I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Zrodilo se tady písmo, zemědělství i první města světa. Teď ale krajinu na jihu Iráku, kolébku lidské civilizace, ohrožují extrémní změny klimatu. Starobylá města Ur a Babylon, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se rozpadají pod vlivem větru, sucha a soli.
Překvapuje mě, když český premiér říká, že snad teď Írán konečně začne jednat. Íránci totiž s Američany jednali od dubna a přestali vyjednávat až ve chvíli, kdy se jejich území ocitlo pod palbou Izraele, připomíná vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na pražské Metropolitní univerzitě Břetislav Tureček.
Osm izraelských F-16 v červnu 1981 nepozorovaně přeletělo tisíce kilometrů přes nepřátelské území, aby během dvou minut zničily irácký jaderný reaktor Osirak u Bagdádu. První letecký úder na jaderné zařízení v dějinách změnil Blízký východ, svět šokoval a zrodil legendu o odvaze, risku i tajemství. Vzpomínky nyní ožívají v souvislosti s údery izraelského letectva na cíle podobného typu v Íránu.
Letadlová loď Nimitz zrušila zastávku ve Vietnamu a míří do Perského zálivu. Desítky letadel určených pro tankování za letu letí stejným směrem ze Spojených států. A do východního Středomoří míří americké torpédoborce. V oblasti jsou navíc desítky amerických základen. Chystají se Američané připojit k Izraeli?
Pavla Jazairiová, spisovatelka a někdejší zahraniční zpravodajka Československého rozhlasu, proslula poutavými reportážemi z Afriky a Blízkého východu. Jako autorka se zapsala do paměti čtenářů především sérií knih o Indii, kam pravidelně jezdí už 25 let. Ve své poslední knize Venkovský zápisník pak s nadhledem popisuje život na českém venkově. Na začátku března oslavila osmdesáté narozeniny.
Známý irácký emigrant a aktivista proti islámu Salwan Momika byl ve středu zastřelen ve městě Södertälje jihozápadně od Stockholmu, když živě vysílal na sociální síti TikTok. Osmatřicetiletého Iráčana převezli s těžkými zraněními do nemocnice, kde pak ve čtvrtek ráno zemřel. Stockholmská policie v souvislosti s útokem zatkla pět lidí.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken přiletěl na předem neoznámenou návštěvu Iráku, kde jednal s iráckým premiérem Muhammadem Súdáním mimo jiné o budoucnosti sousední Sýrie. Podle agentury Reuters byla informace o Blinkenově návštěvě oznámena až po setkání se Súdáním.
Luxusní bunkr, kde nechyběl bazén a skleněné lustry, měl ustát i výbuch jaderné bomby. Americké jednotky pátrající po Saddámu Husajnovi si cestu do něj nakonec musely vyřezat. Poslední díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších budovách světa se věnuje bývalému bunkru iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Na Ukrajinu ve středu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad států Severoatlantické aliance. O tom, co všechno se strojem, který je ve službě více než čtyřicet let, piloti dokázali, vypovídá i legendární operace izraelského letectva Opera.
Někdejší elitní český voják se pře s ministerstvem obrany o peníze za údajné trauma ze služby. Resort mu je odmítá vyplatit, protože ho prý neutrpěl při plnění úkolů. Důstojník byl po návratu z poslední mise hlavním aktérem násilného incidentu, při kterém zranil tři lidi. Jednoho těžce. Soud ho kvůli tomu poslal do vězení. Aktuálně.cz popisuje detaily neobvyklého příběhu.
Válka na Ukrajině, kterou předloni rozpoutalo Rusko, mezinárodní organizace ani jejich pravidla nenaruší, dál musejí spolupracovat na globálních problémech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká 95letý bývalý švédský diplomat Hans Blix, který diplomacii zasvětil většinu svého života. Upozornil na sebe zejména v roce 2003, když coby inspektor OSN oznámil, že Irák nevyvíjí zbraně hromadného ničení.
Od útoku ze 7. října 2023, kdy teroristická organizace Hamás útočila na jihu Izraele, se situace na Blízkém východě vyostřuje a zainteresované státy jsou stále častěji ve zprávách. Dokážete je ale najít na mapě?
Kvůli další protestní akci před iráckou ambasádou ve Švédsku, jejíž pořadatel hrozil pálením koránu, se strhla diplomatická bouře mezi Stockholmem a Bagdádem. Akci švédské úřady povolily s odkazem na svobodu slova. Její dva účastníci nakonec korán nespálili, ale pošlapali ho, informovala agentura Reuters.
Přesně před dvaceti lety dva americké bombardéry F-177 svrhly pumy na jižní Bagdád a příslušníci pěchoty překročili irácko-kuvajtskou hranici. Začala invaze do Iráku. Armáda režimu Saddáma Husajna kladla malý odpor, takže už 9. dubna byli američtí vojáci v centru Bagdádu. Zbraně hromadného ničení, kterými Washington odůvodňoval invazi, se ale nikdy nenašly.
Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle aktuální informace Syrské organizace pro lidská práva při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Údery jsou reakcí Ankary na teroristický útok v Istanbulu z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají.
