Tragické události z 28. října 1939, kdy při protestech proti německé okupaci zemřel medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček, vyvrcholily 17. listopadu 1939 popravou devíti studentských vůdců, deportací 1220 vysokoškoláků do koncentráku a uzavřením vysokých škol. Jejich spolužáci pak v Londýně přesně před jedenaosmdesáti lety vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Později se setkal s prezidentem Milošem Zemanem, mluvili spolu o česko-německých vztazích, situaci v Afghánistánu i zeleném plánu EU.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Jan Kubiš si nedlouho před vysazením do nacisty okupované vlasti zapsal do deníku: "Dnes nejsem si jistý dnem, neb jest na mně požadován zvláštní úkol, úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho, jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší." Mnohé to o něm vypovídá. Jaký ale opravdu byl? Na Dni Jana Kubiše (v den výročí atentátu na Heydricha) promluví o jeho charakteru přední historici.
Na Praze 8 začala fungovat QR hra s tématem útoku československých parašutistů na Reinharda Heydricha. "Lidé se tak vydávají po stopách Anthropoidu," popisuje radní městské části Michal Švarc. Hra má celkem 25 stanovišť a lze ji spustit na webové stránce www.operaceanthropoid.cz. Začíná přitom u nové dvousetmetrové nástěnné malby právě s tématem útoku na nacistického pohlavára.
Místo v pražské Libni, kde v roce 1942 zaútočili českoslovenští odbojáři na říšského protektora Reinharda Heydricha, zdobí velká nástěnná malba. Připomíná právě odvážný čin parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, který nakonec vedl ke smrti obávaného nacistického vůdce. Malbu studenta Jakuba Marka v sobotu přihlížejícím představili zástupci radnice Prahy 8 a její autor.
Léto roku 1942 bylo v protektorátu Čechy a Morava zvlášť nesnesitelné. Po smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nacisté a jejich přisluhovači stupňovali svůj vztek a organizovanou nenávist vůči československým odbojářům i jejich pomocníkům. Pro celou českou pravoslavnou církev se staly letní měsíce před 78 lety zlomovými. Pro statečné z jejích řad pak cestou na popraviště.
Zloději, kteří se v polovině loňského prosince pokusili vyloupit hrob Reinharda Heydricha na berlínském Hřbitově invalidů, kopali na nesprávném místě. Tvrdí to přední expert na odboj Čechoslováků v letech nacistické okupace Jaroslav Čvančara, jenž se i s dalšími badateli na hřbitov vypravil.
Rudolf Jan Holý se narodil v září 1921 v Ústí nad Labem - Střekově. Po obsazení pohraničí Němci se s rodiči přestěhoval do Prahy. Tam studoval obchodní akademii v Resslově ulici a navštěvoval pravoslavnou komunitu mládeže v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se přátelil s tamním kaplanem Vladimírem Petřekem. Psal se rok 1942 a skrývali se zde parašutisté po atentátu na Heydricha. Úkolem Holého bylo sehnat pro ně jiný úkryt, nakonec ale vše dopadlo jinak. V září bude tomuto dlouholetému šéfovi Českého yacht klubu 98 let, přesto se ještě letos plavil na plachetnici po Baltském moři. "Ale příště už nepopluju, ani kdyby mě prosili na kolenou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak reaguje člověk v mezních situacích? K boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje došlo 18. června 1942. Parašutisté zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, zradil je jejich kamarád Karel Čurda, jenž pak jako konfident gestapa poslal na smrt stovky odbojářů či blízkých parašutistů. Miloš Doležal, autor knihy Čurda z hlíny popisuje okolnosti.
Jiří Pavel s manželkou Jiřinou a přáteli z britského Leamingtonu mohou působit jako zatvrzelí fanatici. Jde však o vzácné vlastence - potomky Čechoslováků, kteří poté, co se podíleli na porážce Adolfa Hitlera, museli utéct před komunisty. Rovněž Pavlova otce, hrdinu bojů o francouzský přístav Dunkerque, po válce tvrdě vyslýchali a věznili. Manželé Pavlovi nyní tak dlouho tlačili na britské i české úřady, dokud si nevyprosili opravu pomníku všem Čechoslovákům, kteří položili životy v boji s nacismem. Celkem vyšla oprava fontány na 25 tisíc liber (skoro tři čtvrtě milionu korun). Na konci října byla ve své nové podobě odhalena.
Ve vojenských zahraničních jednotkách na Západě či Východě působily stovky československých žen. Druhá světová válka skončila přesně před 73 lety.
Píše se 27. květen 1942, 10 hodin 35 minut, když Jan Kubiš, parašutista skupiny Anthropoid, hází bombu na mercedes jednoho z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinharda Heydricha. Jeho likvidací se s Josefem Gabčíkem nesmazatelně zapsali do dějin protinacistického odboje. Jaký ale byl Jan Kubiš? V jakých podmínkách vyrůstal? Co ho formovalo a o čem přemýšlel? Odpovídá na to i dnešní fotogalerie.
Vývojáři geolokační hry Anthropoid v Nehvizdech přišli na to, jak přiblížit slavnou akci protinacistického odboje mladé generaci. Na vlastní kůži mohou zažít přímo v Nehvizdech za pomoci chytrého mobilu se speciální aplikací výsadek Gabčíka a Kubiše. "Vzhledem k tomu, že parašutisté seskočili v noci, doporučujeme pro autentičnost zážitku hru rovněž absolvovat po setmění," říkají autoři hry. Hráči uvidí padat parašutisty z oblohy či projdou obdobným výcvikem jako oba hrdinové ve Velké Británii. Nevyhnou se tak běhu či zaměřování nepřítele hledím svého telefonu, který se na chvíli stane jejich zbraní.
Bezmála tři stovky Čechů nacisté po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 mučili a poté zavraždili. Stalo se tak kvůli jejich pomoci čs. parašutistům, kteří odbojovou akci provedli. "Podobných lidí bylo tehdy málo a stejně tak je tomu i dnes. V každé společnosti je jich tak pětina. Měli bychom proto o ně pečovat a vážit si jich. Jsou vzácní a v krizových okamžicích pro společnost nepostradatelní," říká sociolog Jaroslav Sýkora, bývalý šéf Centra pro výzkum stresu. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o hrdinech tzv. heydrichiády před 75 lety.
"Statečnost není až tak častá vlastnost, se kterou se dnes setkáváme," řekl kardinál Dominik Duka při půlnoční modlitbě za sedm parašutistů, kteří se podíleli na zlikvidování Reinharda Heydricha. Pietní modlitby se v noci na dnešek zúčastnily nedaleko kostela Cyrila a Metoděje desítky lidí, členů Čs. obce legionářské, ale i praneteř Josefa Gabčíka Katarína Tomčíková. Modlitba se konala na stejném místě, kam nacisté vynesli po bitvě v kostele a kryptě již mrtvé parašutisty k identifikaci.
Na dvou domech v Resslově ulici od soboty visí pamětní desky, které připomínají hrdinství dvou manželských párů v době atentátu na Reinharda Heydricha. Dvojice manželů pomáhala strůjcům atentátu, když se schovávali v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Odhalení desek je součástí projektu Karla Polaty a Československé obce legionářské, který chce připomenout hrdiny odboje.
Víra v sebe sama. V dobro. A třeba i v boha. Tyto "kotvy" nás mohou v těžkých životních chvílích zachránit před selháním, udavačstvím nebo zradou blízkých. "V opačném případě hrozí, že se staneme podobnou bestií jako parašutista Karel Čurda. Myslet si, že něco podobného bych já nikdy neudělal, je jen povýšenou pózou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl, který působil v Centru pro výzkum stresu i několika riskantních armádních misích.
Atentát na Reinharda Heydricha 27. 5. 1942 patří k největším úspěchům čs. válečného odboje. S pozůstatky nacistické propagandy, která se jeho význam pokusila rozmělnit, ale zápasí česká veřejnost dodnes. Třeba s mýty o zbabělých Češích, masově udávajících své sousedy. Nebo o Gabčíkovi s Kubišem, kteří na Heydricha "spáchali atentát". O lidických dětech, údajně poslaných na převýchovu do Německa, přestože většinu z nich zabili nacisté plynem. "Jako bychom žili v roce 1942," zlobí se historik Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy.
Vypálení středočeské vesnice Lidice a poprava řady jejích obyvatel 10. června 1942 patří k největším nacistickým zločinům na území Čech a Moravy během druhé světové války. V devadesátých letech minulého století byl v Lidicích jeden z pokojů zařízen jako dětský i s fotkou dítěte a čekalo se, že se přece jen vrátí. Marně. V současnosti žijí ještě dvě ženy a dvanáct "dětí", které masakr přežily.
