


Zeman napadl odchod NATO z Afghánistánu. Vrbětice vynechal. I ty náš maskovaný Putine
Představuju si, jaké pocity asi má Jens Stoltenberg, když Zeman NATO poučuje, že nemá odcházet z Afghánistánu, ale ruský útok na vlastní zemi cudně zamlčí.



Představuju si, jaké pocity asi má Jens Stoltenberg, když Zeman NATO poučuje, že nemá odcházet z Afghánistánu, ale ruský útok na vlastní zemi cudně zamlčí.



Nové boje na východě Ukrajiny od minulého týdne přiměly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k výzvě Severoatlantické alianci. Chce, aby NATO přijalo Ukrajinu za svého člena, respektive aby o tom zahájilo jednání.



Donald Trump skončí v úřadu amerického prezidenta v lednu. Už nyní se ale plní předpovědi, že těsně před odchodem z funkce provede zásadní změny. Oznámil, že narychlo stahuje další vojáky z Afghánistánu a Iráku. Například Němci varují, že bez Američanů je nejistá budoucnost celé mise NATO.



Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se postavil za pražského primátora Zdeňka Hřiba a další starosty, kteří kritizují Rusko a byla jim nedávno přidělena policejní ochrana. V rozhovoru pro Českou televizi Stoltenberg uvedl, že NATO důrazně odmítá jakékoli podobné zastrašování. Policejní ochranu nedávno dostali primátor Hřib a starostové Ondřej Kolář a Pavel Novotný.



Zprávy o smrti Severoatlantické aliance (NATO) jsou nesmírně přehnané, prohlásil v sobotu americký ministr zahraničí USA Mike Pompeo na mnichovské bezpečnostní konferenci. Západ naopak podle něj společnými silami vítězí. Pompeo se tak vymezil vůči nedávnému vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého se Severoatlantická aliance potácí ve stavu mozkové smrti.



Vláda v Teheránu musí přestat s násilnostmi a eskalací napětí na Blízkém východě, řekl po pondělním mimořádném jednání velvyslanců členských zemí generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj stojí jednotně za Spojenými státy, jejichž útok v pátek zabil íránského generála Kásema Solejmáního.



Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.



Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zřejmě sázel na to, že může hrát na obě strany. Že mu jeho protějšek Donald Trump umožní mít špičkové americké stíhačky F-35 i přesto, že si Ankara pořídí také ruský systém protivzdušné obrany S-400. Vyřazení Turecka z programu F-35, které ve středu nepřímo oznámil Bílý dům, ho tak mohlo nepříjemně zaskočit. Přestože ho USA opakovaně varovaly.



Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu v americkém Kongresu varoval před hrozbou, kterou pro Severoatlantickou alianci představuje "mnohem průbojnější Rusko". Moskvu přitom znovu vyzval, aby se vrátila k podmínkám smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Stoltenberg vystoupil jako vůbec první šéf aliance na společném zasedání obou komor Kongresu USA u příležitosti 70. výročí vzniku NATO a vysloužil si ovace ve stoje.



Sdílení nákladů mezi členskými státy Severoatlantické aliance se o mnoho zlepšilo. Při setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem to v úterý v Bílém domě řekl prezident Donald Trump. Byl by ale rád, kdyby státy aliance vydávaly na obranu ještě víc.



Alianční spojenci mimořádně jednají o výdajích na armádu. "Není to vůbec dobré," komentoval poslední vývoj summitu český diplomat.



Summit Severoatlantické aliance, který začal ve středu v Bruselu, má nabitý program. Šéfové států a vlád 29 členských států by měli potvrdit změny velitelské struktury, odsouhlasit spuštění výcvikové mise v Iráku či oznámit začátek rozhovorů o vstupu Makedonie, zřejmě někdy v příštím roce. Především ale budou opět ujišťovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Evropa skutečně bude víc investovat do své vlastní obrany. Sledujte příjezd státníků na summit. Generální tajemník Jens Stoltenberg přivítal každého představitele státu zvlášť a poté se všichni společně vyfotili.



Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí poukázal na stále průbojnější chování Ruska.



Evropské země stále nedávají dostatek peněz na obranu v rámci pravidel Severoatlantické aliance, což se "bude řešit". Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump během jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Vztahy Spojených států s NATO jsou podle šéfa Bílého domu dobré. USA jsou zdaleka nejdůležitějším přispěvatelem do obranných kapacit aliance a Trumpovým zásadním tématem při jednáních v rámci NATO jsou právě výdaje dalších zemí. Členové by podle aliančních zásad měli věnovat na obranu dvě procenta svého HDP, což však plní kromě USA jen hrstka zemí. Česko patří mezi státy, které dávají na obranu nejmenší podíl HDP, okolo jednoho procenta.



Současný stav podle náčelníka Vojenského výboru NATO Petra Pavla Rusko vnímá jako informační konflikt s využitím kybernetických prostředků a sociálních sítí, propagandy a zavádějících informací, ale také nejrůznějších pokusů o ovlivňování na politické úrovni.



Informace o sledování Skripalových vyplývají z dopisu, který britský poradce pro národní bezpečnost Mark Sedwill zaslal generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.



"Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel," zdůraznil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg



Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".



Kolem šesti raket vypálili neznámí ozbrojenci na mezinárodní letiště v Kábulu několik hodin poté, co do afghánské metropole dorazili na neohlášenou návštěvu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americký ministr obrany James Mattis. Středeční útok, který zabil jednu ženu a zranil dalších 11 civilistů, vyústil do přestřelky, při které byli zabiti čtyři "teroristé", napsala agentura AP s odvoláním na afghánské zdroje. Oba hosté na tiskové konferenci ujistili prezidenta Ašrafa Ghaního, že může i nadále počítat s vojenskou podporou NATO i USA. K útoku v oblasti kábulského letiště se přihlásil Taliban. Dle hnutí mělo být cílem letadlo amerického ministra obrany.



Neznámí ozbrojenci vypálili na letiště v Kábulu šest raket jen pár hodin poté, co do afghánské metropole dorazili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americký ministr obrany James Mattis. S odvoláním na afghánské ministerstvo vnitra to uvedla agentura AFP. Útok si nevyžádal žádné mrtvé ani zraněné. Mluvčí ministerstva obrany Nadžíb Daníš sdělil, že provoz na letišti nebyl narušen. Afghánská televize Tolo nicméně na svých internetových stránkách uvedla, že úřady letiště evakuují a ruší lety. K útoku se přihlásilo povstalecké hnutí Tálibán a v odděleném prohlášení také teroristická organizace Islámský stát (IS).