Ve sporných vodách Jihočínského moře začala operovat americká letadlová loď Carl Vinson. Vodní plocha, kterou si téměř celou nárokuje Čína a buduje na moři umělé ostrovy a armádní zařízení, je zdrojem napětí mezi USA a Čínou. Části Jihočínského moře si nárokují také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan nebo Vietnam. Americké námořnictvo oznámilo, že se jedná o rutinní operaci.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Čínské námořnictvo roste díky reformám, pomocí kterých se chce Peking stát námořní mocností. Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit i americkou letadlovou loď. Po nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta v roce 2013 začal Peking více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy. Spojené státy se nyní obávají, že má Čína v plánu prostřednictvím nových základen a silnějšího námořnictva kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu.
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
Rodrigo Duterte je filipínským prezidentem necelých šest měsíců. Hned po nástupu do funkce se pustil do kontroverzní války proti obchodníkům s drogami, která zahrnuje i popravy bez řádného soudu. Podle aktuálního průzkumu se teď osm z deseti Filipínců bojí, že oni nebo někdo z jejich nejbližších můžou přijít o život během policejních zásahů proti drogovým dealerům. Většina Filipínců ale zároveň za prezidentem v jeho tažení proti drogám stojí.
Satelitní snímky pořízené v listopadu podle amerického think-tanku dokazují, že Peking instaloval na uměle vytvořených ostrovech protiraketové a protiletadlové zbraně. Ostrovy se nacházejí na sporném území nedaleko Spratlyho souostroví v Jihočínském moři. To si nárokuje například Vietnam, Brunej, Filipíny nebo Malajsie a Tchaj-wan. Peking se v reakci na snímky nechal slyšet, že stavby na ostrovech jsou především pro civilní užití. Zároveň však dodal, že i na obranná opatření má Čína nárok.
Zprávy o zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem udělaly některým světovým lídrům radost. Svérázný realitní magnát v Oválné pracovně by mohl pro Rusko nebo Čínu znamenat oslabení USA na mezinárodním poli a vytvoření většího prostoru pro jejich strategické manévry.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte během své návštěvy v Pekingu oznámil, že se "rozchází" s USA a naopak se hodlá přimknout k Číně. Zatímco Washington dlouhodobě patří mezi úzké spojence Manily, vztahy s Čínou léta poškozovaly spory o ostrovy v Jihočínském moři. Duterte se nyní rozhodl dát teritoriálním sporům vale a nahradit je užší hospodářskou a obchodní spoluprací s Čínou.
Tchaj-wan požádal společnost Google, aby rozmazala satelitní snímky ostrova Tchaj-pching, které jsou dostupné prostřednictvím služby Google Earth. Podle expertů na ostrově, který je součástí sporných Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři, zřejmě roste vojenská základna.
Americký prezident Barack Obama zrušil setkání s filipínskou hlavou státu Rodrigem Dutertem jako odpověď na to, že Duterte Obamu nazval velmi vulgárním výrazem. Namísto toho se Obama sejde s jihokorejskou prezidentkou Pak Kun-hje. Duterte, který se měl s Obamou setkat na okraj summitu USA – Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Laosu, se později za svůj výrok omluvil.
Vietnamce čínská hrozba sbližuje se Spojenými státy, bývalým nepřítelem. I USA jsou proti čínským nárokům na Spratlyho ostrovy, které možná skrývají velké nerostné bohatství a mají strategický význam kvůli lodní nákladní dopravě. Peking na útesech buduje vojenskou infrastrukturu.
Experti z čínského institutu pro ochranu korálů použili při výzkumu roboty a speciální senzory. "Našli více než dvacet živých organismů v horní části díry. V hloubce větší než 100 metrů už jsou jen malé známky života," uvedla agentura Nová Čína.
Číňané se chlubí, že našli největší podmořský závrt na světě. Tři sta metrů hluboká dutina se nachází v Jihočínském moři, v oblasti, kterou si nárokují i Tchaj-wan a Vietnam. Jáma zvaná Dračí díra by měla být téměř o sto metrů hlubší než na Bahamách slavná Dean's Blue Hole, která stále drží oficiální rekordní hloubku 202 metrů.
Čína v pondělí oznámila, že ode dneška do čtvrtka bude pořádat vojenské manévry u svého ostrova v Jihočínském moři. Část moře proto uzavře. Oznámení přichází jen pár dní poté, co mezinárodní rozhodčí soud v Haagu odmítl rozsáhlé čínské územní nároky v Jihočínském moři. Informovala o tom agentura AP. Námořní úřady čínské ostrovní provincie Chaj-nan uvedly, že uzavřena bude oblast jihovýchodně od ostrova, a to od pondělí do čtvrtka. Povahu manévrů úřady blíže neupřesnily. Arbitrážní soud v Haagu minulý týden vyhověl požadavku Filipín v územním sporu o strategicky významnou oblast Jihočínského moře, které si Čína nárokuje téměř celé.
Stálý rozhodčí soud (PCA) v Haagu vyhověl Filipínám ve sporu s Čínou o oblasti v Jihočínském moři. Podle soudu nemá Peking žádný historický nárok na sporné vody. Ani na zdroje, které se v této oblasti nachází. Země navíc podle Haagu porušila svrchovaná práva Filipín, které proces k soudu v roce 2013 poslaly. Čína rozsudek už dopředu odmítla a oznámila, že se rozsudkem nehodlá řídit. Rozhodnutí je sice závazné, nicméně Haag nemá páky na to, jak ho prosadit.
Americký prezident Barack Obama oznámil během návštěvy Vietnamu, že zruší embargo na dovoz zbraní. "Spojené státy zcela ruší zákaz prodeje vojenského vybavení Vietnamu, který platí nějakých padesát let," prohlásil na tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Tran Dai Quangem. Vietnam o zrušení embarga žádal už dlouho. Washington souhlasil teprve nyní, a to na základě příslibu, že Hanoj změní svůj postoj k lidským právům. Vietnam žádosti o zrušení embarga zdůvodňoval tím, že je nucen čelit územním nárokům Číny.
Vietnamci žijící v Česku v pátek odpoledne demonstrovali proti čínské politice. Vadí jim militarizace Jihočínského moře a jeho znečištění, které údajně způsobila ocelárna Formosa pronajímající si část vietnamského území. Tvrdí, že kvůli znečištění umírají mořské ryby a ptáci. Lidem pak konzumace otrávených ryb způsobuje zdravotní potíže.
Čína si dělá nároky na většinu Jihočínského moře, kde místy soupeří s podobnými nároky Vietnamu, Malajsie, Bruneje, Filipín a Tchaj-wanu. Washington dlouhodobě zpochybňuje snahy Číny kontrolovat oblast včetně námořních cest a nedávno vyslal k cestě poblíž jednoho z Pekingem nárokovaných ostrovů torpédoborec, což čínské vedení odsoudilo.
Americký prezident Barack Obama vyzval Čínu, aby přestala stavět umělé ostrovy ve sporných oblastech Jihočínského moře. Čína si dělá nároky na téměř celé moře a od konce roku 2013 přistavuje k tamním útesům umělé ostrovy. Na některých pak vybudovala i přistávací dráhy. "Shodli jsme se na nutnosti podniknout zásadní kroky ke snížení napětí, včetně slibu ukončit další stavbu umělých ostrovů a militarizaci sporných oblastí v Jihočínském moři," řekl Obama před začátkem summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), kterého se účastní i čínský prezident Si Ťin-pching. Čína tvrdí, že tyto práce jsou legální, a ujišťuje, že nemá v úmyslu využívat ostrovy k vojenským účelům.
Dva americké strategické bombardéry B-52 přeletěly v blízkosti sporných ostrovů v Jihočínském moři, které si nárokuje Čína. Oznámilo to americké ministerstvo obrany. Již v říjnu k nelibosti Číny pronikl americký torpédoborec za hranici 12 námořních mil vymezující pásmo pobřežního moře kolem tamních Spratlyho ostrovů, kde Peking vybudoval přistávací dráhy. Přestože bombardéry podle Pentagonu nezasáhly do oblasti, kterou si na moři Čína nárokuje, od Pekingu obdržely dvě varování. "Oba letouny pokračovaly bez incidentu ve své misi a po celou dobu operovaly plně v souladu s mezinárodním právem," cituje mluvčího Pentagonu Billa Urbana server BBC. Čína si dělá nárok na téměř celé Jihočínské moře.
