Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance, oznámil švédský Karolínský institut ve Stockholmu.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
„Kdo se chce nechat naočkovat posilující dávkou proti covidu, měl by si nejdřív zjistit, kolik má protilátek. Do protektivní hladiny protilátek nemá smysl očkovat, dokonce to ani není úplně vhodné. Pokud je ale hraniční, nebo negativní, je očkování namístě,” říká imunoložka Blanka Říhová a dodává: „Když existuje lepší vakcína, mělo by se očkovat jen tou. Do starší, horší varianty bych už nešla.”
Dalšími hosty vysílání jsou imunoložka Blanka Říhová, fotografka Gabriela Kontra a Libor Votruba.
Argument, že by se něco po pěti až deseti letech po očkování mohlo člověku stát, je těžko vyvratitelný. Ale zrovna tak můžete říct, že když si budete čistit zuby novou zubní pastou, tak vám potom taky za deset let něco způsobí. V případě vakcín ale příklady z minulosti ukazují, že se za několik roků po jakémkoliv očkování lidem nic nestalo, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Kdyby se situace vyvíjela podle očekávaného scénáře, tak bychom měli v těchto dnech úplně zaplněné nemocnice. Naštěstí k tomu nedošlo. Je to pravděpodobně proto, že se tu sešel efekt pokračujícího očkování a toho, že stále ubývá lidí, kteří ještě mohou být nakaženi. Od úplného zahlcení nemocnic ale i tak nejsme daleko, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Další vlna covidové nákazy je velké zklamání, nepodařilo se prosadit nutná opatření. U varianty omikron se spojila spousta silných vlastností, vidíme u ní skokový nárůst nových mutací, říká česko-americký imunolog a profesor Alabamské univerzity Zdeněk Hel. Musíme doufat v nejlepší, ale připravit se na nejhorší. Jsem jednoznačně pro povinné očkování vybraných profesí, děti jsem naočkoval, uvádí.
Vlna epidemie koronaviru v Česku neustupuje. Jsme nepoučitelní? Česko-americký imunolog Zdeněk Hel v DVTV. Očkovací paradox u vysokoškolsky vzdělaných odhalili čeští sociologové. Jaký? Odpoví vedoucí výzkumného týmu Martin Kreidl. O norském remaku legendární české pohádky Tři oříšky pro Popelku promluví Češka žijící v Norsku. A na závěr vzpomínka na cestovatele Miroslava Zikmunda.
Počet Čechů, kteří se během druhé vlny epidemie nakazili a následně si vyvinuli protilátky, je mnohem vyšší, než tvrdí oficiální data ministerstva zdravotnictví. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje imunolog z Masarykovy univerzity Vojtěch Thon. Češi už jsou podle něj z velké části imunní, situace na podzim by tak nemusela být dramatická. “Je ale třeba co nejdříve doočkovat seniory," říká.
Třetí dávka není urgentní, opravdu nevíme, jak dlouho obranyschopnost vydrží, daleko víc je potřeba, aby se proočkovalo těch 400 tisíc nechráněných seniorů, to je ale jediný problém. Celkově je situace u nás nadmíru výtečná, dosáhli jsme jí ale za hroznou cenu, odnesla to spousta lidí, říká imunolog Václav Hořejší. Respirátory odložit nemůžeme, počkal bych, jaká bude situace do konce září, dodává.
Kdyby došlo k další vlně, byla by jiná, její charakter by se nejspíš podobal sezónní chřipce, velká část nejrizikovější skupiny je proočkovaná. Virus má ale pořád velké pole, je tu stále kolem čtyř až pěti milionů lidí, kteří nejsou chráněni vůbec, říká imunolog Václav Hořejší. U fotbalového Eura opakujeme to, co s Bergamem na začátku epidemie, tam to bylo hlavní ohnisko, dodává.
Nedostatečná proočkovanost mezi staršími ročníky je největším problémem, který tu nyní máme. Někdo si může myslet, že virus z populace zmizí. To bohužel není pravda. Virus zůstane v lidské populaci dlouho a bude dál představovat nějaké riziko zvláště pro starší občany a rizikové skupiny. Proto je velmi důležité, aby každý z nás měl určitou míru imunity, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Hel.
Očkovala bych lidi, kteří jsou zranitelní, když mladí lidé budou promořeni, tak nebudou takovým ohrožením pro očkované. Čím víc lidí onemocněním projde, tím víc si jich do dalších let navozuje komplexnější imunitu než právě z očkování, říká molekulární bioložka Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství, která se svým týmem zkoumá imunitní odpověď na nákazu koronavirem.
Jsme na dobré cestě ke kolektivní imunitě? Téma pro vědkyni Irenu Koutnou. Anna Novák, Marie Dvořák… Poslanci schválili nepřechýlenou podobu příjmení pro ženy. Nezpůsobí to zmatky? Odpovídat bude češtinář Jarmil Vepřek. Horolezec Marek Holeček bude mluvit o tom, jak uvízl v Himalájích. A na závěr interview Michaela Rozsypala s jazzovým kytaristou Rudym Linkou.
Respirátory bude možné odložit ve všech prostorech až ve chvíli, kdy situace bude ještě mnohem příznivější než teď. Můj odhad je, že možná někdy během prázdnin by k tomu mohlo dojít. Už nyní by ale na akcích bylo jejich sundání možné, pokud lidé budou mít očkování nebo potvrzení o tom, že prodělali nemoc, říká pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Antigenní testy si politici přivlastnili pro plošné testování bezpříznakových lidí a z testů udělali nástroj, který nás zbaví epidemie, to považuji za jeden velký omyl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz imunoložka Zuzana Krátká. Podle ní jsou testy používané ve firmách často nekvalitní, a nakažené tak neodhalí. Dalším rizikem je podle ní značný počet falešně negativních testů.
Máme v populaci takovou virovou nálož, že lidé, kteří se dosud s virem nepotkali, končí ve vážném stavu a umírají. A umírají zcela zbytečně, teď už po tisících, říká imunolog Vojtěch Thon, spoluautor studie o výskytu protilátek v populaci. Je to fatální selhání těch, kteří tohle vůbec neměli dopustit. Mohli jsme proočkovat populaci jednou dávkou a nečekat na druhou, to je zásadní řešení, dodává.
Je úplně jisté, že v Česku už britská mutace převládla. Podle posledních studií skutečně více postihuje mladší lidi a ve větším množství případů způsobuje těžší průběh covidu-19. Současná situace v tuzemských nemocnicích s tím souvisí. Česko se ale nechtěně stává laboratoří toho, jak se to dělat nemá, říká pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
