Možnost vojenského řešení íránské krize je stále na stole, na cestě jsou další sankce, které Teheránu znemožní mít jaderné zbraně. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters prezident USA Donald Trump. Doufá, že Írán je dostatečně soudný a na jeho lidech mu záleží. Mezi Trumpovými přáteli je prý spousta Íránců, jsou to "velmi kvalitní lidé".
Írán v poslední době zesílil kybernetické útoky proti americké kritické infrastruktuře a vládním agenturám USA. Podle agentury AP to potvrzují informace společností CrowdStrike a FireEye, které monitorují kybernetické hrozby. Není ale známo, zda útoky byly úspěšné.
Írán se rozhodl nezasáhnout americký letoun s 35 lidmi na palubě, který doprovázel americký dron, jenž byl ve čtvrtek sestřelen. Podle agentury Tasním to v pátek řekl velitel vzdušných sil revolučních gard Amír Alí Hadžízádeh.
Írán zkouší trpělivost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten potvrdil, že v noci na pátek evropského času vážně zvažoval letecký úder na tuto zemi. Po útocích na tankery, ke kterým se ale Teherán nehlásí, íránské Revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký průzkumný dron nad Hormuzským průlivem. Podle Američanů v mezinárodních vodách, podle Íránců v íránských. USA také požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby se v pondělí sešla za zavřenými dveřmi.
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj. Informovala o tom íránská státní agentura IRNA, podle níž byl stroj sestřelen nad územím Íránu. Spojené státy potvrdily sestřelení. Odmítají však, že by dron byl na íránským územím.
Ohlášené vyslání další tisícovky amerických vojáků na Blízký východ bude zahrnovat také rakety Patriot, pilotní i bezpilotní letadla a "další prostředky pro odstrašení". S odvoláním na Pentagon o tom informovala agentura Reuters.
Při útoku na japonský tanker byly minulý týden v Ománském zálivu použity přísavné miny. Oznámila to americká armáda ve Spojených arabských emirátech, kde má svou základnu. Vyšetřovatelům se podařilo z lodi získat otisky prstů.
Íránské rakety jsou schopny s vysokou přesností zasáhnout na moři letadlové lodě. Ve vysílání íránské státní televize to dnes prohlásil šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí. Ten byl do vedení gard jmenován v dubnu.
Rozhodnutí Spojených států posílit armádní jednotky na Blízkém východě je vojenská provokace. Ruským novinářům to řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskvu podle něj znepokojuje rozhodnutí Íránu překročit limit obohaceného uranu, i když tento krok chápe.
Spojené státy vyšlou další tisícovku vojáků na Blízký východ v reakci na růst napětí mezi USA a Iránem. Oznámil to úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan, podle něhož budou armádní posily "chránit americký personál a zájmy v regionu". Íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že Írán nemá v úmyslu vést válku proti žádnému národu. Již v květnu rozhodl americký prezident Donald Trump o vyslání 1500 příslušníků armády do této neklidné oblasti.
Saúdská Arábie se připojila k USA a Británii v obvinění Íránu ze čtvrtečního útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Korunní princ Muhammad bin Salmán v rozhovoru s listem Aš-Šark al-Avsat vyzval světové společenství, aby rozhodujícím způsobem zasáhlo. Írán vinu na útocích popřel.
Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky to oznámila agentura Reuters. Bezpečnostní situace v zálivu se zhoršila po čtvrtečních útocích na dva tankery. Předtím už v květnu byly podobně jako ve čtvrtek poškozeny čtyři jiné lodě. USA všechny akce připsaly Íránu, který to ale odmítá. Pojišťovny po čtvrtku zvýšily pojištění plavidel pohybujících se v této blízkovýchodní oblasti o deset i více procent.
Po čtvrtečním údajném útoku na dva tankery se ozývají obavy z případné nové války v Perském zálivu. Ke klidu a důkladnému prošetření incidentu vyzvaly nezávisle na sobě Evropská unie a Čína. Představitelé těžařských společností a rejdaři zase žádají hlavně bezpečnost pro lodě a jejich posádky. Američané ale mezitím ukázali na viníky: Írán.
Ceny ropy ve čtvrtek vzrostly o více než čtyři procenta v reakci na incident v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu, kde se dva ropné tankery zřejmě staly terčem útoku. Později ale ropa o část zisků přišla. V pátek v poledne se podle agentury Bloomberg barel severomořské ropy Brent prodával za 61,12 dolaru a americká lehká ropa stála 52,14 dolaru za barel.
Spojené státy zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu. Teherán své zapojení do čtvrtečních explozí na lodích převážejících ropu odmítl a označil americké tvrzení za součást protiíránské kampaně. Americká armáda předtím oznámila, že bude bránit zájmy USA včetně svobodné plavby, a vyslala do oblasti torpédoborec, informovala agentura Reuters.
Plavba dvou ropných tankerů z Perského zálivu na Dálný východ skončila ve čtvrtek velmi záhy. U ománských břehů někdo na lodě zaútočil. Oba tankery začaly hořet, posádky se musely evakuovat. Kdo za incidentem stojí? Podle Spojených států Írán.
Írán hodlá dodržovat mezinárodní dohodu o svém jaderném programu z roku 2015 a nikdy nezačne válku. Po setkání s japonským premiérem Šinzóem Abem to ve středu řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Abe přijel do Íránu jako první japonský premiér v úřadu od íránské islámské revoluce z roku 1979.
Íránská policie provedla za poslední týden razie v restauracích a kavárnách v Teheránu a 547 podniků uzavřela, protože podle ní nedodržují principy islámu. Jedenáct lidí kvůli tomu policie zatkla. S odvoláním na místní média to uvedla televize Al-Džazíra. Íránské úřady také v sobotu vyzvaly obyvatele metropole, aby telefonicky hlásili případy "nemorálního chování".
Spojené státy v pátek uvalily nové sankce na Írán. Tentokrát se týkají petrochemického sektoru, včetně největší petrochemické společnosti PGPIC, která podle Washingtonu finančně podporuje íránské revoluční gardy. S odvoláním na americké ministerstvo financí to uvedla agentura Reuters. Analytici ale podle Reuters tvrdí, že účinek těchto sankcí bude minimální. Vztahy mezi USA a Íránem se vyhrotily loni, když americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington odstupuje od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Trumpova administrativa pak na islámskou republiku uvalila nové sankce.
Americký prezident Donald Trump dorazil do Velké Británie na třídenní státní návštěvu a setkal se s královnou Alžbětou II. Média na obou stranách Atlantiku mezitím upozorňují, že pro partnerství mezi USA a Británií to bude spíš zatěžkávací zkouška než oslava jejich tradičního "zvláštního vztahu".
