat materiál pro výrobu jedné jaderné bomby či hlavice.
Členové Rady bezpečnosti OSN se shodli na tom, že je třeba zrušit embargo na dovoz zbraní do občanskou válkou zmítané Libye, které trvá už pět let. Vláda národní jednoty by je měla použít v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Problém je ovšem v tom, že ovládá jen malou část území a netěší se velké podpoře. Dodávky zbraní by tak mohly vést jen k dalšímu kolu vleklého konfliktu a vyprodukovat tím tak ještě více uprchlíků, kteří stále připlouvají k italským břehům.
Sýrie by měla mít nejpozději 1. srpna přechodnou vládu, která by měla ukončit vleklou občanskou válku. To jsou závěry úterního jednání takzvané mezinárodní podpůrné skupiny pro Sýrii (ISSG). Ministři USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov se shodli, že jsou připraveni z mírových rozhovorů vyřadit ty, kdo porušují příměří. Jejich německý kolega Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že USA a Rusko budou zjišťovat, kdo přesně klid zbraní porušuje. "USA a Rusko řekly, že chtějí pokročit na technické úrovni, aby bylo možné zjistit, kdo je za porušování příměří odpovědný." Cílem vídeňských jednání bylo obnovit příměří v zemi a umožnit dovezení humanitární pomoci do obléhaných oblastí.
Washington sice prodlouží sankce, jejichž platnost končí příští týden, současně ale pravděpodobně nabídne obchodní licence některým společnostem a odstraní ze sankčního seznamu některé lidi. Oznámení o prodloužení sankcí může přijít už v úterý, tedy ještě předtím, než Barmu navštíví americký ministr zahraničí John Kerry, který má do země přicestovat 22. května.
Zástupci celkem 175 zemí podepsali v pátek v New Yorku klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. "Doba spotřeby bez následků skončila," prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec.
Dodržování lidských práv ve světě se v loňském roce zhoršilo, uvádí každoroční zpráva amerického ministerstva zahraničí monitorující ochranu lidských práv ve světě. USA v ní kritizují například Rusko nebo Čínu za represivní postup vůči vlastním občanům, Česku zase vytýkají diskriminaci romské menšiny a nově rovněž zesílení protimuslimských nálad.
Americký ministr zahraničí John Kerry navštívil při své návštěvě Japonska památník obětí jaderného útoku na Hirošimu. Stal se vůbec prvním šéfem diplomacie USA, který tak učinil. Nukleární puma svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 srovnala město se zemí a bezprostředně připravila o život na 80 tisíc lidí; dalších 60 000 osob podlehlo do konce roku svým zraněním nebo nemocem z ozáření. Kerry se ale omluvit za americký útok nechystá. Šéf americké diplomacie do Japonska přicestoval na schůzku s ministry zahraničí skupiny G7.
Americký ministr zahraničí hodlá položit květiny u památníku obětí amerického atomového útoku 2. světové války, během kterého zemřelo 80 tisíc lidí. V Japonsku se má setkat s ministry zahraničí skupiny G7 a budou projednávat otázky Severní Koreje, Ukrajiny nebo terorismu.
Ministr zahraničí USA Joh Kerry dnes přijel na neohlášenou návštěvu Afghánistánu. Kerry se tam hodlá sejít s prezidentem Ašrafem Gháním a podle prohlášení, jež vydalo ministerstvo, chce vyjádřit podporu vládě národní jednoty. Kerry se má sejít rovněž s výkonným premiérem Abdulláhem Abdulláhem, který byl Ghaního soupeřem v prezidentských volbách a nakonec se s ním dohodl na vládě národní jednoty. Kerry přijíždí z Iráku, kde byl rovněž na neohlášené návštěvě. Agentura AP připomíná, že ministr objíždí země, v nichž Spojené státy roky působily ve snaze zavést tam stabilní demokracii, ale nepodařilo se jim to ani v jedné z nich.
Spojené státy a Rusko se dohodly, že v rámci jednání o politickém řešení syrského konfliktu umožní syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi uchýlit se do ciziny. Tvrdí to panarabský Al-Haját, považovaný za nejčtenější list v diaspoře Arabů na Západě a vycházející také v blízkovýchodních zemích. S odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj napsal, že americký ministr zahraničí John Kerry už o dohodě týkající se Asada informoval arabské partnery. Zdůraznil prý ale, že "čas a politický kontext jsou zatím nejasné". Dohoda je podle zdroje vítána mezi členy Rady bezpečnosti OSN. Kreml ale informaci vzápětí popřel, ostatně jako dřívější zvěsti o možném odchodu syrského prezidenta.
Radikální organizace Islámský stát (IS) se dopouští genocidy tím, že páchá násilí na příslušnících náboženských menšin. Prohlásil to americký ministr zahraničí John Kerry. Spojené státy podle něj učiní vše pro to, aby se extremisté z těchto činů zodpovídali. "DAIŠ je odpovědný za genocidu proti skupinám na územích pod jeho kontrolou, včetně jezídů, křesťanů a šíitských muslimů," řekl podle agentury Reuters. V prohlášení Kerry použil arabskou zkratku pro Islámský stát. Extremistická organizace ovládá část území Sýrie a Iráku, kde si krutým způsobem podrobila příslušníky jiných náboženství, než je sunnitský islám. Předloni hrozila na severu Iráku smrt desítkám tisíc jezídů.
Moskva/Damašek - Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že za posledních 24 hodin bylo příměří v Sýrii patnáctkrát porušeno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení na webové stránce ministerstva. Ruské agentury informovaly rovněž o tom, že o situaci ve válkou zmítané zemi spolu telefonicky hovořili ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry. Oba přitom vyjádřili optimismus, pokud jde o dodržování klidu zbraní. Příměří platí od minulého pátku. Lavrov podle Moskvy s Kerrym hovořil i o mírových rozhovorech o Sýrii, které mají být v Ženevě zahájeny příští týden.
Příměří v Sýrii začne platit 27. února. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo společné prohlášení Ruska a Spojených států. Příměří se netýká radikálních skupin Islámský stát a fronta An-Nusrá a útoky na ně budou pokračovat.
Prezident Sýrie Bašár Asad řekl, že když dojde k příměří, neznamená to, že každá ze stran přestane používat zbraně. Pro Sýrii je podle Asada nyní i v budoucnosti prioritou boj s terorismem. Jak dodal, řešení syrské krize vidí v jednotlivých lokálních dohodách o usmíření.
V Mnichově se sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulou středu pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. Podle diplomatů se teprve v příštích dnech ukáže, zda budou všechny strany dohodu respektovat a zda má naději být převedena do praxe.
Navzdory mezinárodní kritice vypustila Severní Korea raketu doletu se satelitem. Západ tento krok považuje za zastírací manévr pro test raketové technologie, s níž by mohla Severní Korea ohrozit například Spojené státy. Japonský premiér Šinzó Abe označil krok Pchjongjangu za "absolutně nepřijatelný", jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje řekla, že jde o "neodpustitelnou provokaci". Kvůli vypuštění rakety se již v neděli sejde Rada bezpečnosti OSN.
Rozhodování o osudu Sýrie, kterou už pět let zmítá občanská válka, se z jednacích sálů vrátilo na bojiště. Armáda se snaží obklíčit Aleppo, jednu z posledních bašt povstalců. Z města podle odhadů uteklo na 70 000 lidí. Režimu prezidenta Bašára Asada situaci notně usnadňuje pomoc ruského letectva. Síly k protiútokům ovšem sbírají i povstalci. "Vstupujeme do období, kdy uvidíme rostoucí spirálu násilí," řekl Al-Džazíře odborník na Blízký východ Steven Heydemann.
Na mezinárodní konferenci nazvané "Podpora Sýrie a regionu v roce 2016" se světoví političtí lídři snaží vybrat miliardy dolarů na pomoc pro Sýrii a okolní státy. Zatím největší příspěvek - v přepočtu 80 miliard korun - slíbil jménem Evropské unie předseda Evropské komise Donald Tusk. Vysoké dary avizovaly i Německo, Spojené státy, Velká Británie nebo třeba Norsko.
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura se rozhodl dočasně přerušit rozhovory o Sýrii, které se konají v Ženevě. Pokračovat by měly 25. února. De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata. De Mistura zahájil ženevská jednání v pátek. Setkával se odděleně s delegací syrské vlády a syrské opozice, ale rozhovory vázly a nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku. Zmocněnec OSN uvedl, po necelém týdnu jednání, která se zatím nikam neposunula, není otrávený či zklamaný. Je prý odhodlaný v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně.
