Zejména soukromé základní školy mívají ve zvyku zápis do prvních tříd spojit s přijímacím pohovorem, kde bodově hodnotí schopnosti dětí. Jenže takovéto kritérium přijetí považuje Česká školní inspekce za diskriminační. Tam, kde nemohla rozhodnout jiná kritéria, doporučila děti losovat. To se ale nelíbí dotčeným školám ani mnohým rodičům.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Po dvou termínech jednotných přijímacích zkoušek na čtyřleté střední školy zaplavily sociální sítě stížnosti rodičů na přílišnou obtížnost testů. Vadí jim, že Cermat nezohlednil složitý rok, který mají žáci za sebou. Za pravdu jim dávají i někteří učitelé a experti, jiní se ale domnívají, že na obtížnosti až tolik nezáleží.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
Žáci se často po dlouhých měsících postupně vrací do škol. Zatímco mnohé učitele trápí především skluz v učivu či málo známek, Česká školní inspekce i ministerstvo školství je nabádají, ať se zaměří především na duševní pohodu, sociální kontakty a pohyb. Nejde totiž o nic menšího než psychické i fyzické zdraví dětí.
Už více než rok trvá distanční výuka v Česku. A mnoha žákům i rodičům dochází energie. Děti ztrácejí motivaci i chuť se učit. Až 77 procent dětí je podle rodičů méně motivovaných k učení než při výuce prezenční. Zjistil to výzkum společnosti PAQ Research, který zkoumal distanční výuku při druhé, zimní vlně lockdownu. Přitom na jaře 2020 brali žáci výuku z domova spíše jako zajímavou změnu.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.
Pandemie koronaviru měla velký finanční dopad na mnoho českých domácností. Více než dvě pětiny musely sáhnout do rodinných úspor. Přitom celá pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc. Všechny toto alarmující údaje mají i jedno pozitivum: rapidně stoupá zájem o finanční výchovu, neboť učitelé i rodiče vidí, jak důležité je děti vést k povědomí o spoření, půjčkách či splátkách.
Málo peněz a učitelů, segregace žáků, výrazné sociální rozdíly. To jsou podle expertů důvody, proč české školství zaostává a čeští žáci nevychází z mezinárodních srovnání nejlépe. O tom, jak velkou roli hrají investice do vzdělávání a modernizace přicházející díky financím z evropských fondů, jsme se bavili v podcastu s ředitelem Pražského inovačního institutu Bohumilem Kartousem.
Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Projděte si jednotlivá témata a pusťte si videa z konference.
Organizace Člověk v tísni přišla s příručkou Dezinformační dezinfekce, určenou především učitelům a jejich žákům. Publikace se zabývá nejčastějšími hoaxy kolem koronaviru a chce ukázat, že dezinformacím se lze bránit. Nejefektivnější obranou je podle autorů kritické čtení mediálních výstupů a schopnost rozlišit manipulace a lži. Prolistujte si ukázku.
On-line vyučování zvládli s přehledem a zároveň nezapomněli na křehkou dětskou duši. Snažili se své žáky podporovat a zdůrazňovat jim: "Společně to zvládneme!" Projděte si 12 inspirativních příběhů, které přinesla anketa Aktuálně.cz Hvězdy výuky na dálku. O finalistech rozhodovala odborná porota, čtveřici vítězů určilo hlasování veřejnosti. Vyhlášení proběhlo na konferenci o vzdělávání PREF 2020.
Když se zavřou školy, dětské domovy rázem musí pečovat o své svěřence 24 hodin denně. Na neschopence či ošetřovném mají kvůli koronaviru často až polovinu personálu. Pozitivních je i mnoho testovaných dětí. Jeden pracovník tu má absolvovat on-line hodiny s osmi žáky z různých ročníků a škol najednou. Nedostává se zaměstnanců a ředitelé postrádají pomoc i pokyny, co mají dělat.
Školy ani školská poradenská zařízení nestíhají plnit potřeby žáků s poruchami učení. Na ty mimořádně nadané už nemají čas vůbec. Ve škole se nudí, doma si ale mohou uspořádat výuku mnohem efektivněji a zajímavěji. Jenže ti podprůměrní v distančním vzdělávání plavou. Většinou jim nepomohou ani rodiče. Nůžky mezi žáky se ještě více rozevírají.
O vládních nařízeních týkajících se školáků, učitelů a rodičů mluvila redakce Aktuálně.cz s Petrou Mazancovou, předsedkyní Učitelské platformy a učitelkou angličtiny a občanské výchovy na víceletém gymnáziu v Litoměřicích. "Ve velkých základních školách pořád ještě zbude třeba přes pět set dětí, což je z hlediska epidemiologického pořád dost," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem.
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
