Nezaměstnanost v Česku po říjnovém poklesu na 3,7 procenta stoupla letos v listopadu opět na 3,8 procenta. Bez práce bylo přes 274 500 lidí, což je nejvíce za listopad od roku 2016. V pátek to na Twitteru oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), později to potvrdil Úřad práce ČR.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně. V pondělí o tom rozhodla vláda. O schválení nařízení informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě s ANO podporu.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Údaje ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí.
Rozhodnutí vlády o tom, že zahájí od středy testování klientů a zaměstnanců v sociálních zařízeních, přichází s velkým zpožděním. Po jarním testování po něm odborníci volali od května i v případě druhé vlny. Mezitím se koronavirus rozšířil v mnoha domovech důchodců. Aktuálně.cz zjišťovalo, proč nastalo takové zpoždění a jak testování bude vypadat.
Všichni důchodci zřejmě dostanou jednorázový příspěvek 5000 korun. Sněmovna v pátek vládní návrh schválila. Nyní zamíří k posouzení do horní komory. Kabinet počítá s vyplacením částky ještě letos, rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.
Rychlé antigenní testy podle srovnávací studie českých odborníků neodhalí covid-19 asi u třetiny nakažených. Nákazu neodhalil tento typ testů ani u některých lidí s příznaky nemoci. Studii prováděl tým pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole. Vláda schválila zavedení plošného testování v sociálních zařízeních.
Je povinností novináře takovou věc zveřejnit, štáb není s politikem na jedné lodi. Dosud jsme slyšeli, že vláda je “best in covid”, a teď se dozvídáme, že je ve skutečnosti bordelem, říká moderátorka ČT Nora Fridrichová. Podle šéfa ČSSD Hamáčka šlo o podraz. To mi nevadí, mnohem víc by mně vadilo, kdyby si se mnou tak jako s některými novináři tykal a spiklenecky šeptal, co pak nahlas neřekne.
Výsledky voleb potvrdily pokračující pád sociální demokracie, která přitom už v lednu rozhodne o tom, zda ji nadále povede Jan Hamáček. Jeho pozice bude nyní oslabená, strana propadla i ve svých dřívějších baštách. Jedním z mála spokojených členů ČSSD může být paradoxně Michal Hašek. Byť jako volební manažer nese podíl na neúspěchu, na "své" jižní Moravě jej voliči vykroužkovali do zastupitelstva.
V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci září 277 015 nezaměstnaných. Je to nejvyšší zářijová hodnota od roku 2017. Proti srpnu počet uchazečů o místo klesl o 2063, míra nezaměstnanosti přesto stagnovala na srpnových 3,8 procenta. Loni v září bylo v Česku bez práce 2,7 procenta lidí. Údaje v pátek zveřejnil Úřad práce ČR.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Z návrhu tekla krev, kurzarbeit je levnější než masová nezaměstnanost, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Chceme co nejdéle udržovat normální život, kolegové z hnutí ANO odmítají racionální diskusi, spravedlnost je otázka perspektivy, dodává.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Vláda se dnes ráno mimořádně sešla, aby znovu jednala o kurzarbeitu. Na jeho nastavení se ve středu dohodly koaliční strany. Vláda by měla jednat také o ošetřovném v době karantény. Sledujte tiskovkou konferenci po mimořádném jednání vlády.
Důchody jsou nízké, těch 15 miliard na příspěvek tvoří jen 3 % schodku, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Odmítá, že by vláda skrze pětitisícový bonus uplácela voliče. Téměř každý týden přicházím na vládu s návrhem, který stojí peníze. Je asi můj úděl být podezřelá, že je to účelové. Nemáme tu debatu o tom, jaký chceme stát, vždy je to zabité otázkou, kde na to vezmeme, tvrdí.
S plánem vlády vyplatit důchodcům na konci letošního roku mimořádný příspěvek 5000 korun souhlasí 57 procent lidí. Proti jsou dvě pětiny Čechů. Vyplynulo to z průzkumu, který pro Radiožurnál provedla minulý týden agentura Median mezi tisícovkou občanů. Podle jeho výsledků s příspěvkem častěji souhlasí lidé starší 45 let a voliči KSČM a ANO.
Ministryně práce Jana Maláčová i ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) ruší svůj program a budou pracovat z domova. Příznaky nového typu koronaviru ale nemají, uvedli. Maláčová byla v blízkém kontaktu s člověkem, který se setkal s pozitivní osobou na onemocnění covid-19. Příští týden půjde na test. Na ministerstvu zahraničí bylo zachyceno několik pozitivních případů.
Nezaměstnanost v Česku se v srpnu nezvýšila a zůstala na červencové míře 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně dokonce mírně ubylo, a to zhruba o 600. Úřady práce evidovaly 279 078 nezaměstnaných. Výsledky oznámila ve čtvrtek na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je český trh práce v dobré kondici díky vládní podpoře.
Vládní strany ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér Andrej Babiš. Lídři opozičních stran se shodli také na tom, že senioři dostanou jednorázový příspěvek k důchodu 5000 korun.
Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce.
