Demonstrace stoupenců imigrace byla početnbější. Účastníci obou akcí se vydali různými trasami k hranici s Českou republikou; na bezpečnost přitom dohlíželo zhruba 600 německých policistů. Protestovat proti imigraci přišli lidé z české i německé strany hranic.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Ministr vnitra reaguje tak na kritiku ombudsmanky Šabatové, která v minulém týdnu ostře kritizovala podmínky panující v Bělé-Jezové. Děti se tam podle ní mají hůře než čeští vězni. Veřejná ochránkyně práv také popisovala, že jsou děti v zařízeních vystrašené z přítomnosti policie a bezpečnostní služby. Šabatová v úterý ocenila, že se právě podmínky pro děti zlepší.
Úterní dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Švýcarská lidová strana díky obavám z přílivu imigrantů posílila své pozice. Podle dosavadních výsledků sčítání hlasů obsadí třetinu 200členného parlamentu. Chce omezit příliv cizinců do země a zabránit připojení alpské země k Evropské Unii. Švýcarsko se politicky posunuje doprava.
Nedělní dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Někteří přistěhovalci v Norsku mají strach, že jim úřady seberou děti, přiznává norská antropoložka Haldis Haukanesová, která už léta zkoumá českou společnost. Už se ale podle ní začínají objevovat snahy o lepší komunikaci. Přispěl k tomu nejen případ chlapců odebraných české matce Evě Michalákové, ale i další podobné kauzy. Norové se teď snaží najít hranici mezi odlišnostmi, které jsou přijatelné, a těmi, které nejsou. „Naše společnost je dnes už multikulturní, takže musíme přijmout určitou míru jinakosti,“ vysvětluje profesorka z univerzity v norském Bergenu.
