humanitární pomoc

Se Syřany nikde problémy nejsou, ale nechceme rvát děti ženám z náručí, říká Sibai

Sibai: Češi pomoc uprchlíkům umí, syrská a arabská komunita se o děti může postarat

V Řecku jsou syrské děti často úplně opuštěné, mohly by profitovat z převozu do České republiky. V uprchlických táborech děti žijí v otřesných podmínkách, jsou vystavené riziku znásilnění, hladovění, byly tam pokusy o sebevraždu. V Česku je silná syrská i arabská komunita, je tu spousta odborníků, kteří nabízejí pomoc a integraci uprchlíků, zázemí tady je a Česká republika to dost dobře umí, tam jsou zcela bez naděje na budoucnost, říká Samira Sibai, česko-syrská lékařka, členka iniciativy Češi pomáhají, která dlouhodobě prosazuje pomoc uprchlíkům a podpořila iniciativu europoslankyně Šojdrové přijmout do Česka 50 syrských sirotků.

Česko by mohlo zemím s migrační krizí poslat až 50 milionů korun

Peníze by měly putovat do Iráku, Mali, Nigeru a Čadu, kde pomohou například ve zdravotnictví či vzdělávání.

Mizí lidskost, osudy uprchlíků jsou jako z katastrofického filmu, říká Augustínová

Denisa Augustínová se už při studiu jako dobrovolnice podílela na humanitárních projektech. V roce 1999 potkala svého současného manžela, oceňovaného fotografa Martina Bandžáka, a společně založili organizaci pomáhající dětem a rodinám v krizových oblastech světa. Augustínové bylo tehdy 23 let a za sebou měla mimo jiné práci s umírajícími dětmi. Momentálně MAGNA pomáhá zachraňovat životy v Iráku, Jižním Súdánu, Kambodži, Demokratické republice Kongo, Libanonu a Sýrii. Do terénu přitom bere i své dvě dcery Zaru a Ambru. „Pro moje dcery je těžké pochopit, jak je možné, že přestože víme všechno, co se děje, tak to nezastavíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Průstřely hrudníku, časté amputace. Místní trpí hlady, voda není, líčí český lékař zoufalství Jemenu

Kvůli bezpečnostní situaci a riziku únosu jsem nemohl opustit nemocnici, říká o své misi v Jemenu anesteziolog Dušan Mach z Lékařů bez hranic.

V Jemenu se bojuje o přístav, kterým se do země dostává humanitární pomoc

"Žijeme ve strachu." V Jemenu zuří krvavá bitva o klíčový přístav, milionům místních hrozí hladomor

Přístavní město Hudajdá je místem, kudy do Jemenu proudí naprostá většina humanitární pomoci. Koalice už dobyla místní letiště.

Bojují s nemorálním dluhovým byznysem i s negramotností v Africe. To jsou filantropové roku

Ve volném čase dělají něco pro druhé, zkrátka proto, že by to tak mělo být. A že když mohou, tak rádi pomohou.

Seděl jsem naproti klukovi, který zabil 100 lidí. Na setkání s dětskými vojáky nezapomenu, říká Pasz

Seděl jsem naproti klukovi, který zabil 100 lidí. Na setkání s dětskými vojáky nezapomenu, říká Pasz

Někdy je těžký být jen fotografem a nebýt člověkem a vnímat to i emocionálně, líčí fotograf Jiří Pasz. Poslední dva roky strávil dokumentováním české zahraniční pomoci v Jordánsku, Iráku nebo na Ukrajině. Viděl jsem operaci srdce tříleté keňské holčičky i to, jak čeští lékaři zachraňují lidem zrak, vzpomíná Pasz. Život mu prý změnila první návštěva Afriky a později i práce v Ugandě, kde se setkal s dětskými vojáky. To, když si takové peklo zažívají děti, je nejvíce emocionální, říká. Fotografie podle něj změnila společnost a má úžasnou moc vyprávět příběhy pomocí metafory a zkratky.

V Malawi žijí jako ve středověku, děti jsou podvyživené, díky nám jich umírá míň, říká Maďar

V Malawi žijí jako ve středověku, děti jsou podvyživené, díky nám jich umírá míň, říká Maďar

Největší pomoc Africe je šance na vzdělání, mnoho dětí v Malawi trpí podvýživou, jí jenom kukuřičnou hmotu, nemají bílkoviny a tím trpí i jejich mentální funkce, říká Rastislav Maďar, lékař a zakladatel Česko-slovenské neziskovky International Humanity, která pomáhá v zemích třetího světa. Jeho organizace se zaměřuje na ty nejchudší oblasti, lidé tam nemají šanci na důstojné vzdělání, většina nemocí prý pramení z toho, že lidé žijí jako ve středověku a přestože toaleta je často jen díra v podlaz, dobrovolníků mají přebytek.

Nálety syrské armády ve východní Ghútě, únor 2018

Přehledně: Sýrie je humanitární peklo, EU už na pomoc poslala přes 10 miliard eur

Ze syrského města Dumá na začátku týdne odešla více než tisícovka povstalců s rodinami. Leží ve východní Ghútě, kam se dlouhodobě nemohla dostat humanitární pomoc. Město přitom před víkendem čelilo intenzivnímu bombardování ze strany syrského režimu. Lidem, kteří žijí v katastrofálních podmínkách, pomáhá i Evropská unie a její členové. Od začátku války přispěli více než 10 miliardami eur.

Pracuje v jedné z nejnebezpečnějších zemí, přesto má Kongo ráda. Vidím v něm potenciál, říká Češka

Dvaatřicetiletá Klára Vraštilová před rokem odjela jako humanitární pracovnice Člověka v tísni do Konga. Společně s týmem zahraničních kolegů a místních profesionálů pomáhá zlepšovat životní podmínky lidem v nejohroženějších částech země. Přestože Kongo nemá nejlepší pověst, podle Vraštilové má obrovský potenciál. "Denně se setkávám s lidmi s velkou motivací a chutí měnit věci k lepšímu. Často jim chybí jen příležitost a podpora. Mnoho mladých lidí například nemá možnost uplatnit se ve svém oboru," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Bývalý šéf Oxfam odmítl obvinění, že by si platil prostitutky během humanitární mise na Haiti

Belgickým médiím osmašedesátiletý Roland van Hauwermeiren sdělil, že na Haiti udržoval s místní ženou intimní vztah, podle něj to ale nebyla prostitutka.

Britská charita skrývala obří skandál. Její pracovníci si na Haiti z peněz dárců platili prostitutky

Oxfam, jedna z nejvýznamnějších charitativních organizací na světě, čelí obřímu skandálu, že si jeho pracovníci z peněz dárců platili ženy na Haiti.

Vyrostl v severočeském dětském domově, po vojně neměl kam jít. Dnes pomáhá mladistvým hledat práci

Josef Trnka se narodil v severočeském Mostu. Už jako batole byl odložen do kojeneckého ústavu a (nakonec chomutovský) dětský domov opustil ve svých 18 letech. Dnes působí jako mentor a koordinátor projektu v Nadaci Terezy Maxové dětem, kde pomáhá mladým lidem a ženám z azylových domů uchytit se na pracovním trhu.

"Je to pomalé umírání." Svět přehlíží obří humanitární krizi v Jemenu

Válka na konci Arabského poloostrova má katastrofální následky. Podívejte se na svědectví, videoreportáže a informace o dodávkách zbraní ve speciálu Aktuálně.cz.

Pořádný aplaus. KLDR slavila vypuštění rakety, tleskal si i sám Kim Čong-un

Ať si pes klidně štěká, reaguje KLDR na Trumpa. Jižní Korea jí ale raději pošle humanitární pomoc

Severokorejský ministr zahraničí označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za "štěkajícího psa". Reagoval tak na Trumpův projev na půdě OSN, kde se americký prezident nechal slyšet, že v případě nutnosti KLDR úplně zničí. KLDR se ale dál tváří neohroženě, i přes sílící mezinárodní diplomatický a ekonomický tlak. Ten narušuje čerstvé rozhodnutí Jižní Koreje, která svému severnímu sousedu pošle humanitární pomoc ve výši více než 175 milionů korun. Podle OSN více než polovina obyvatel KLDR potřebuje potravinovou pomoc. V zemi také chybí léky a vakcíny.

Největší evropská koksárna je na Ukrajině přímo na frontové linii. V palbě zemřelo už 12 zaměstnanců

Koksárna v Avdijivce se nachází jen pár kilometrů od fronty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Během posledních tří let zahynulo při jejím ostřelování dvanáct zaměstnanců. Kdyby došlo k poškození podniku, hrozila by ekologická katastrofa. "Na začátku jsme si mysleli, že nikdo po závodu střílet nebude, když je tak důležitý. Jenže jak se začne střílet, je všechno jedno. Když střílejí po lidech a umírají děti, tak kdo by se staral o nějaké uhlí nebo železo," řekl reportérovi Aktuálně.cz generální ředitel avdijivské koksárny Musa Magomedov.

Mrtvá těla zaplavila po sesuvech metropoli Sierry Leone. Byl to strašný pohled, popsala záchranářka

Obří sesuvy půdy pohřbily počátkem týdne na kraji hlavního města afrického státu Sierra Leone domy přibližně 3000 lidí. Bláto se přelilo i přes okolní vesnice a slum rozrůstající se kolem metropole Freetownu. Úřady v zemi prozatím hlásí minimálně 400 obětí, číslo ale bude podle nich ještě stoupat. Na pomoc rodinám obětí dorazili do země i zahraniční humanitární pracovníci. Mezi nimi také Američanka Idalia Amayová. Popisuje děsivé scény - mrtvá těla plující ulicemi města i stovky domů, které zmizely pod nánosem bahna.

V Afghánistánu přišla o nohu i střechu nad hlavou. Pomoc přišla až z Česka

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se po více než 15 letech od svržení Tálibánu neuklidňuje. Teroristické hnutí v posledních měsících stále častěji útočí na bezpečnostní složky i civilisty. V loňském roce si násilnosti vyžádaly rekordní počet civilních obětí a raněných. Jednou z nich byla i dcera Shayesty Khana, která při útoku na jejich dům přišla o nohu. Otec sedmi dětí zoufale sháněl peníze pro potřebnou léčbu. Pomoc nakonec přišla až z České republiky.

Foto: Před 25 lety vypravil Člověk v tísni první humanitární pomoc. Z party nadšenců je velký hráč

Foto: Před 25 lety vypravil Člověk v tísni první humanitární pomoc. Z party nadšenců je velký hráč

Před 25 lety se zformovala skupina válečných novinářů a dobrovolníků, kteří se rozhodli pomáhat v místech krizí. Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí. Dnes se nicméně zaměřuje více na práci v Česku, kde stovky tisíc lidí upadlo do těžkého zadlužení.

Nejvíc vybereme po katastrofách, za ty nemůžou politici, říká finanční šéf Člověka v tísni

Vše začalo v roce 1992, kdy zahraničním reportérům kolem Jaromíra Štětiny přestalo stačit dovážet do republiky informace a chtěli na postižená místa také vyvážet humanitární pomoc. Reagovali na válku v Náhorní Karabachu, krátce po něm následovaly země bývalé Jugoslávie. Člověk v tísni byl původně malou partou nadšenců, dnes se jedná o předního evropského hráče na poli humanitární a rozvojové pomoci. Působí i v Česku, v terénu se stará o sociálně slabé rodiny, pomáhá také vést studenty k mediální gramotnosti a občanské uvědomělosti. "Ve válce se snažíme pomáhat na obou stranách konfliktu. Všude jsou obyčejní lidé, kteří jsou jeho oběťmi, říká finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.