Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
Policejní prezident Tomáš Tuhý přiznává, že v souvislosti s migrační krizí se k policii hlásí více vlastenecky smýšlejících uchazečů. O radikalizaci policejního sboru se ale nebojí: "Součástí náboru jsou i psychologické testy, které odhalí, zda někdo nemá xenofobní smýšlení. Takže jsme schopní takové lidi identifikovat," vysvětluje. Zvyšující se zájem o policii ho naopak těší.
Do Evropy od začátku roku připlulo přes 100 000 uprchlíků, drtivá většina z nich na trase z Turecka do Řecka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci. Makedonie zavřela hranice pro většinu běženců. Ty, kteří pobývali na hraničním přechodu Idomeni, odvezla řecká policie do vnitrozemí.
Po celodenním pátečním jednání v Bruselu se státy Evropské unie shodly na nových podmínkách pro Velkou Británii. Britský premiér David Cameron je s nimi spokojen a hodlá bojovat za to, aby jeho země v Unii zůstala. V sobotu dohodu představil členům svého kabinetu, v pondělí ji projedná parlament. Termín referenda už je znám - bude 23. června.
Dohoda o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie je na světě. Na twitteru to dnes večer oznámil český premiér Bohuslav Sobotka. Je to podle něj kompromis, který pomůže udržet Londýn v unii. Předseda Evropské rady Donald Tusk vzápětí na twitteru uvedl, že návrh dohody má jednomyslnou podporu. Britský premiér David Cameron považuje úpravy vztahů své země s EU za dostatečný důvod, aby před referendem prosazoval setrvání Británie v unii.
Šéfové Evropské unie jednali v Bruselu na summitu až do hluboké noci o řešení uprchlické krize. Jednání, které skončilo až v půl třetí, však skončilo zopakováním dosavadních plánů: je třeba udělat vše pro to, aby fungovala dohoda s Tureckem. Na začátek března s ním svolali mimořádný summit. Předseda Evropské rady Donald Tusk výslovně odmítl jakékoli záložní plány, čímž smetl ze stolu návrhy visegrádské čtyřky.
Německá kancléřka Angela Merkelová považuje za krok k řešení uprchlické krize zajištění turecko-řecké hranice a bude to prosazovat ve čtvrtek a v pátek na summitu Evropské unie. Postavit plot na pevnině a skrýt se za ním není evropská odpověď na situaci, řekla ve Spolkovém sněmu. "Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy i u italských břehů," upozornila s tím, že všechny evropské země podle ní mají společný cíl, a to snížit počet přicházejících běženců. Nejlepším nástrojem podle ní je dohoda mezi EU a Tureckem.
Pokles exportu citlivých položek o pět procent, jako jsou například potraviny, by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží. Důsledky by pocítili například i kamionoví dopravci, říká analýza UniCredit Bank.
Země Visegrádské čtyřky jsou pro společné evropské řešení migrační krize, ale EU by podle nich měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při ochraně jejich hranic.
Slovenský premiér řekl, že Německo si stěžovalo kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Podle německého týdeníku Der Spiegel státy V4 zřejmě půjdou příští týden do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize.
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
Na syrsko-turecké hranici zůstávají uvězněny desetitisíce lidí, kteří prchli z Aleppa před ruskými bombami a ofenzivou syrské armády. Podle odhadů jde až o 50 000 lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová kvůli bombardování města během své návštěvy Ankary ostře kritizovala Rusko a syrský režim. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujišťuje, že Turecko je připraveno je přijmout. Zatím ale zůstávají hraniční přechody uzavřeny.
Tuniský ministr obrany Farhát Huršání si v sobotu na hranici s Libyí prohlédl první část plotu, který má zamezit vstupu islámských radikálů na tuniské území. Stavba o délce skoro 200 kilometrů vzniká s finanční podporou z Německa a z USA, uvedl ministr podle agentury AP. Plot sestává z navršeného písku, vodních příkopů a kontrolních stanovišť. Hranice s Libyí by po jeho dokončení měla být neprůjezdná pro automobily. Tuniské úřady odmítají termín bezpečnostní bariéra a hovoří o "systému překážek". Z plotu o celkové délce 196 kilometrů byl zatím dokončen první úsek. Huršání podle agentur AFP upřesnil, že celá struktura bude ještě vybavena "elektronickým zařízením s podporou našich".
