


Informace zase jednou uprchly. Kdo přikládá pod Facebook, musí s tím počítat
#DeleteFacebook? To jako máme smazat oheň, vzduch nebo vítr? Věci zašly příliš daleko, než abychom si uměli svět bez sociálních sítí představit.



#DeleteFacebook? To jako máme smazat oheň, vzduch nebo vítr? Věci zašly příliš daleko, než abychom si uměli svět bez sociálních sítí představit.



Prostřednictvím sociálních sítí se novinářem stává každý z nás. V této záplavě informací je velice složité rozpoznat, které zprávy jsou pravdivé a které nikoliv. Právě ty technologie, které nás zahlcují, nám mohou v dohledávání informací pomoci nejvíce, říká Dominik Veselý ze společnosti Ackee.



Špioni cizích mocností, jako třeba Číny a Ruska, už se tolik nesnaží získávat tajné dokumenty a informace. Mnohem zajímavější je pro ně v poslední době získání drobných střípků ze státní sféry, z nichž si nakonec sestaví mozaiku toho, jak stát funguje, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.



Mladí lidé o tom vědí, ale je jim to jedno, ti starší nebo méně zkušení si to neuvědomují, tvrdí internetový publicista Daniel Dočekal. Příběh novinářky Guardianu, která si od seznamky Tinder vyžádala informace o své osobě a dostala 700 stránek, ho prý nešokoval. Facebook má informací ještě víc, dodává.



Příští válka může být typická tím, že nerozpoznáme její začátek. Tvrdí to zástupce velitele nadnárodní divize NATO v Polsku, český generál Karel Řehka. Politický geograf Michael Romancov připomíná, že Česko, ale i další země EU už dávno v nekompromisní informační válce s Ruskem jsou. "Není to strašení, jen upozornění na realitu. A nevidí ji jen ten, kdo ji nechce vidět anebo je líný to vidět," říká uznávaný bezpečnostní expert Otakar Foltýn. Dezinformace a "nepřátelskou propagandu" ze strany Ruska odsoudil před časem i Evropský parlament.



O další posun v boji proti "falešným zprávám" se pokouší londýnská společnost Full Fact, která se zabývá vývojem nástrojů na ověřováním informací. Vyvinula software, kterému se lidově přezdívá "Bullshit Detector" ("Detektor kravin"). Jeho cílem je například v reálném čase ověřovat fakta obsažená ve výrocích politiků tím, že je porovnává s databází již ověřených dat. Nástroj je primárně určen pro novináře, uvažuje se ale i o jeho rozšíření pro uživatele sociálních sítí, na kterých se polopravdy a falešné zprávy šíří nejrychleji.



Nejvíce informační povinnost porušují firmy, které nevykazují tržby a mají sídlo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejzodpovědnější jsou firmy s ročními tržbami nad miliardu korun.



Energetická firma ČEZ uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na něj dopadala povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V konkrétním sporu chtělo občanské sdružení informace o palivu používaném v jaderné elektrárně Temelín.



Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka, ukázal průzkum Mezinárodního republikánského institutu. Dvě pětiny oslovených Čechů naopak věří, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích visegrádské čtyřky.



Americký prezident Donald Trump čelí vážnému podezření z mezinárodního přehmatu. Podle zjištění deníku Washington Post měl na schůzce s ruským ministrem zahraničím a velvyslancem Ruska v USA prozradit tajnou informaci, kterou Spojeným státům předala tajná služba spojenecké země. Informace se měla týkat hrozby Islámského státu spojené s používáním laptopů v letadlech. Podle expertů vyzrazením informace ohrozil zásadní zpravodajský zdroj pro bezpečnost USA.



Ve dne i v noci, přes týden i o víkendu pomáhají konzultanti na Lince bezpečí dětem s jejich potížemi. Nejvíce je přitom trápí vztahy mezi vrstevníky a v rodině. "Za tu dobu, co linku vedu, se však problémy dětí proměnily. Začaly přibývat problémy v souvislosti s internetem," vysvětluje její vedoucí Peter Porubský. Internet se podle něj stává prostorem, kterému je někdy těžké porozumět. Důkazem je například i údajně nebezpečná hra Modrá velryba, o které se toho moc neví. "Pokud se těmto novým tématům špatně porozumí, pak je velice snadné rozpoutat paniku. A nám pak volají vystrašené děti, které nevědí, co dělat," dodává.



Expozice o kráse i nebezpečí veřejně dostupných dat a rizicích s nimi spojených je k vidění v pražském Centru současného umění v Holešovicích. Svým návštěvníkům nabízí nejen neobvyklé umělecké instalace, ale také informační panely zaměřené na internetovou infrastrukturu či inovace posledních deseti let. "Data, vytvářená sítěmi senzorů všude kolem nás, průmyslovými technologiemi i jednotlivci, jsou dnes považována za otevřenou příležitost i mocný nástroj," řekla k výstavě jedna z kurátorek Olga Subirósová.



Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček nevyhoví poslancům, kteří po něm chtěli, aby finanční úřady prověřily majitele takzvaných korunových dluhopisů. Podle poslanců trvá podezření, že se někteří majitelé dluhopisů jejich nákupem chtěli vyhnout placení daní. Mezi nimi je i Janečkův nadřízený, ministr financí Andrej Babiš.



Ta částka je úmyslně spočítaná tak, aby k výdeji informací nedošlo. Policie je nechce zveřejnit, nemají totiž v databázi pořádek, stačilo by přitom jedno kliknutí, říká datový novinář Jan Cibulka, po kterém chce policie 25 milionů za informace o kriminalitě. Cibulka by je použil pro vytvoření mapy kriminality, ze které by se dalo vyčíst třeba to, jak efektivně policie funguje. Věc prý bude žalovat a počítá se soudním sporem. Za dotáhnutím kauzy do konce je prý veřejný zájem. Cibulka totiž říká, že se úřady snaží vydávání informací blokovat. ČHMÚ třeba podle něj tvrdí, že veřejnost nemá žádný zájem znát historický vývoj počasí.



Sociální síť se mění v nejdůležitější zdroj zpráv na světě. O tom, jak funguje, moc nevíme. Co když ji zítra někdo koupí a zneužije?



Třiasedmdesátiletý Luděk Maděra ze Zlína je postrachem úředníků, kteří tají informace. Bývalý vedoucí odboru informatiky zlínského magistrátu dosáhl u Nejvyššího správního soudu precedentního rozhodnutí, podle něhož úřady nesmí tajit platy úředníků, protože jsou placeni z veřejných peněz - a pokud ano, musí to velmi dobře odůvodnit. Minulý týden "porazil" i prezidentskou kancelář: Ta mu nejdříve odmítala poskytnout informace o platu hradního kancléře Vratislava Mynáře a jeho blízkých spolupracovníků. Jen pouhý týden předtím, než Maděrovu žalobu začal řešit soud, mu informace o platech poskytla.



Írán dovrší na jaře příštího roku vývoj vlastního "národního internetu". Tamní vláda tak chce podle řady kritiků izolovat zemi od dění v okolním světě. Internetová cenzura v této jihozápadní asijské zemi je přitom už dlouhodobě velmi striktní.



Na základě kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) musí několik fakultních nemocnic skartovat staré karty obsahující údaje o krevních vzorcích novorozenců a informace o rodičkách. Tzv. screening se provádí k odhalení závažných vrozených chorob, poté však informace zůstávaly nadále v archivech nemocnic. Podle Iuridicum Remedium by karty s krví novorozenců mohly být zneužity například k provádění analýz DNA nebo získání informací pro pojišťovny. ÚOOÚ tak nařídil všechny karty starší pěti let zlikvidovat. Celkem půjde asi o tři miliony kartiček.



Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona u účetnictví, která realizuje směrnice zadané Evropskou unií. Podle ní by měly velké firmy poskytoval státu také informace nefinančního rázu jako například otázky týkající se životního prostředí, dodržování lidských práv či korupce. Podle kritiků jde o zbytečnou administrativní zátěž pro firmy, někteří novelu označili dokonce za nesmyslnou.



Londýnský soud uložil bývalému manažerovi německé bankovní společnosti Deutsche Bank trest čtyři a půl roku vězení za zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, takzvaný insider trading. Je to nejdelší trest odnětí svobody, jaký byl v Británii za tento trestný čin kdy vydán, informovala agentura Reuters. Čtyřiačtyřicetiletý Martyn Dodgson podle vyšetřovatelů získával neveřejné informace z bank, ve kterých pracoval. Tipy předával svému prostředníkovi, šestapadesátiletému účetnímu Andrewu Hindovi. Ten pak svým jménem úkoloval obchodníky, kteří cenné papíry drželi vždy jen krátkou dobu. Zisky si dělili mezi sebou. Přišli si tak na více než 10 milionů dolarů (237 milionů Kč).