V souvislosti s pondělním teroristickým útokem v Manchesteru je ve vazbě stále osm lidí. Dvě osoby už ale britská policie propustila znovu na svobodu. Ve Velké Británii nadále trvá stupeň nejvyššího ohrožení terorismem. Útok na koncertě americké zpěvačky Ariany Grande si vyžádal celkem 22 obětí.
Britští labouristé představili první ucelený plán směrem k blížícím se předčasným volbám do parlamentu. Základem mají být zásadní změny v podmínkách brexitu, než jaké prezentuje vláda. Labouristé odmítají tzv. tvrdý brexit. Chtějí, aby Británie měla dál přístup na jednotný evropský trh bez cel. A aby byla dodržována práva cizinců žijících v Británii, stejně jako Britů pobývajících v zahraničí.
Velkou Británii čekají na začátku června mimořádné parlamentní volby. Vyhlásila je premiérka Theresa Mayová, která hledá silný mandát pro britské vyjednávání s Bruselem o vystoupení země z EU. Podle profesora Oxfordské univerzity a politologa Steina Ringena ale volby nejsou potřeba a brexit byl podle něj extrémním příkladem politického selhání expremiéra Camerona. "Ze všech hledisek to byla chyba. Měli by si toho všimnout i ostatní političtí lídři," říká Ringen v rozhovoru pro Aktuálně.cz. K brexitu a zvolení Trumpa by nikdy v demokracii nemělo dojít, dodává. Ringen, přední odborník na teorii vládnutí a sociální stát, do Česka přijel představit a pokřtít české vydání knihy Národ ďáblů.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý oznámila, že chce na 8. června vyhlásit předčasné volby. Podle Mayové Británie potřebuje zvlášť během vyjednávání o odchodu z Evropské unie jednotu v parlamentu. Tu ale podle svých slov nevidí a Westminster je prý rozdělený. O víkendu vyšel průzkum veřejného mínění, podle kterého mají konzervativci Theresy Mayové největší náskok před labouristy za posledních devět let.
Aby se mohl spustit tzv. Brexit, bude potřebovat vláda premiérky Theresy Mayové souhlas britského parlamentu. Rozhodl tak Nejvyšší soud. Výsledek loňského referenda, ve kterém Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie, tak musí potvrdit i poslanci. Ti ale jednání o vystoupení z EU nejspíš bez problémů schválí. Premiérka Mayová chce jednání začít do konce března.
Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn v Praze prohlásil, že evropská levice se musí sjednotit proti extremismu. Často totiž někteří lidé soudí, že zůstávají za nynější globalizací pozadu. Přitom se podle Corbyna mylně domnívají, že třeba za problém nezaměstnanosti mohou migranti. Corbyn navštívil v české metropoli sjezd Strany evropských socialistů.
Na začátku prosince se v pražském Kongresovém centru setkají stovky představitelů Strany evropských socialistů, spolku zastřešujícího sociální demokraty z celé Evropy. Mezi nimi i sedmašedesátiletý šéf britských labouristů Jeremy Corbyn.
Slepota, se středoevropskou zkušeností 20. století těžko pochopitelná.
Bývalý britský premiér Tony Blair se už podle vlastních slov nemůže dívat na současnou politiku Spojeného království. Kritizuje Labouristickou stranu, kterou sám v minulosti vedl a která se nyní nachází v opozici. Nelíbí se mu krajně levicový kurz, jenž nastolil její současný šéf Jeremy Corbyn. Neoblíbenost labouristů podle něj vede k vládě jedné strany, tedy konzervativců Theresy Mayové. Blair proto uvažuje, že by se do politiky vrátil.
Lídrem britských labouristů zůstává jejich dosavadní šéf Jeremy Corbyn. Jeho vyzyvatel, bývalý stínový ministr práce Owen Smith již přiznal porážku. Corbyn ve stranickém hlasování získal téměř 62 procent odevzdaných hlasů. "Toho, co nás spojuje, je mnohem víc než toho, co nás rozděluje," apeloval na své oponenty, kteří iniciovali novou volbu předsedy strany. Do vedení strany se Corbyn dostal teprve před rokem, když získal podporu levicového křídla labouristů. Po výsledcích červnového referenda, v němž Britové rozhodli o vystoupení Britů z Evropské unie, se ale na něj snesla kritika, že se příliš neangažoval v boji za setrvání v unii. Nedůvěru vyslovilo Corbynovi více než 170 z 230 poslanců.
Mezi členy britské labouristické strany panuje spor o právo hlasovat o novém předsedovi, rozhodovat o něm bude soud, informovala agentura AP. Současný lídr Jeremy Corbyn se ve volbě utká s Owenem Smithem. V poslední době však Labour Party přibylo více než sto tisíc nových členů a právě jim se výkonný výbor strany snaží zabránit v hlasování. Podle něj by do volby předsedy mohli zasáhnout pouze ti, kdo jsou ve straně více než půl roku.
Londýn - Předseda opozičních britských labouristů Jeremy Corbyn může v očekávaném vnitrostranickém hlasování obhajovat svůj post automaticky, bez vyjádřené podpory poslanců. Rozhodl o tom v úterý Národní výkonný výbor labouristů. Corbynovi straničtí odpůrci tvrdili, že jako každý jiný kandidát potřebuje i šéf strany podporu nejméně 51 poslanců strany. Corbyn, kterého v pondělí vyzvala k souboji o předsednictví poslankyně Angela Eagleová, by nejspíš podporu potřebného počtu poslanců nezískal a v čele strany by brzy skončil, napsala agentura Reuters. Za Corbyna se postavil šéf největšího odborového svazu Unite Len McCluskey, podle něhož je jasné, že stávající předseda má automatickou nominaci.
Někdejší labouristická stínová ministryně obchodu Angela Eagleová hodlá bojovat o post předsedkyně strany. V pondělí hodlá vyzvat k oficiálnímu souboji Jeremy Corbyna, který čelí kritice za nedostatečnou podporu britského členství v Evropské unii.
Jeden z vůdců kampaně za Brexit Nigel Farage odstoupil z čela Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP). Svůj úkol prý splnil. "Nikdy jsem nebyl a nikdy jsem nechtěl být kariérním politikem," řekl. Farage rovněž prohlásil, že Británie z Evropské unie určitě vystoupí a že on sám bude podporovat odchod dalších zemí z EU. Europoslancem zůstane.
Britové si ve čtvrtek odhlasovali odchod z Evropské unie. Podle ministrů zahraničí EU by přitom svůj odchod z unie neměli zbytečně odkládat. Vývoj po referendu sledujeme v online reportáži.
Jo Coxové bylo jedenačtyřicet let, když ji ve čtvrtek na ulici v severoanglickém městě Birstall zavraždil 52letý muž. Byla matkou dvou malých dětí a od loňského roku také poslankyní v britském parlamentu za labouristickou stranu. Zastávala názor, že by Velká Británie měla zůstat součástí Evropské unie a před nadcházejícím referendem se angažovala v kampani Stronger IN. Podle jejího manžela celý život bojovala proti nenávisti. Pracovala pro několik charitativních a humanitárních organizací a zasazovala se o mírové řešení konfliktu v Sýrii.
„Představa, že nevolený úředník může diktovat právní normy volenému shromáždění, přijde mnoha Britům perverzní, i když se tento vliv Bruselu často démonizuje a přehání.“
Politika se tříští. Volba Londýna, který si vybral jako starostu Sadiqa Khana, upoutala po právu největší pozornost. Ale místní a regionální volby v celém Spojeném království přinesly širší poselství. Britská politika se vymaňuje z důvěrně známého rámce systému dvou hlavních politických stran. Jako ve velké části zbytku Evropy jdou stará pravidla do starého železa, napsal komentátor listu Financial Times Philip Stephens.
Labouristé v regionálních a místních volbách v Anglii sčítají ztráty, ve Walesu nicméně v 60členné regionální radě obsadí 29 křesel. Nejhorší porážku strana utrpěla ve volbách do skotského parlamentu. Skončila až třetí, když ji po 60 letech porazili i konzervativci. Zvítězila Skotská národní strana (SNP), které ale nakonec unikla většina. Očekává se, jak dopadnou volby starosty Londýna, v nichž může poprvé uspět politik muslimského vyznání Sadiq Khan. Hlasování je považováno za největší test nálad voličů před příštími parlamentními volbami, které jsou plánovány na rok 2020.
Až 3 000 dětí a mladistvých by mohla Velká Británie přijmout navíc k už oznámenému počtu 20 000 syrských běženců, které země převezme v příštích pěti letech. Plán, který zvažuje premiér David Cameron a na jehož přijetí naléhají dobročinné organizace, by mohl být brzy oznámen v parlamentu. Podpořil ho i šéf opozičnních labouristů Jeremy Corbyn.
