Reklama
Reklama

Írán


Írán spouští jadernou elektrárnu Búšehr
Írán spouští jadernou elektrárnu Búšehr
Írán spouští jadernou elektrárnu Búšehr

Írán začal stavět druhou jadernou elektrárnu. Pomáhat s ní budou opět Rusové

Írán v sobotu zahájil výstavbu další jaderné elektrárny. Stavba by měla trvat deset let a podle íránské státní televize je do projektu zapojeno Rusko. Írán má první jadernou elektrárnu v Búšehru. V provozu je od roku 2011 a také s jejím dokončením pomáhalo Rusko. Za dva roky pak začne stavba další elektrárny. Projekt za deset miliard dolarů (240 miliard korun) má umožnit výrobu 1057 megawattů elektřiny. Výstavba nové elektrárny je prvním projektem od loňska, kdy se šesti velmocím podařilo uzavřít s Íránem dohodu o jaderném programu. Vyjednávání trvala několik let a měla vyjasnit podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán trval na tom, že vyvíjí výhradně mírovou technologii.

Neštěstí na pouti do Mekky
Neštěstí na pouti do Mekky
Neštěstí na pouti do Mekky

Kvůli Mekce se rozpoutala válka slov. Nejste muslimové, vzkázali Saúdové do Íránu

Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem se zhoršují. Odlišné větve islámu mění mezinárodní politiku obou zemí. Sunnitští Saúdové podporují povstalce v Sýrii, zatímco šíitský Írán podporuje prezidenta Bašára Asada. Íránci kritizují špatnou organizaci každoroční muslimské pouti do Mekky a saúdskoarabský duchovní vůdce označil íránské vůdce, že nejsou muslimové.

Reklama
Rusko - Sýrie - bombardování
Rusko - Sýrie - bombardování
Rusko - Sýrie - bombardování

Rusko přitvrdilo s bombardováním Sýrie, letouny rozmístilo na základně v Íránu

Rusko rozmístilo strategické bombardéry Tu-22M3 na íránské základně Hamadán, odkud útočí na pozice povstalců v Sýrii, oznámila státní televize Rossija 24 a zprávu posléze potvrdilo i ministerstvo obrany. V Hamadánu operují podle ministerstva i stíhací bombardéry Su-34. Agentura Interfax napsala, že starty letounů na západoíránském letišti mohou zkrátit letovou dobu na syrské bojiště o 60 procent a umožní letounům nést větší zátěž. Vzdálenost z Hamadánu do syrských oblastí kontrolovaných džihádisty nepřesahuje 900 kilometrů.

Útok v Kvétě - Pákistán
Útok v Kvétě - Pákistán
Útok v Kvétě - Pákistán

Při útoku v pákistánské Kvétě zemřelo 63 lidí, nálož vybuchla na pohřbu

Sebevražedný bombový útok, k němuž došlo ráno u nemocnice v jihopákistánském městě Kvéta, si vyžádal nejméně 63 mrtvých. Počet zabitých neustále roste, a proto nemusí jít o konečnou bilanci. Sto až dvě stě lidí utrpělo zranění, množství je v kritickém stavu. K atentátu se přihlásila skupina Džamáate Ahrár, frakce radikálního hnutí Tálibán, a později také Islámský stát.

Írán, Teherán, ilustrační foto
Írán, Teherán, ilustrační foto
Írán, Teherán, ilustrační foto

Írán čelí kritice za popravy sunnitských Kurdů. Byli to teroristé podporovaní cizinou, tvrdí Teherán

Íránské ministerstvo zahraničí ostře reagovalo na kritiku OSN kvůli popravám 20 sunnitských Kurdů. Teherán je označil za teroristy podporované z ciziny. Dvacetičlenná skupina byla popravena minulý týden po neveřejných soudech, v nichž byli její členové obviněni z útoků na policisty a vojáky. Organizace na ochranu lidských práv upozornily, že někteří z odsouzených byli zřejmě přinuceni k přiznání mučením.

Reklama
Sarah Attarová ze Saúdské Arábie, rozběhy na 800 metrů, olympiáda Londýn 2012
Sarah Attarová ze Saúdské Arábie, rozběhy na 800 metrů, olympiáda Londýn 2012
Sarah Attarová ze Saúdské Arábie, rozběhy na 800 metrů, olympiáda Londýn 2012

Muslimky mění světový sport. Sportovní hidžáby si vyvzdorovaly na mužích

Chtějí sportovat, ale nechtějí se přitom vzdát své kultury a víry. Muslimské ženy proto trénují i závodí zahalené. Některé kvůli vlastnímu přesvědčení, jiné žijí v zemích, kde by to jinak ani nešlo. Saúdská Arábie na olympiádu vysílá čtyři atletky, které budou závodit ve speciálních oděvech vyrobených z moderního materiálu. Ženský sport je ale na vzestupu také v Kuvajtu a dokonce Íránu.

Íránský prezident Hasan Rúhání
Íránský prezident Hasan Rúhání
Íránský prezident Hasan Rúhání

Rúhání: Mocnosti nesplnily závazky vyplývající z jaderné dohody, situace Íránu měla být lepší

Íránský prezident Hasan Rúhání v úterý kritizoval světové mocnosti za to, že stále nesplnily závazky vyplývající z jaderné dohody. Země sice má přístup do mezinárodního bankovního systému a může vyvážet více ropy, ale provádění dohody podle Rúháního maří americký Kongres, Izrael a další země regionu. Podle duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího není patrný žádný dopad dohody na životy Íránců. Velké evropské banky i investoři se v obchodování s Teheránem stále drží zpátky, neboť nadále platí americké sankce.

Televize
Televize
Televize

Televize může za šíření drog i rozvodovost. Íránské úřady zničily 100 000 satelitních antén

Íránské úřady nechaly zničit 100 tisíc satelitních antén, které byly zabaveny občanům. Informovala o tom agentura AFP. V Íránu je příjem satelitních televizních kanálů zakázán a pokutován až částkou v přepočtu 70 tisíc korun, zákaz se ale všeobecně porušuje. Agentura Basij News, která patří dobrovolnickým oddílům revolučních gard, oznámila, že zničen byl materiál, který občané odevzdali dobrovolně. "Programu se zúčastnil milion lidí," oznámil velitel dobrovolnických oddílů Mohammad Rezá Naghdí, než byly paraboly v Teheránu veřejně zničeny. "Satelitní televizní stanice obecně ničí kulturu naší společnosti, mají podíl na rozvodovosti, šíření drog a ohrožují bezpečnost," řekl.

Soud, rozsudek, ilustrační foto
Soud, rozsudek, ilustrační foto
Soud, rozsudek, ilustrační foto

Německý soud poslal do vězení Íránce, který špehoval své krajany sympatizující s íránskou opozicí

Na dva roky a čtyři měsíce poslal berlínský soud do vězení dvaatřicetiletého Íránce, který v Německu pro íránskou tajnou službu špehoval své krajany, přívržence íránské opozice. Rozsudek není pravomocný. Íránec se v roce 2012 názorově rozešel s postoji opozice, poté ho oslovila tajná služba s nabídkou spolupráce. O několik měsíců později přišel do Německa, kde působil především v Berlíně a v Kolíně nad Rýnem a informoval rozvědku o jednání Íránců žijících v exilu. Podle soudu si špionáží vydělal jen za loňský rok nejméně 22 tisíc eur (zhruba 600 tisíc Kč). Muž sledoval hlavně členy exilové organizace Národní rada íránského odporu a příznivce radikální opoziční skupiny Lidoví mudžáhedíni.

Reklama
Írán, jaderná energetika
Írán, jaderná energetika
Írán, jaderná energetika

Sněmovna podpořila zrušení zákazu dodávek do íránské jaderné elektrárny

Sněmovna v úterý v prvním kole jednání podpořila návrh poslanců KSČM na zrušení zákona, který zakazuje českým firmám dodávat zařízení pro jadernou elektrárnu v íránském Búšehru. Jde už třetí návrh tohoto zákona, který předložila KSČM, když se dvěma předchozími návrhy v minulých obdobích neuspěla. Totožný návrh však do Sněmovny předložila letos v červnu i vláda, zatím na něj ale nepřišla řada. Návrh KSČM leží ve Sněmovně už dva roky, od června 2014. Poslanci by ho mohli schvalovat na podzim.

Hořící zásobník ropy po útoku Islámského státu na rafinérii v Rás Lanúfu v Libyi..
Hořící zásobník ropy po útoku Islámského státu na rafinérii v Rás Lanúfu v Libyi..
Hořící zásobník ropy po útoku Islámského státu na rafinérii v Rás Lanúfu v Libyi..

Časovaná nálož. Závislost na ropě z Blízkého východu roste, experti se bojí katastrofy

Naleziště, rafinérie a přístavy v Saúdské Arábii, Iráku, Libyi a dalších zemích jsou potenciálně ohroženy válkami a terorismem. Saúdsko-íránská rivalita drží ceny dole, což vede k větší závislosti světa na blízkovýchodní ropě. Producenti z Blízkého východu nyní zajišťují 34 procent veškeré ropy na světovém trhu. 31 milionů barelů denně. Je to největší podíl od roku 1975.

Muzeum Hizballáhu
Muzeum Hizballáhu
Muzeum Hizballáhu

Vítejte v "Disneylandu" Hizballáhu. Porazili jsme Izrael, chlubí se na jihu Libanonu

Zřejmě jedno z nejpodivnějších muzeí na světě leží v jižním Libanonu. Svůj památník tu má ozbrojená složka hnutí Hizballáh, která je na seznamu teroristů v USA i EU. Podle představitelů Hizballáhu jde o "džihádistické turistické centrum a jeho návštěva je vhodná zejména pro rodiny s dětmi". Oslavuje i sebevražedné atentátníky.

Reklama
Abbas Kiarostami
Abbas Kiarostami
Abbas Kiarostami

Uznávaný íránský režisér Abbás Kiarostamí zemřel, bylo mu 76 let

Ve věku 76 let v pondělí zemřel v Paříži světově uznávaný íránský režisér Abbás Kiarostamí. Informovaly o tom íránské agentury. Režisér ve Francii podstupoval léčbu rakoviny. Za svůj film Chuť třešní z roku 1997 získal Kiarostamí Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Abbás Kiarostamí, jeden z nejvlivnějších a nejkontroverznějších porevolučních íránských filmařů, představil v minulosti v Cannes i své další filmy. I po islámské revoluci v roce 1979 v Íránu zůstal a natočil přes 40 filmů, včetně dokumentů. Poslední dva filmy nicméně nasnímal mimo svou rodnou zemi. V jeho filmu Věrná kopie z roku 2010 ztvárnila hlavní roli herečka Juliette Binocheová.

Zajatci Demokratických sil Sýrie  v severosyrském městě Manbidž.
Zajatci Demokratických sil Sýrie  v severosyrském městě Manbidž.
Zajatci Demokratických sil Sýrie  v severosyrském městě Manbidž.

Írán zadržel deset radikálů, kteří v zemi plánovali útoky

Teherán - Írán zadržel deset sunnitských radikálů, kteří plánovali zaútočit na 50 cílů po celé zemi. Oznámila to v úterý íránská média s odvoláním na prohlášení ministra informací Mahmúda Alávího. Zatýkání se odehrálo minulý týden v Teheránu a ve třech dalších provinciích v centrální části Íránu a podél hranic. Aláví zadržené nazval "vahábistickými teroristy", což je termín, kterým Íránci označují sunnitské bojovníky. Na tiskové konferenci v Teheránu uvedl, že skupina plánovala útoky na zalidněných veřejných místech. Výbušniny chtěla odpálit na dálku, použít bomby v autech, ale i sebevražedné atentátníky.

Vladimir Putin.
Vladimir Putin.
Vladimir Putin.

Studenou válku nikdo nechce, respektujte legitimní ruské zájmy, varoval Putin

Jestliže obě strany podnikají kroky, které zhoršují napětí, vrátíme se do studené války, prohlásil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Upozornil tak na současné vztahy mezi Ruskem a Západem. Putin také řekl, že jeho země si takový vývoj nepřeje a snaží se hledat kompromisy. Proč musí NATO neustále expandovat?, ptal se zároveň. Během svého vystoupení se šéf Kremlu dostal i k situaci v Sýrii a hovořil také o republikánském kandidátovi na prezidenta USA Donaldu Trumpovi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama