V polovině února, dva týdny před ruskou invazí, se americký náčelník generálního štábu Mark Milley domníval, že Ukrajina nebude mít proti ruskému útoku šanci. Na uzavřeném setkání v Kongresu tehdy prohlásil, že "Kyjev by padl do 72 hodin". Úspěšný odpor proti ruské agresi ale Američany přiměl ke změně názoru. A hlavně k radikálnímu posílení vojenské a diplomatické podpory Kyjeva proti Moskvě.
Hokejisté Tampy Bay včetně útočníka Ondřeje Paláta a obránce Jana Rutty se v pondělí se zpožděním dočkali tradičního přijetí v Bílém domě u amerického prezidenta. Joe Biden je ocenil za jejich triumfy ve Stanley Cupu v minulých dvou sezonách NHL.
Už nejbližší měsíce ukážou, jakou politickou silou nyní americký exprezident disponuje - zda mu republikánská základna stále visí na rtech. Pokud ano, byla by to pro Kyjev hodně špatná zpráva. Vůči Putinovi je Trump shovívavý a válku na Ukrajině nepovažuje za věc, v které by se USA měly angažovat.
Válka na Ukrajině vrátila pohled Američanů na Rusko do doby studené války. Většina z nich v Rusku opět vidí nepřátelský stát a bezpečnostní hrozbu. Od prezidenta Joea Bidena ale americká veřejnost zároveň chce, aby v prvé řadě řešil domácí problémy v USA.
Právě když začal Joe Biden odpovídat na otázky afghánské novinářky, přiběhl k němu maskot velikonočního zajíce, aby mu v tom zabránil. Zjevně překvapený devětasedmdesátiletý prezident se nechal nasměrovat k dětem, které první pár Spojených států pozval do Bílého domu na tradiční velikonoční akci, jež se v minulých letech kvůli pandemii nekonala.
Debata o americké základně ukázala, že jsme nepoučitelní. Pro populistu Babiše by byla větším nebezpečím noha amerického vojáka na české půdě, než jsou Putinovy válečné rakety, které křižují nebe nad Ukrajinou jen několik set kilometrů od našich hranic.
Ve snaze urychlit vojenskou pomoc Ukrajině americký Kongres aktivuje zákon z druhé světové války, který spojencům pomohl porazit Hitlerovo Německo. Administrativa prezidenta Joea Bidena chce zároveň zajistit, aby měla pro Ukrajinu stále dostatek protiletadlových a protitankových střel, které se v bojích s ruskou armádou ukázaly jako velmi účinné.
Ukrajina se nesmírně statečně brání, okolnosti ale bohužel nestojí na kyjevské straně. Kremlu hraje do karet rozštěpení Ameriky. Největší naději mu ovšem poskytují Evropané, stále ochotní přispívat na financování jeho agrese.
Nový svět je na dosah. Tři sta metrů na druhé straně americko-mexické hranice. Doma u Charkova vlastní paní Valentina slunečnicovou farmu, jenže z té už moc nezbylo. Ukrajinka uprchla před ruským ostřelováním, aby se na hranicích Mexika s USA, deset tisíc kilometrů od své válkou zmítané země, stala "číslem".
Když Kreml přepadl Ukrajinu, dali Američané najevo své odhodlání zvýšit výdaje na obranu. Příští měsíce, během kterých bude Praha předsedat unii, nabízejí Čechům jedinečnou příležitost jménem celého klubu potvrdit, že také Evropané mají vůli své principy a hodnoty bránit.
Den za dnem jim máme být vděčni víc a víc. Nezapomeňme, že Putin je „butcher“, řezník, který by s chutí vrazil nůž i do nás. Denně si to ráno i večer opakujme, denně se za Ukrajinu a její vítězství pokorně modleme.
Pokud ruský prezident Vladimir Putin zůstane u moci, nemůžeme mu nic zapomenout, upozorňuje Kurt Volker, diplomat a bývalý americký velvyslanec při NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz také říká, že Rusové ve skutečnosti do konfliktu Severoatlantickou alianci zatáhnout nechtějí. "Vždyť prohrávají s Ukrajinou. Představte si, že by proti nim stály západní spojenecké země," podotýká Volker.
„Emoce Joea Bidena chápu. Jeho poslední věta ale byla nešťastná a nepřipravená. Jinak by ji následně nemuseli dementovat. Jeho úkol není říci, co ho napadá, ale hledat způsob, jak zastavit to, co se děje na Ukrajině,” říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Komentoval tak vyjádření amerického prezidenta o tom, že Vladimir Putin nesmí zůstat v čele Ruska.
Americký federální rozpočet na rok 2023 počítá s vyššími daněmi pro superboháče a pro korporace a zároveň s vyššími výdaji na obranu a na policii. Vyplývá to z návrhu, který v pondělí představil americký prezident Joe Biden.
Ukrajině jde doslova o život, Západu o budoucnost. U Kyjeva se podle Madeleine Albrightové rozhoduje, zda budeme žít "ve světě vlády zákona, nebo ve světě bez odpovědnosti k jakýmkoli pravidlům".
Během covidových let měli obyvatelé ulic okolo bruselského kruhového objezdu Schuman klid. Bydlí sice nedaleko hlavních unijních institucí, pandemie ale přenesla mnohá jednání do kyberprostoru a na prostranství před Radou EU se skoro začalo prášit. Místní tak třeba nemuseli pro speciální potvrzení, aby se dostali domů přes policejní zátarasy, když byl ve městě někdo mocný. To se teď změnilo.
Ruský prezident Vladimir Putin proti sobě sjednotil Ameriku. Demokraté už nechtějí snižovat rozpočet určený na vojenství a obranu, republikáni se zase v názoru na Rusko odtrhli od bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajinská armáda zanedlouho obdrží od zahraničních spojenců další výraznou pomoc. Ze Spojených států na bojiště zamíří sto kusů přenosných dronů Switchblade. Do vzduchu se dostanou během pár minut, při sebevražedné zteči dokážou zničit i obrněnou armádní techniku.
Když teď Američané hledí na Ukrajince, vidí v nich sebe. Putin jim nenahání strach, ale vyvolává pohrdání, vzdor a zlobu. Už pochopili, co je zač a co vše je v sázce.
Ruská invaze na Ukrajinu je od Spojených států daleko, přes masivní zpravodajství ji ale Američané pozorně sledují. Obraz Ruska v USA se kvůli tomu propadl do doby studené války. Veřejnost vidí zemi kremelského prezidenta Vladimira Putina jako nepřítele a schvaluje tvrdé sankce proti jeho režimu. I za cenu toho, že mohou mít zpětné dopady na jejich peněženky.
