Český europoslanec Jan Zahradil byl dnes potvrzen jako vedoucí kandidát frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na post předsedy Evropské komise před květnovými volbami do europarlamentu.
Ilan Sor je starosta malého moldavského města Orhei. Zároveň je to však podnikatel odsouzený a stále vyšetřovaný v kauze, která málem položila moldavskou ekonomiku. I přesto s ním europoslanec Jan Zahradil (ODS) v Moldavsku jednal o spolupráci v Alianci evropských reformátorů a konzervativců, které šéfuje. Sešel se s ním i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten však tvrdí, že ho zajímala právě kauza zmizelé miliardy dolarů.
Zahradil chce vlivný post získat jako kandidát politické frakce Evropští konzervativci a reformisté, kam jeho ODS v rámci Evropského parlamentu patří.
Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.
"Odpoutávání USA od Evropy zahájil již Obama, když odpískal projekt protiraketové obrany a přeorientoval USA od Evropy směrem na Asii a Pacifik," řekl v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Trumpův exporadce Steve Bannon chce sjednotit pravicové a populistické strany v Evropské unii. Organizace s názvem The Movement by mohla ovlivnit už volby do Evropského parlamentu v roce 2019.
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem.
Obě největší klasické strany ztratily, Martin Schulz nezafungoval jako dynamický lídr, naopak AfD a FDP budou důležitým elementem při sestavování vlády, Merkelová bude pokračovat v tandemu s Macronem v prohlubování evropské integrace, říká europoslanec Jan Zahradil. Podle Luďka Niedermayera se v Německu projevuje nástup populistických antisystémových stran. Dodává, že jedinou většinu v Bundestagu by měla kolaice "Jamajka", ale nepředpokládá, že mezi CDU/CSU, Zelenými a FDP bude jednoduché jednání.
Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.
Některé evropské země se mylně domnívají, že si svou bezpečnost mohou zajistit autonomně, bez USA to nejde, atlantickou linku si nemůžeme dovolit zrušit, říká europoslanec za ODS Jan Zahradil a dodává, že pokud kancléřka Merkelová vyhraje v září volby, tak ve spojení s francouzským prezidentem Macronem se pokusí vytvořit tvrdé jádro EU. Podle bývalého státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy si budeme muset říct, zda chceme sedět v EU u stolu, kde se tvoří pravidla. Duel DVTV.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Američtí republikáni připravují společně s novým prezidentem Donaldem Trumpem reformu, která by výrazně ovlivnila pravidla mezinárodního obchodu po celém světě. Chtějí na jedné straně zlevnit vývoz amerického zboží do světa, ale taky uvalit dvacetiprocentní clo na zboží dovážené do USA. Evropská unie jim za to hrozí žalobou u Světové obchodní organizace (WTO). Vláda nového amerického prezidenta si s tím ale příliš neláme hlavu. Trump podle deníku Financial Times dokonce zvažuje, že by USA tuto mezinárodní organizaci opustily.
Společnou obchodní politiku Evropská unie prohlubuje po několik desetiletí. Rychle se rozvíjí například obchod mezi EU a Čínou. Pokud USA ukončí jednání o volném obchodu s Bruselem, EU jej ještě zintenzivní.
Evropský parlament schválil nové opatření, které má zabránit útokům radikálů v Evropě. Nová směrnice o boji proti terorismu se zaměřuje zejména na bojovníky, kteří se zradikalizovali většinou v Sýrii nebo Iráku. V členských státech EU tak bude trestným činem i účast na výcviku teroristů nebo veřejná obhajoba terorismu.
Donald Trump v lednu oznámil, že USA odstupují od tzv. Transpacifického partnerství, které loni podepsalo 12 zemí tichomořské oblasti. Podobný osud by mohl brzy stihnout i dohodu o volném obchodu s EU, tedy tzv. TTIP. Z Trumpova pohledu je totiž pro USA mnohem výhodnější uzavřít obchodní dohody s jednotlivými zeměmi – z pozice ekonomické supervelmoci. EU nyní vyváží do USA výrazně více než Amerika do Evropy. Na půdě Evropského parlamentu obchodní politiku EU výrazně ovlivňuje Výbor pro mezinárodní obchod (INTA). Jeho předseda Bernde Lange se netají svým kritickým postojem k Trumpovi a naznačuje, že by EU měla usilovat o posílení obchodních vztahů s jinými zeměmi – včetně Číny.
Nová americká administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít jednu z klíčových obchodních smluv mezi USA a Evropskou unií, tzv. transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu velmi vážně. Unie by i přesto podle nich neměla panikařit a nechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Pročínské prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů bylo podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nutné. Důvodem bylo to, že ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) nedodržel dohodu a s dalajlámou se sešel nikoli soukromě, ale oficiálně a za přítomnosti místopředsedů Poslanecké sněmovny a Senátu.
Migrace nebude prioritním tématem návštěvy Angely Merkelové v Praze. Německá kancléřka, která přijede příští čtvrtek, se místo toho má podívat třeba do unikátního vědeckého pracoviště v pražských Dejvicích. Centrum se totiž dokončuje ve spolupráci s německými odborníky. Původně přitom česká strana uvažovala o tom, že by Merkelová vystoupila na Univerzitě Karlově a debatovala se studenty. Návštěva centra je součástí plánu premiéra Sobotky, který chce od tématu migrace před krajskými volbami odvést pozornost a kancléřce ukázat vztahy s Německem v mnohem rozmanitější podobě.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele v Evropském parlamentu odmítl původní návrh směrnice zpřísňující podmínky držení střelných zbraní. Výbor se snažil zajistit, aby zákona dbalí občané nemuseli mít obavy a mohli dál pokračovat ve svých sportovních či loveckých aktivitách. Evropská komise s úpravou pravidel přišla loni koncem roku, kdy se změnami pokusila reagovat na teroristické útoky v Paříži. Členské země se před měsícem, navzdory trvajícímu odporu České republiky, shodly na kompromisní podobě směrnice.
