Sdružení nevládních organizací, které v Česku pomáhají uprchlíkům, se dnes ohradilo proti výrokům některých politiků o uprchlících. Odmítavé postoje prezidenta Miloše Zemana, vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vůči migraci jsou podle členských organizací nebezpečné a populistické. Nepřijmout žádného uprchlíka navíc odporuje mezinárodnímu právu.
Vojtěch Polášek je jedním z prvních dětí, které chodily na běžnou základní školu, i když jsou nevidomé. Dnes studuje informatiku na vysoké škole a podporuje nový zákon, který má od září integraci usnadňovat. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít zákonný nárok na podporu, ať už ve formě asistenta, pomůcek či odborné pomoci. Má tak usnadnit vzdělávání dětí s postižením v běžných třídách. I podle Poláška umí běžná škola připravit na život lépe než škola speciální.
Na další příliv migrantů není Evropa připravena, říká expert na migraci Dušan Drbohlav. Podle něj žádná evropská země nezná ideální způsob, jak uprchlíky integrovat. Odmítá také, že by se u Čechů výrazněji projevovala xenofobie než u jiných národů. "České sklony ke xenofobii nejsou ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nijak výraznější," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz s tím, že pramení z historické zkušenosti. "Na rozdíl od západních zemí, často s koloniální minulostí, nemáme pořádné zkušenosti s migrací," podotýká Drbohlav.
Odchod Británie z EU by pro země střední Evropy znamenal ztrátu důležitého partnera a spojence. Londýn byl vždy vnímán jako protiváha francouzsko-německého tandemu, jenž prosazuje hlubší integraci. Pokud by Británie z Unie skutečně odešla, bude v zájmu středoevropských zemí, aby zůstala i nadále na kontinentu velmi aktivní, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytička prestižního britského think-tanku Centre for European Reform Agata Gostynska-Jakubowska. Do Prahy přijela na Prague European Summit.
Švédsko se dlouhodobě potýká s nebývalým přílivem nezletilých běženců. V loňském roce přišlo žádat o azyl přes 35 tisíc dětí bez doprovodu. Děti se vydávají na cestu samy, nebo je posílají rodiče, protože je pro ně jednodušší získat povolení k pobytu. Mají potom také větší šanci při žádosti o sloučení rodiny, vysvětluje ředitelka švédského azylového domu pro nezletilé migranty Ewa Brändholmová. Přestože zatěžují státní rozpočet mnohem více než dospělí, jejich věk se dá za současné legislativy jen těžko ověřit. Neudělit jim azyl však také není řešení. Děti bez povolení k pobytu v zemi se ocitají v šedé zóně, kde často páchají trestnou činnost.
Jak bude či nebude fungovat společné vzdělávání dětí s různými handicapy v běžných třídách, v posledních měsících řeší učitelé, média i politici. Státy jako Velká Británie, Finsko či Norsko už se o inkluzi snaží i několik desítek let. Aktuálně.cz mělo možnost podívat se na inkluzivní vzdělávání přímo v norském Oslu. Zažitá představa, že se při inkluzi všechny děti bez ohledu na své handicapy učí v jedné třídě, v Norsku tak úplně neplatí. V Česku se má změnit vzdělávání handicapovaných od letošního září.
Část obyvatel Smilovic na Frýdecko-Místecku, kam by už v pátek měla přicestovat první skupina iráckých křesťanských uprchlíků, nové sousedy odmítá. Na pondělním jednání zastupitelstva jich většina z asi sedmi desítek zúčastněných dala hlasitě najevo, že je v obci nechce a nebudou v ní vítáni. Miroslav Nogol, starosta obce, kde žije zhruba 800 lidí, se přítomné snažil přesvědčit, že lidem od uprchlíků nehrozí nebezpečí.
Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
"Uprchlíci - alespoň někteří - přijíždějí do Evropy v pomýlené víře, že jsme místem, kde stačí jen natáhnout ruku a dostanete měsíčně kapesné ve výši několika set eur, ubytování a časem snad i práci," tvrdí profesor egyptologie a vedoucí Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Když tu podle něj navíc spatří "méně oblečené ženy, než je v jejich vlasti zvykem, a k tomu na ně ženské tváře či vnady trčí z kdejaké reklamy," mohou se absurdně domýšlet, že v Evropě jsou ženy lehce k mání. V Súdánu, Egyptě či Etiopii strávil Bárta 25 let. Je členem správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku hnutí ANO Andreje Babiše.
Strana zelených usiluje o zřízení zvláštního úřadu pro azylovou a migrační politiku podle německého vzoru, reaguje tím na dlouhodobou kritiku podmínek v detenčních zařízeních pro uprchlíky. Záležitosti týkající se migrantů by podle nich také mělo projednávat ministerstvo práce a sociálních věcí, nikoli ministerstvo vnitra. Místo zadržování uprchlíků by se mělo Česko zaměřit na jejich integraci, uvedla předsedkyně strany.
Křesťanskosociální strana hodlá pro migranty uzákonit povinnost se integrovat. Jednalo by se nejen o kurzy němčiny, ale i písemné prohlášení, že lidé žádající o azyl vyznávají německé hodnoty. Pro jistou formu povinností pro migranty se vyslovila již dříve také kancléřka Angela Merkelová.
Na každé krajské pobočce úřadu práce by uprchlíkům měl pomáhat člověk, který bude fungovat jako most mezi odlišnými kulturami. Plánuje to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ministryně se inspiruje hlavně v Bavorsku, kde se podle ní integrace migrantů zatím daří. V rozhovoru také dodává, že by uvítala, kdyby se prezident a další vrcholní politici snažili Čechy uklidnit, místo aby je zbytečně strašili.
Ke třem syrským rodinám, které do Česka dorazily v pondělí, přibudou do konce roku další dvě. V rámci projektu MEDEVAC se zde budou léčit jejich děti. První malé pacienty přijme motolská nemocnice, děti trpí srdečními vadami či svalovou dystrofií.
Prvním čtením prošla ve Spolkovém sněmu novela azylového zákona, která má zrychlit a zjednodušit azylové řízení v Německu. Mezi změnami je například zařazení všech balkánských států na seznam bezpečných zemí či možnost snížit v některých případech žadatelům finanční podporu. Při projednávání vyzval ministr vnitra Němce ke slušnému chování k nově příchozím, od běženců zároveň očekává respektování německých zákonů.
Romská mládež natáčí v Předlicích reportáže o tom, co se jí nelíbí a co by ráda změnila. Od jejich reportérského úsilí je odrazují negativní reakce většinové společnosti.
Podle indexu integrační politiky Česká republika získala 45 bodů ze 100. Mezi zeměmi střední Evropy ale vyniká.
Česká republika má koncepce k řešení situace Romů od konce 90. let. Poslední se týkala let 2010 až 2013. Vláda nyní schválila novou strategii na pět let.
Moderní je dnes hodnotit žáka slovně. Jenomže hodnoťte slovně šedesát dětí v osmi předmětech. To aby se z vás stala kantorka-spisovatelka.
Chodí za nimi do ústavu již od první třídy. Berou si je k sobě domů na Vánoce, jezdí s nimi na výlety. "Jsou to naši kamarádi," líčí nadšeně děti z kunovické základní školy.
Podívejte se, jak podle pana prezidenta nemá vypadat vzdělávání dětí. V Základní škole v Chrášťanech si naštěstí nemyslí, že děti s postižením patří do ústavů.
