V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Od neobjasněné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka uplynulo 70 let. Nově publikovaná svědectví ukazují na Masarykovo rozpoložení v posledních dnech jeho života.
"S prezidentem Edvardem Benešem a jeho rolí v roce 1938 a zejména v únoru 1948 se musíme jednou provždy vyrovnat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pithart, bývalý premiér, předseda Senátu a nyní pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Národ považuje za společenství lidí, kteří se dohodli, jaké příběhy si budou nebo nebudou vyprávět. "A prezidenta Beneše česká společnost stále velmi šetří," říká Pithart. "On je tou osobou, o které se raději nemluví, protože diskuse o něm stále rozděluje společnost."
Národní muzeum, kde je nyní k vidění výstava Fenomén Masaryk, otevřelo doprovodnou výstavku složenou z fotek z hradního archivu. Jedná se o fond z podstatné části prezidentského mandátu Masaryka v letech 1918-1933. Pořizování podrobné fotodokumentace často inicioval sám prezident, aby se veřejnost rychle dozvěděla nezkreslené informace kolem jeho úřadu. K vidění tak budou snímky z tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních i soukromých aktivit. Hradní fotoarchiv Národní muzeum převzalo roku 1972 z Československé tiskové kanceláře. Je v něm víc než 6500 skleněných a celuloidových negativů a 10 000 fotografických pozitivů a pozitivních kontaktů. Na výstavě je jen část sbírky.
Film Toman o kontroverzním šéfovi československé rozvědky je plný hereckých hvězd: kromě Jiřího Macháčka v hlavní roli Tomana v něm diváci uvidí Václava Neužila, Kateřinu Winterovou, Kristýnu Bokovou, Marka Taclíka nebo Stanislava Majera. Režisér Ondřej Trojan ale musel během natáčení v ministerské kantýně postavené v areálu bývalé továrny Pragovka několikrát zvýšit hlas. Na Jiřího Macháčka i na komparzisty. "Jakmile se komparz příliš uvolní, přestane se soustředit. Lidi si začnou povídat, odbíhají dát si cigaretu. Všechno se pak zásadně zpomaluje, což si nemůžeme dovolit. Bez tvrdé ruky se teď neobejdu," říká. Přečtěte si, jak to během natáčení "na place" vypadalo.
Mezi lidmi, které v sobotu ocenil český prezident Miloš Zeman, byl in memoriam i Charles Crane. Muž, který byl u vzniku Československa. "Hluboce věřil v Masarykovu věc," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Thomas Crane, vnuk vyznamenaného Američana, který Řád T. G. Masaryka převzal.
Uznávaný historik a spisovatel František Emmert vydává k 80. výročí úmrtí TGM výpravnou publikaci "Tomáš Garrigue Masaryk - Myslitel a prezident". V rozhovoru pro Aktuálně.cz autor objasňuje, proč se Masaryk cítil být spíše Slovákem, proč se vyhýbal vojenské službě a jak by se zachoval v těžké válečné době, kdyby vládl místo Beneše. Podle historika by se zřejmě rovněž podvolil mnichovské dohodě, rozhodně by se však nepodřizoval Sovětskému svazu a komunistům do té míry, jako to činil jeho nástupce.
Putin je citlivý na kritiku sovětské éry. Nepůjde o dezinformační hru, která by mohla chtít očistit případné ruské viníky a zájem o událost ukončit?
Syn někdejšího úředníka ministerstva zahraničí Jana Bydžovského v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o obnově vyšetřování záhadné smrti Jana Masaryka v roce 1948. Bydžovský mladší tvrdí, že si nedokáže představit, že by jeho otec mohl být do vraždy syna prvního československého prezidenta zapleten. A to i přesto, že právě kvůli tomuto podezření badatelky Václavy Jandečkové byl případ Masarykovy smrti po patnácti letech znovu otevřen. Bydžovský se k údajnému činu přiznal StB po několikaměsíčním věznění v roce 1950, později doznání odvolal a za vynucené je považuje i policie. Jan Bydžovský mladší prohlásil, že poskytne vzorky DNA, pokud by jej o to policie požádala.
Policisté, kteří řeší zločiny spáchané za minulého režimu, znovu otevřeli vyšetřování smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. "Ačkoli byl tento případ do listopadu loňského roku uzavřen, tak na sklonku roku 2016 jsme jej znova otevřeli," potvrdila ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková. Významnému posunu ve vyšetřování ale překáží neochota Moskvy poskytnout archivní dokumenty. Pomoci by mohla přímluva prezidenta Miloše Zemana, který se do Ruska chystá na podzim. "Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman je ale podle něj přesvědčen, že Masaryk spáchal sebevraždu.
V tom příběhu figuruje poslanec zbavený imunity i olomoucké státní zastupitelství. Není ale řeč o novodobých poměrech v České republice, nýbrž o takzvané krčmaňské aféře, pokusu o atentát na trojici nekomunistických ministrů v roce 1947. Historik olomoucké vědecké knihovny Lubomír Novotný nyní podrobně prozkoumal spis k případu.
Pátrání po otci TGM je neuctivé, Češi by měli mít dost sebevědomí, aby si přiznali, že i obyčejný kluk z jižní Moravy se mohl vypracovat a nepotřeboval k tomu vznešený původ, jak se v poslední době v souvislosti s TGM spekuluje, říká pravnučka prvního československého prezidenta T. G. Masaryka Charlotta Kotíková a dodává, že když dospívala v socialistickém Československu, tak její původ se s ní všude táhl. V 70. letech s manželem emigrovala do Ameriky taky proto, aby se mohla od svých předků odpoutat, dokázat něco sama za sebe.
Snímek o československém ministrovi zahraničí Janu Masarykovi vidělo o víkendu více než 76 tisíc lidí. Dvojku v návštěvnosti, americký akční film Logan: Wolverine zhlédlo o více než polovinu lidí méně.
Připadá mi komické, že se to řeší teď, nominace na České lvy jsou známy asi měsíc, začalo se to řešit až po tom úspěchu. Konkurence v té špičce byla i letos velká, možná proto je mnohým líto, že neposbírali ty ceny oni, říká herec Miroslav Táborský, který je také členem České filmové a televizní akademie. V současné době pracuje na Cyklu ČT Národní klenoty, který mapuje památky aspirující na zápis do seznamu UNESCO. Jsou to třeba Luhačovice, Terezín i industriální památky Ostravy. Táborský hraje také v Divadle Járy Cimrmana.
Prezident akademie Ivo Mathé uvedl, že ještě tento týden se sejde prezidium. Řešit by měli, zda producenti filmu Masaryk nezneužili pravidla. Film získal celkem 12 Českých lvů. Většina českých diváků jej přitom zatím neviděla. "Mnohým zvolená interpretace stanov zkazila náladu a dojem z jinak vydařeného ceremoniálu," připustil Mathé. Lidé z branže volili i méně diplomatická slova, když hovořili o "vych.aném producentovi" či "oj.bávání akademie".
Film Masaryk s Karlem Rodenem v hlavní roli má mazaný koncept, díky němuž je možné vidět historii subjektivně, tvrdí filmový kritik Kamil Fila.
Film Julia Ševčíka Masaryk o českém diplomatovi a synovi Tomáš Garrigua Masaryka na festivalu Berlinale příliš nezabodoval. Snímek sklidil kritiku za ustrnulost či laciné sexuální scény. Podle Kaspara Kamua ze serveru The Upcoming je prvních 30 minut utrpením provázeným pouze nevkusným sexem, drogami a násilím. Vytýká mu také zmatenost, stejně jako Wendy Ideová na serveru Screen Daily. Ta kritizuje také herecké výkony některých herců ve vedlejších rolích.
Očekávaný Masaryk s Karlem Rodenem režiséra Julia Ševčíka je rozporuplné dílo. Nezapře pevné řemeslo, děj je však plný vnitřního pnutí, z nějž se bohužel nepodaří vykřesat divácký zážitek, ale jen pocit neproměněného potenciálu.
Film režiséra Julia Ševčíka ukazuje Jana Masaryka jako bohéma se slabostí pro ženy, hudbu, extravagantní život i drogy. Ve filmu, který bude uveden koncem roku v pražském kině Lucerna a v březnu v ostatních českých kinosálech, ztvární hlavní roli Karel Roden a objeví se v něm i modelka Eva Herzigová. Ta si zahrála fiktivní postavu herečky a zpěvačky a rovněž příležitostné milenky Jana Masaryka. Role prezidenta Edvarda Beneše byla svěřena Oldřichu Kaiserovi, Konráda Henleina Jiřímu Vyorálkovi a Emanuela Moravce si zahraje Robert Jašków.
Prezident Miloš Zeman je známý tím, že chce být v kontaktu s běžnými lidmi, proto objíždí Česko a setkává se s občany. Zanedlouho bude možné se s ním potkat přímo na Hradě. Kancelář Hradu totiž plánuje, že zpřístupní v rámci prohlídek interiéry, kde úřaduje prezident Zeman a úřadovali také jeho předchůdci. Hradní kancelář zpřístupní také kinosál, ve kterém se bude promítat film o prezidentské funkci. Na dotazy návštěvníků pak mají odpovídat třeba kancléř Vratislav Mynář nebo mluvčí Jiří Ovčáček.
