Stalo se, v co někteří Ukrajinci doufali. Splnilo se jim přání, které kolovalo na sociálních sítích a spekulovala o něm ukrajinská média. Končící americký prezident Joe Biden povolil ukrajinské armádě nasazení střel ATACMS na cíle v ruském vnitrozemí.
Češka Jana Šavelková, která žije od roku 2013 ve Spojených státech, rozporuje tvrzení nebo představy některých Evropanů včetně Čechů, že lidé v Americe o Ukrajině nic nevědí a ani by ji nenašli na mapě světa.
Končící demokratický prezident Joe Biden přivítal nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě, kam se republikán v lednu vrátí po čtyřleté pauze poté, co 5. listopadu vyhrál prezidentské volby. V úvodu setkání u hořícího krbu si Biden s Trumpem potřásli rukama a oba se zavázali k hladkému předání moci.
Není to takový šok jako v roce 2016. Odpůrci Donalda Trumpa výsledek letošních voleb přijali mnohem klidněji, říká v novém díle podcastu Americký sen Češka Jana Šavelková, která žije už jedenáct let v Pittsburghu v Pensylvánii.
Letadlo s šéfem americké zpravodajské služby CIA Billem Burnsem dvě hodiny krouží nad Moskvou. Metropoli svírá mlha tak hustá, že stroj nemůže přistát ani na jednom ze tří letišť. I když tajné misi hrozí prozrazení, vládní speciál USA nakonec dosedne v 900 kilometrů vzdálené lotyšské Rize. Burns se na jednání se špičkami kremelského režimu dostaví až další den ráno. Unavený a nevyspalý.
Kromě George Washingtona v něm bydleli všichni američtí prezidenti. Velká rezidence je na adrese Pennsylvania Avenue 1600. Bílý dům byl postavený v roce 1792 a od té doby prošel několika rozšířeními i rozsáhlými přestavbami. Přibyla dvě křídla, východní a západní. V jednom z nich je umístěná i ikonická oválná pracovna. Právě v ní znovu usedne Donald Trump, opětovně zvolený prezident USA.
Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterému poblahopřál k vítězství ve volbách. Oba politici spolu mluvili mimo jiné o Ukrajině či Blízkém východě. S Trumpem zavzpomínal i na jeho zesnulou manželku Ivanu, která pocházela z Československa, a bavili se o Trumpových vzpomínkách na Prahu.
Američané si v úterý po čtyřech letech opět volili svého prezidenta. Rozhodovali, zda se jejich příští hlavou státu stane demokratka Kamala Harrisová, nebo se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump. Ten již získal potřebný počet volitelů a stane se tak novým prezidentem Spojených států. Podívejte se na snímky z dramatického volebního dne.
Ve Scrantonu v Pensylvánii, rodném městě současného prezidenta Joea Bidena, se nedá přehlédnout, že se blíží volby. Na předměstích jsou v trávě před domy zapíchané cedule na podporu republikánského kandidáta Donalda Trumpa. I proto je klidná North Washington Avenue na kraji města na první pohled jiná. Jako ve skoro jediné ulici ve Scrantonu se to tu hemží plakáty na podporu Kamaly Harrisové.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval Bílý dům za to, že vypustil do amerických médií důvěrné informace týkající se ukrajinské žádosti o střely Tomahawk. "Znamená to, že mezi partnery není nic důvěrné," prohlásil Zelenskyj ve středu na tiskovém brífinku se severskými novináři.
Ve Spojených státech se příští úterý konají prezidentské volby. Nový šéf Bílého domu, kterým se stane buď republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová, bude mít vliv i na podobu americko-evropských vztahů. Zkuste si v kvízu, co víte o vztazích Evropské unie a Spojených států - klíčových obchodních partnerů.
Donald Trump má nad republikánskou stranou obrovskou moc. Ačkoliv poslední čtyři roky nebyl prezidentem, stále zasahoval do americké zahraniční politiky a rozhodoval například i o pomoci Ukrajině, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz elitní novinář deníku The New York Times Peter Baker. Zda by ho i druhé prohrané volby této aury moci zbavily, podle něj vůbec není jisté.
Viceprezidentka Kamala Harrisová se ve své kampani, která jde do finiše, začala v některých ohledech distancovat od politiky Joea Bidena. Odborníci pro to mají vysvětlení, někteří z nich však varují, že se jí to může vymstít.
Mezi čtyřmi velkými spojeneckými zeměmi jsou rozpory v další podpoře Ukrajiny proti Rusku. Ukázala to berlínská schůzka amerického prezidenta Joea Bidena, jeho francouzského protějšku Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Olafa Scholze.
Polsku se nelíbí, že nedostalo pozvánku na páteční schůzku šéfů států a vlád Spojených států, Německa, Británie a Francie, kterou v Berlíně uspořádal německý kancléř Olaf Scholz. Kritizuje to polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szlapka nebo bezpečnostní poradce konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy.
V posledních týdnech roste napětí mezi štábem amerického prezidenta Joea Bidena a týmem jeho viceprezidentky a kandidátky na nejvyšší post v Bílém domě Kamaly Harrisové. Přestože Biden vyjádřil své spolupracovnici před nadcházejícími volbami plnou podporu, někteří jeho seniorní poradci cítí křivdu, že byl Biden z prezidentských voleb "odstraněn".
Ve Spojených státech v úterý vychází nová výbušná kniha elitního novináře Boba Woodwarda. Odhaluje například, jak americký exprezident Donald Trump na začátku pandemie koronaviru poslal vystrašenému Vladimiru Putinovi speciální covidové testy. Popisuje také vyhrocený telefonát ruského ministra obrany Sergeje Šojgua se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
Prezident Zelenskyj se svým mírovým plánem zřejmě v USA neuspěl. Podpora Ukrajiny je dál nedostatečná, Putinovi vyhovuje, že se Západ bojí „eskalace“, sám eskaluje každý den.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Spojených států představit takzvaný plán vítězství, který má pět základních bodů. O mírovém plánu bude jednat s Joem Bidenem i oběma kandidáty na příštího prezidenta Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou.
