Rada hlavního města schválila, jakým způsobem by se měla severojižní magistrála začít měnit k lepšímu. Vizi proměny pro město připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy spolu s renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects. V první fázi se magistrát pustí do menších úprav, které se dotknout především chodců. Omezení automobilové dopravy zatím neplánuje.
Pozemek na konci Revoluční ulice u paty Štefánikova mostu se změnil na stavební parcelu. Praha 1 tam chce stavět projekt takzvaného Zlatého vejce, který původně navrhovala jako prostor pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Podle architekta a popularizátora architektury Petra Kučery, který se mimo jiné podílel na projektu revitalizace Václavského náměstí, jde ale spíš o předvolební marketingový tah. "Zavání to prostě účelovostí nebo diletantstvím. Kdyby to přece někdo myslel vážně, tak to udělá opačně. Nejprve myšlenku konzultuje se všemi zainteresovanými a získá pro ni podporu, pak změní územní plán, vypíše soutěž a její výsledky představí veřejnosti," říká v rozhovoru.
Severojižní magistrála se začala budovat v 60. letech. Koncepci, která měla urychlit průjezd Prahou, ale řešili už urbanisté mnohem dřív a její současná nekoncepčnost do určité míry souvisí už s koncem 19. století. Tehdy se začaly bourat městské hradby, na jejichž místě magistrála vznikla. Revitalizaci, která by měla přinést zlepšení životních podmínek v jejím bezprostředním okolí, řeší pro magistrát dánská kancelář Gehl Architect ve spolupráci s urbanisty z Institutu plánování a rozvoje. Historický kontext v rámci komentované procházky představil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.
Na pražském náměstí OSN ve Vysočanech chce investor postavit tři pětipatrové bytové domy a podél Freyovy ulice kancelářský objekt s obchody ve spodních patrech. Ačkoliv by všechny nové objekty měly mít podzemní garaže, místní se obávají, že lidé i přesto budou parkovat na ulici a budou tak zabírat jejich místa. Nelíbí se jim rovněž to, že domy zaberou místo části současného parku. Podle radního Prahy 9 Marka Doležala (TOP 09) je ale parcela v územním plánu už od roku 1999 jako stavební.
Institut plánování a rozvoje Prahy zpracoval seznam 38 podchodů, z nichž pět doporučil k přednostní revitalizaci. Do galerie se dostanete po kliknutí na úvodní fotku.
Města lidé vnímali jako něco špinavého, z čehož je potřeba utéct. Tento postoj zesílil po druhé světové válce. V souvislosti s rozvojem automobilismu se začaly nekontrolovaně a nekoncepčně rozvíjet příměstské oblasti. Podle architekta a urbanisty Pavla Hniličky se ale situace postupně zlepšuje. "Chybějící urbanismus je základním nedostatkem. Situace se ale ve srovnání s divokými 90. lety pomalu zlepšuje. Tehdy se zabíraly pole a louky bez rozmyslu a hlubších úvah. Myslelo se, že je to správně, a nikdo moc neoponoval. I protože tento trend byl spojen se spekulacemi," vysvětluje v rozhovoru.
Na Praze 8 může vyrůst restaurace s rychlým občerstvením uprostřed frekventované silnice. Tamní stavební úřad loni v srpnu vydal zrychleně územní rozhodnutí, podle Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) ale jednal v rozporu s územním plánem, tudíž by se na tomto místě vůbec nemělo stavět. S výstavbou nesouhlasí ani někteří zastupitelé Prahy 8 a spolu s neziskovými organizacemi zvažují, že podají stížnost k soudu. Vedoucí stavebního odboru Prahy 8 Pavel Kryštof však tvrdí, že vše je v pořádku a rozhodnutí bylo vydáno v souladu s územním plánem.
Architekt Petr Kučera se dlouhodobě věnuje revitalizaci Václavského náměstí, v rámci iniciativy Metro D jinak a lépe se snaží zasadit o kvalitnější podobu pražského metra a ve své disertační práci se zabývá degradací veřejného prostoru. Kritizuje nejenom přemíru dopravního značení, ale i venkovní reklamy. Současnou podobu veřejných prostranství podle něj ovlivnil komunismus, nástup komercionalizace v 90. letech a chybějící legislativa. "Dodnes neexistuje žádná účinná regulace venkovní reklamy. Jediná plyne ze zákona o reklamě, která ale řeší její obsah a nikoliv formu. Zaměřená je především na reklamu v médiích. Venkovní reklama je politicky velmi ožehavé téma," říká v rozhovoru.
Pražská magistrála od 70. let rozřezává centrum města. Řešení, které bude pro běžné obyvatele přívětivější, nyní pro magistrát připravuje dánská kancelář Gehl Architects, která má zkušenosti z mnoha světových měst. Podívejte se, jak frekventovaná místa v centru Prahy vypadají teď. Jak by se už brzy mohla změnit, ukazují zajímavé příklady ze světových metropolí.
Praha se na konci 2. světové války stala terčem tří leteckých bombardování. Kam dopadaly ničivé bomby, si můžete prohlédnout na unikátních leteckých snímcích pořízených spojeneckými průzkumnými letouny. Aplikace obsahující tyto fotografie je rovněž doplněna komentáři k jednotlivým zachyceným objektům a dobovými záběry z archivu IPR Praha.
Šéfa pražských hřbitovů Martina Červeného stáhlo z jeho funkce vedení Prahy. Jako důvody uvedlo znepokojivé výsledky auditu. Červený pochybení odmítá. "Udělal jsem si zřejmě řadu nepřátel, když jsem chtěl organizaci ušetřit peníze. Jde třeba o zakázku na likvidaci odpadu, některé stavební zakázky, ale i moji snahu rozbít takzvaný kamenický gang, který ke svým obchodům využíval zaměstnance hřbitovů," tvrdí odvolaný ředitel.
Zřejmě největší zásah do městské infrastruktury by bylo tramvajové propojení Prahy 6 z oblasti Podbaby do Prahy 8, ve špičce Císařského ostrova by vznikl nový most přes Vltavu pro tramvaje, pěší a cyklisty. Návrhy na pět nových tratí vypracoval Institut plánování a rozvoje. Zda k výstavbě některé z nich opravdu dojde, zatím není jasné.
Ondřej Boháč byl zvolen do čela pražského Institutu plánování a rozvoje teprve před pár dny, už teď je ale odhodlaný tvář metropole výrazně změnit. Pětadvacet let dlouhá zkušenost se stavebními uzávěrami podle něj Prahu "objektivně velmi poškodila" a chce tento stav změnit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Boháč řekl, že hodlá postupně prolamovat stavební uzávěry v místech, kde se investoři a úřady shodnou na podobě ulic, velikosti budov či umístění parků. K revolučním změnám by mohlo dojít v Bubnech, kde může vzniknout nové obchodně-administrativní centrum metropole, nebo na Nákladovém nádraží Žižkov – zde developer připravuje projekt rezidenční čtvrti.
Institut plánování a rozvoje Prahy má opět ředitele. Pražští radní potvrdili ve funkci Ondřeje Boháče, který post zastával provizorně poté, co rada odvolala dosavadního ředitele Petra Hlaváčka.
Praha chce přestěhovat své úředníky pod jednu střechu. Pro výstavbu nového sídla se nabízí tři lokality – Anděl, Florenc a Dejvice. Institut plánování a rozvoje aktuálně pracuje na analýze, podle které se bude vedení metropole dál rozhodovat. Hotova by mohla být do konce letošního roku.
Téměř měsíc už uplynul od doby, kdy vedení pražského magistrátu odvolalo šéfa Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka. Jméno jeho nástupce se ale stále ani nerýsuje. Stále více přitom ze zákulisí zaznívá, že bez Hlaváčka a s ním odvolaného šéfa přípravného týmu Romana Kouckého se Metropolitní plán dokončit nepodaří.
Praha má vytipováno 18 míst, kde by mohla vzniknout záchytná parkoviště. Institut plánování a rozvoje (IPR) vytipoval několik lokalit například na území Prahy 5. Tady by parkoviště mohlo být na Barrandově, u smíchovského nádraží nebo u krematoria v Motole. Další vytipovaná místa jsou například ve Slivenci, Suchdole nebo Troji. V docházkové vzdálenosti u metra navrhuje IPR parkoviště u stanic metra B Rajská zahrada a Stodůlky a na trase C u stanic Střížkov a Roztyly. Praha ohledně nedostatku záchytných parkovišť čelila například kritice Středočeského kraje. Ten Prahu opakovaně vyzval, aby nezaváděla parkovací zóny na území Prahy 5 a 6 do doby, než budou vybudovaná záchytná parkoviště.
Odvolání šéfa pražského Institutu plánování Petra Hlaváčka je podle architektů oslovených Aktuálně.cz špatné rozhodnutí. Bývalý ředitel byl podle nich člověkem na svém místě a jeho odvolání může značit pokusy o politizaci institutu. Architekti zároveň nesouhlasí s argumenty politiků, Hlaváček byl podle nich odvolán kvůli osobním antipatiím některých z nich s hlavním architektem územního plánu Romanem Kouckým. Architekt Pavel Hnilička, který byl součástí revizní komise, zároveň popřel, že by byl plán připravovaný nezákonně. "Z hlediska práva byl připravován korektně," sdělil.
Šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Petr Hlaváček byl dobrý ředitel, ale bohužel spojil svoji kariéru s autorem kontroverzního Metropolitního plánu, říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ). Právě ona iniciovala Hlaváčkovo odvolání. Jediným důvodem podle ní bylo to, že držel ochrannou ruku nad hlavním autorem plánu Romanem Kouckým, který při jeho tvorbě ignoroval připomínky města a městských částí.
Pražští radní v úterý odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Petra Hlaváčka, oznámil mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že dočasným vedením IPR byl pověřen jeho zástupce Ondřej Boháč. Hlaváček, který se stal ředitelem institutu v únoru 2015, považuje zdůvodnění svého odvolání za zarážející. Proti rozhodnutí radních se ostře postavila i opoziční TOP 09.
