Britský ministr zahraničí Philip Hammond na mnichovské bezpečnostní konferenci varoval před nebezpečím náboženského fundamentalismu. Podle něj ho neodstraní ani porážka radikálního hnutí Islámský stát. Problém je potřeba řešit ve spolupráci s muslimskými zeměmi.
V Kolíně nad Rýnem začal karneval, zřejmě nejsledovanější v historii. Tentokrát musí Němci pečlivěji zvažovat, jakou masku či jaký převlek zvolí. Zbraně mohou být za hranou vkusu, nemluvě o pásech s výbušninami. Policie varuje, že pro to nebude mít pochopení.
Terorista Isnilon Hapilon, hledaný kvůli vraždám, únosům a stínání hlav rukojmím, v nahrávce deklaruje svoji loajalitu vůči vůdci IS Abú Bakrovi Bagdádímu.
Francouzské ministerstvo vnitra odhaduje, že z Francouzů, kteří odešli do Sýrie k islamistům, je čtvrtina konvertitů. Mezi Němci je jich pětina. Britská zpravodajská služba MI5 ve své studii uvedla, že mezi britskými džihádisty je počet konvertitů "překvapivě vysoký."
Soustavné bombardování, tlak kurdských sil i irácké armády a rovněž ekonomické vyčerpání příští rok Islámský stát oslabí. Zejména v Iráku, kde lze očekávat, že Kurdové a iráčtí vojáci uštědří IS několik porážek. V důsledku dohody mezi EU a Tureckem o lepší ostraze pobřeží Egejského moře a také kvůli opatřením Unie na jejích vnějších hranicích uprchlíků patrně příští rok o něco ubude, ale stále půjde o statisíce lidí.
Potvrzuje se trend, že džihádisté používají obtížně sledovatelné aplikace. YouTube nebo běžné sociální sítě jsou pro ně užitečné jako nástroj propagandy a ovlivňování, ale ne na přípravu atentátů.
Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice. Západ složitě hledá odpověď a sbírá síly k rozhodnější vojenské akci. Ve středu má doplout do Perského zálivu francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více "koordinovaných úderů" na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí. Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.
Z Francie odešlo podle nedávné analýzy francouzského parlamentu bojovat do řad Islámského státu v Sýrii téměř tisíc lidí. Nejvíce z evropských zemí. Z Belgie zamířily do Sýrie více než tři stovky radikálů. V poměru k celkovému počtu obyvatel je tak na tom Belgie v Evropě nejhůře. Parlamentní studie uvádí, že zhruba každý pátý francouzský muslim, který se vydal do Sýrie bojovat, je konvertita. Tedy že k islámu přestoupil v mládí či dospělosti a dříve či později vstřebal jeho radikální, džihádistickou verzi.
Policisté v několika evropských zemích podnikli zátah proti islamistické buňce, jejímž vůdcem byl v Norsku uvězněný irácký Kurd mulla Krekar. Vydali zatykače na 17 lidí, šest podezřelých bylo zadrženo v Itálii, čtyři v Británii a tři v Norsku. Někteří další zřejmě odcestovali do Sýrie či Iráku. Skupina měla v Evropě plánovat teroristickou činnost a rovněž i osvobození svého vůdce, který byl v Norsku odsouzen za to, že chválil lednový masakr redakce francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo.
Podle velitele amerických vzdušných sil Charlese Browna chtějí spojenci v čele s USA zvýšit počet leteckých úderů na islamistické cíle v Iráku a Sýrii. Američané počet náletů v září a říjnu snížili - údajně kvůli počasí a rovněž kvůli utlumení aktivit islamistů. Brown popřel, že by rozhodnutí ovlivnil fakt, že se do náletů zapojilo i Rusko.
K útoku na hotel v centru somálského hlavního města se přihlásily islamistické milice Šabáb. Boje uvnitř budovy, kterou s oblibou používají diplomaté a vysocí vládní činitelé, trvaly několik hodin. Policisté posléze oznámili, že všechny útočníky zastřelili.
Podle ruské kontrarozvědky hrozí nebezpečí od bojovníků Islámského státu i od stoupenců islamistického hnutí Taliban, kteří se ve velkém počtu soustřeďují na severu Afghánistánu. Proniknout by mohli zaútočit v severním Turkmenistánu, Uzbekistánu či Tádžikistánu. Že je situace kritická, varuje i ruský prezident Vladimir Putin.
Intervence v Sýrii je zároveň obranou Ruska proti extremismu a islamismu, shodují se ve vyjádřeních pro Aktuálně.cz arabista Dmitrij Mikulskij z Institutu orientálních studií ruské akademie věd v Moskvě a Andrej Kortunov, generální ředitel Ruské rady pro zahraniční politiku. Islámský stát je podle Mikulského pro Rusko větší hrozbou než pro USA - kvůli geografické blízkosti a také s ohledem na situaci na ruském Severním Kavkazu. Kortunov nevidí velké rozdíly mezi jednotlivými povstaleckými skupinami. Islámský stát a jiní rebelové se podle něj ideologicky shodují, byť mají jiné cíle.
Teroristé z Boko Haram přísahali věrnost Islámskému státu. Sami na severu Nigérie vyhlásili chalífát. Už léta sužují zemi a sousedící státy násilnostmi, sebevražednými atentáty, únosy či zotročováním žen. Útoky na křesťanské kostely, školy či sídlo OSN přešly ve vypalování celých obcí a měst. Nigerijský prezident Muhammadu Buhari, který po květnovém nástupu do funkce vyhlásil boj s Boko Haram za svoji prioritu, dal začátkem srpna svým ozbrojeným silám tři měsíce k poražení islamistických vzbouřenců. Jejich řádění si od roku 2009 vyžádalo kolem 20 tisíc mrtvých. Přes dva miliony lidí před nimi uteklo z domovů.
K útoku došlo v pátek pozdě večer na předměstí města Abuja, cílem byla policejní stanice a autobusová zastávka. K činu se zatím nikdo nepřihlásil, v zemi ale operuje islamistická skupina Boko Haram.
Rusko se vstupem do války de facto přihlásilo do koalice, kterou tvoří spolu s Asadem, Íránem a libanonským hnutím Hizballáh. Sunnitské země - zejména Saúdská Arábie a Turecko - nejspíše dodají více zbraní povstalcům, které Rusové bombardují na severozápadě Sýrie a kteří nepatří k Islámskému státu. Putin chce jednoznačně zabránit pádu Asadova režimu, ale není jasné, jaké s ním má další plány. Úplně zničit ozbrojenou opozici proti režimu ale bude sotva možné, byť jí Spojené státy zřejmě vojensky nepomohou.
Šest pick-upů, munici a další vojenské vybavení předali syrští povstalci frontě An-Nusra, která se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida. Syřané patří do skupiny, které cvičí americká armáda. Její zástupci uvedli, že jsou pro ni takové zprávy velmi znepokojivé.
Podívejte se na fotoreportáž ze sobotních protestních akcí v Praze.
Na Václavském náměstí v Praze se odpoledne uskutečnily dvě akce, na nichž se střetly názory odpůrců migrace z islámských zemí a odpůrců xenofobie. Shromáždění kritiků islamismu bylo zřetelně početnější. Prahou také projelo asi 350 motorkářů, ozdobených českými vlajkami, národními symboly nebo logy přeškrtnutých mešit.
Relativní bohatství a blízkost těchto zemí k Sýrii vzbuzuje na sociálních sítích i v tradičních médiích otázku, zda tyto státy nemají větší povinnost než Evropa přijímat Syřany.
