human rights watch

"Toto je vláda strachu, ne spravedlnost." Čistky v Turecku po loňském pokusu o puč pokračují

Desítky tisíc státních zaměstnanců v Turecku přišly o zaměstnání a tisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli obvinění z terorismu po loňském nepovedeném pokusu o státní převrat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování puče islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. V měsících po puči byly v Turecku rozpoutány čistky. O práci přišli armádní představitelé i policisté, ale také mnoho novinářů, akademiků a státních úředníků. "Vláda s námi nejedná jako s rovnoprávnými občany této země," říká Fatma Özerová. "Vypadá to, že chtějí, abychom zmizeli. Cítím se jako pohřbená zaživa."

Syrská vláda odmítla zprávu Human Rights Watch, podle níž v Aleppu použila chemické zbraně

Syrská vláda odmítla obvinění ze zprávy organizace Human Rights Watch, podle níž loni v boji o Aleppo použila chemické zbraně. Režim Bašára Asada i jeho spojenec Rusko podobné informace popřela už v minulosti. Human Rights Watch v pondělní zprávě konstatuje, že od loňského 17. listopadu do 13. prosince došlo k nejméně osmi chemickým útokům, při nichž mělo zemřít devět lidí včetně čtyř dětí a dvě stovky obyvatel údajně utrpěly zdravotní komplikace.

Brexit A vote leave supporter holds a poster in Westminster, London

Úspěch populistů v Evropě a USA je hrozbou pro lidská práva, píši jejich ochránci ve výroční zprávě

Volební úspěch Donalda Trumpa v USA a vítězné tažení populistů v Evropě představuje vážnou hrozbu pro ochranu základních lidských práv. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Populističtí politici podle ní vyvolávají ve veřejnosti dojem, že je správné obětovat ochranu lidských práv výměnou za vlastní bezpečnost. Zároveň nahrávají politice autoritářských vůdců Ruska, Turecka a dalších zemí. Nejviditelnějším evropským příkladem úspěchu populismu je podle prý vítězství zastánců takzvaného Brexitu v Británii.

Zabíjejí děti, vypalují vesnice. Řádění barmské armády proti muslimské menšině je podle OSN zločin

Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.

Čínská komunistická strana oslavuje 90. výročí

Čínská komunistická strana mučí své členy, tvrdí Human Rights Watch. Mají se přiznat ke korupci

Podle organizace Human Rights Watch využívá čínský režim v rámci boje proti korupci nelegální systém zadržování, mučení a vykonstruovaných procesů. Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že jen v loňském roce vedla komunistická strana celkem 330 tisíc vnitřních vyšetřování protikorupčních případů. Některé z nich ale zřejmě zakrývají stranické čistky. Oběti jsou v tajných zařízeních mučeny a nuceny k doznání. Od roku 2010 na tyto praktiky zemřelo minimálně 11 činitelů strany.

V marocké televizi radili divačkám, jak zakrýt domácí násilí.

Na modřiny stačí trocha make-upu. V marocké televizi radili ženám, jak zakrýt domácí násilí

Velké pobouření vyvolal v Maroku materiál odvysílaný tamní televizí 2M TV. Popisoval návod, jak můžou tamní ženy zakrýt stopy domácího násilí, nejlépe použitím make-upu a pudru. "Po zbití je tato část stále velmi citlivá, takže na ni netlačte," popisuje v pořadu kosmetička. Proti "návodu" se zvedla vlna kritiky a stanice se za něj vzápětí omluvila. Podle organizace Human Rights Watch v Maroku neexistuje zákon proti domácímu násilí.

USA zahájily útok v Jemenu. V odvetě za ostřelování americké lodě zničily radary šíitských rebelů

Spojené státy se vojensky zapojily do konfliktu v Jemenu. Raketové útoky na tři radary kontrolované šíity představují odvetu za předchozí ostřelování americké válečné lodi.

"Nemůžu je zabít všechny," stěžuje si filipínský prezident. Boj proti dealerům prodlužuje o půl roku

Od 30. června, kdy nastoupil Rodrigo Duterte na post filipínského prezidenta, zemřelo kvůli jeho nekompromisní politice podle agentury Reuters na 3500 lidí. V neděli oznámil, že ve svém boji bude pokračovat ještě dalších šest měsíců. Duterte byl minulý týden obviněn, že coby starosta města Davao měl sám vlastní rukou zavraždit člověka.

"Spal jsem s krysami." Řecko je na pranýři za špatné zacházení s nezletilými uprchlíky

Úřady od letošního ledna do června evidují na 3300 dětských uprchlíků, kteří vstoupili na řecké území. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch v nové zprávě kritizuje dlouhodobé zadržování, špatné hygienické podmínky a nedostupnost tlumočníků.

Afghánistán cvičí dětské vojáky. Američané mu přesto posílají stamiliony dolarů

USA podle zákona z roku 2008 nemohou poskytovat určitý druh vojenské podpory zemím, které využívají dětské vojáky. OSN letos v dubnu upozornila, že mezi tyto země patří i Afghánistán, kde děti verbuje například místní policie. USA ale stát mezi země využívající dětské vojáky nezařadily.

Rusko při náletech v Sýrii používá zápalné bomby. Důkazy ukazují, že cílí na civilisty

Zápalné bomby způsobují extrémně bolestivé a těžko léčitelné popáleniny a obtížně uhasitelné požáry. Podle důkazů sesbíraných lidskoprávní organizací Human Rights Watch je Rusové používají při bombardování oblastí osídlených civilním obyvatelstvem.

Na protivládních demonstracích v Etiopii zemřelo od listopadu na 400 lidí

Protesty vyvolal vládní plán na výstavbu administrativních budov v zemědělské oblasti okolo hlavního města Addis Abeba. Mezinárodní organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch tvrdí, že etiopské bezpečnostní jednotky zabily více než 400 účastníků demonstrací, podle vlády ale zemřelo lidí podstatně méně.

Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu.

USA jsou mezi mlýnskými kameny. Tápou, co se zajatými bojovníky Islámského státu

Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.

Bratři, tato žena je na prodej za 8000 dolarů. Džihádisté nabízejí online sexuální otrokyně

Na účtu Abúa Asada Almáního, údajného islamisty z Německa, se objevily dvě fotografie žen "na prodej". Jenom sexuálních otrokyň z řad jezídů podle odhadu Kurdů drží Islámský stát okolo 1800. Na internetu jsou k sehnání nejen otrokyně, ale i návody, jak s nimi "správně" zacházet. Některé z doprovodných komentářů nicméně islamistovi, který je zveřejnil, vyčetly, že fotografie ukazují odhalené tváře žen.

Exprezident Čadu dostal doživotí. Za jeho krutovlády zemřelo na 40 000 lidí

Bývalý čadský diktátor Hissène Habré byl odsouzen k doživotí za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a mučení, kterých se dopustil během své vlády mezi lety 1982 a 1990. Rozsudek vynesl v pondělí speciální soud. Nyní třiasedmdesátiletý Habré má na svědomí smrt asi 40 000 lidí. Pro oběti jeho diktatury tím končí 26 let dlouhý boj za spravedlnost. Proces začal v Dakaru už loni v červenci. Podle organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) jde o vůbec první proces na světě, v němž justice jedné země soudila bývalého vládce jiné země kvůli zločinům porušujícím lidská práva.

Ázerbájdžán propustil oceňovanou novinářku Ismailovou. Ve vězení měla strávit 7,5 roku

Chadídža Ismailová, která získala za svou práci řadu mezinárodních ocenění, byla v loňském roce odsouzena za údajné daňové úniky, nezákonné podnikání a zpronevěry. Ve vězení měla strávit 7,5 roku. Soud jí zmírnil trest na 3,5 roku s podmínečným odkladem a Ismailová se ve středu dostala na svobodu.

Cítíme se jako prokletí. Teror džihádistů z Islámského státu dopadl na libyjskou Syrtu

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zdokumentovala svědectví několika desítek obyvatel libyjského pobřežního města, kterým se podařilo dostat za jeho brány. V Syrtě byl roku 2011 v revolučním nadšení zabit vůdce Muammar Kaddáfí, nyní přístav zcela ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). V ulicích dohlíží morální policie. Nepřátelští bojovníci, rouhači i "čarodějové" jsou veřejně popravováni. Chybí potraviny i léky. Město se stalo největší baštou IS mimo území Sýrie a Iráku.

Před boji uteklo ze severu Sýrie za dva dny 30 000 lidí. Svět vyzývá Turecko, ať jim otevře hranice

Nejméně 30 000 civilistů uprchlo za posledních 48 hodin před boji v severní Sýrii. Podle agentury AFP to oznámila mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW), která současně vyzvala Turecko, aby pro uprchlíky otevřelo hranice. HRW obvinila turecké pohraničníky, že na některé z lidí, kteří museli kvůli násilnostem opustit své domovy v provincii Aleppo, stříleli. V severní Sýrii se v posledních dnech vystupňovaly boje mezi radikály z organizace Islámský stát a členy jiných skupin. HRW upozornila, že mnozí z uprchlíků bydleli v provizorních táborech zřízených u hranic s Tureckem a nyní míří do jiných táborů či do blízkých měst a vesnic, které ale také nejsou bezpečné.

Damasak, město dobyté z rukou Boko Haram

Islamisté využívají k atentátům stále častěji děti. Mnohé ani netuší, že nesou bombu

Nigerijští islamisté z teroristické organizace Boko Haram stále častěji využívají k bombovým útokům děti. Jen loni to bylo v nejméně 44 případech, tvrdí UNICEF. Teroristé ukrývají dětem nálože pod oblečení nebo do bot. Některé děti pravděpodobně ani nevědí, že přenášejí výbušniny. Často bývají odpáleny na dálku.

Člun s uprchlíky, Středozemní moře, 12. dubna 2015.

Human Rights Watch: Lidská práva ve světě trpí strachem z terorismu a uprchlické krize

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své výroční zprávě kritizuje západní vlády. Podle ní špatně reagují na uprchlickou krizi a hrozbu terorismu. Evropa omezuje ochranu lidských práv a její politika vůči uprchlíkům je kontraproduktivní, stojí v dokumentu. Bezpečnost by podle HRW naopak posílilo umožnění bezpečné a organizované cesty pro běžence do Evropy. HRW ve zprávě rovněž kritizuje autoritářské vlády z potlačování nezávislých hnutí, přičemž mezi největšími hříšníky jmenuje Rusko a Čínu.