Do boje o americkou cenu Oscar vybrali členové České filmové a televizní akademie v kategorii Nejlepší zahraniční film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Oznámili to v úterý. Drama je inspirováno skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet v srpnu 1968 nezávislé zprávy za každou cenu.
Když slyšel poprvé o novém filmu Jiřího Mádla, který pojednává o roce 1968, jen protočil panenky. "Říkal jsem si: Není to už vyčerpané? Máme k tomu ještě co říct? Pak jsem ale dostal do ruky scénář a po prvních dvou stránkách jsem věděl, že jsem se spletl," popisuje herec Vojtěch Vodochodský, který ve filmu Vlny ztvárnil hlavní postavu rozhlasového technika Tomáše.
Česká kina od minulého týdne promítají film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Snímek je dramatem skupiny novinářů Československého rozhlasu v srpnu 1968. Aktuálně.cz přináší přehled dalších filmů, které se také odehrávají na pozadí sovětské okupace nebo jsou přímo o ní a stojí za to je vidět. Jde pouze o selektivní výběr snímků, nikoliv jejich úplný výčet. Od okupace ve středu uplynulo přesně 56 let.
Přes 71 tisíc lidí za první víkend přišlo na Vlny, nový film režiséra Jiřího Mádla o zahraničních zpravodajích Československého rozhlasu v 60. letech minulého století. Ve světě se nejvíc daří sci-fi hororu Vetřelec: Romulus, jehož výsledky překonaly očekávání analytiků.
"Odhodlání riskovat a postavit se silnějšímu? Mělo by zajímat každého, kdo má v sobě základní morální kodex," říká herec Martin Hofmann o tématu filmu Vlny režiséra Jiřího Mádla, který právě míří do kin. Představuje v něm jednoho z novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968, kteří kritizovali praktiky tehdejšího totalitního režimu.
Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.
Na natáčení filmu Rafťáci to zajiskřilo a šlo o víc než letní lásku. Při vzniku filmu se daly dohromady hned dva páry. Režisér Karel Janák se zamiloval do o sedmnáct let mladší herečky Veroniky Khek Kubařové a jejich vztah vydržel dokonce sedm let. Jak letní láska vydržela druhému páru? A při jakých scénách musel režisér krotit Jiřího Mádla? Dozvíte se v Historkách z placu.
Budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě byla jedním z prvních cílů sovětských tanků, které se ráno 21. srpna 1968 řítily Prahou. Tehdy ještě platilo pravidlo, že kdo chce rychle udělat státní převrat a převzít moc, musí ovládnout vysílání televize a rádia. Tehdejší události vypráví čerstvě oceněný film Jiřího Mádla Vlny, který v sobotu získal šest Českých lvů.
Režisér Jiří Mádl v pondělí na karlovarském festivalu v premiéře představil svůj nový film Vlny. Ještě dlouho po závěrečných titulcích tvůrci sklízeli ovace vstoje. Dobové drama z konce 60. let minulého století inspiroval skutečný příběh korespondentů mezinárodní redakce Československého rozhlasu, kteří byli odhodlaní přinášet nezávislé zprávy.
Z rádia zní rokenrol, studentské revolty otřásají světem, avšak v redakci Československého rozhlasu se odehrává boj o život. Do období pražského jara zasadil režisér Jiří Mádl svůj nový film. Vypráví o skupině novinářů, kteří bojují s tajnými službami a jsou odhodlaní přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.
“Byl to obrovský zářez do životů nás obou,” říká herec Vojtěch Kotek dvacet let od natočení komedie Snowboarďáci. “Oba jsme zažili stejný náraz a člověk se s tím musel nějak vyrovnat,” dodává jeho herecký kolega a režisér Jiří Mádl k tomu, jak film zasáhl do jejich tehdy pubertálního života. Kam se od té doby posunuli? A co jejich generace považuje za zásadní témata a jak si váží svobody?
"Poprvé mám pocit, že dělám něco, co mě nějakým způsobem převyšuje. Proto jdu i přes svoje zdraví, psychické i fyzické," říká Jiří Mádl o svém novém filmu Vlny. Vypráví o událostech sovětské invaze v roce 1968. Poslední noční davovou scénu štáb natočil v Nerudově ulici u Pražského hradu. "Jestli se má člověk v životě párkrát obětovat, tak tohle je ten projekt," myslí si režisér.
Herec a režisér Jiří Mádl v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil pro něj netypicky o vzdělávání. Zapojil se totiž do kampaně Měníme osnovy, která si klade za cíl rodičům a učitelům vysvětlovat, proč a jak reformovat výuku.
Na natáčení filmu Rafťáci to zajiskřilo a šlo o víc než letní lásku. Při vzniku filmu se daly dohromady hned dva páry. Režisér Karel Janák se zamiloval do o sedmnáct let mladší herečky Veroniky Khek Kubařové a jejich vztah vydržel dokonce sedm let. Jak letní láska vydržela druhému páru? A při jakých scénách musel režisér krotit Jiřího Mádla? Dozvíte se v Historkách z placu.
Film Deníček moderního fotra vznikl podle literárního bestselleru blogera Dominika Landsmana. Spisovatel se v komedii objevil v roli taxikáře. Jakému trapasu musel autor knižní předlohy na premiéře filmu čelit? A proč bylo pro Jiřího Mádla divné se líbat s Terezou Rambou? Dozvíte se v Historkách z placu.
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.
Jiří Mádl byl při natáčení Rafťáků odhodlaný předvést, co nejvíce v něm je. Režisér Karel Janák přiznal, že musel mladíka při natáčení velmi krotit, protože jeho výkony byly až moc přesvědčivé na roli začátečníka, který má zatím zkušenosti spíše smolné než milostné. Sledujte Historky z placu jedné z nejúspěšnějších českých komedií pro dospívající.
Česko má na olympijských hrách v Pekingu první zlato. Dojela pro něj v paralelním obřím slalomu snowboardistek Ester Ledecká. Úspěch slavili i uživatelé na sociálních sítích, čínští pořadatelé se ale dopustili faux pas.
Při natáčení Snowboarďáků zavládla ve krkonošském Špindlerově Mlýně pohádková zima se vším všudy včetně sněhových vánic a teplot kolem minus 20 stupňů. "Vydržet s nimi pít do čtyř hodin do rána a pak makat v takové zimě, to bylo nejhorší na zvládnutí," přiznal zkušenosti z natáčení například Jiří Langmajer. Sledujte Historky z placu ze vzniku komedie Snowboarďáci.
