Za smrt dětí či jakéhokoli jiného migranta na hranici Spojených států jsou zodpovědní výhradně demokraté a jejich imigrační politika. Na twitteru to dnes napsal americký prezident Donald Trump.
Americká pohraniční a celní stráž dnes v obou směrech zastavila provoz na hraničním přechodu mezi mexickou Tijuanou a předměstím kalifornského San Diega. Do Spojených států se skrze něj snažila projít skupina středoamerických migrantů, informovala agentura AP. Několik z nich se údajně také pokusilo překonat hraniční plot, na což američtí pohraničníci reagovali použitím slzného plynu.
Další migranti ze Střední Ameriky přijíždí k hranicím Spojených států a v mexickém městě Tijuana jsou dočasná ubytovací zařízení pořádně přeplněná. Na americko-mexické hranici mohou ale čekat i měsíce, než úřady USA rozhodnou, zda jim udělí azyl.
Polsko od 22. listopadu do 16. prosince obnoví kontroly na svých hranicích. V pátek o tom informovala mluvčí pohraniční stráže pro oblast Poodří Joanna Konieczniaková. Polsko, které patří do schengenského prostoru bez hraničních kontrol, v té době v Katovicích pořádá klimatickou konferenci OSN. Příslušné nařízení podepsal polský ministr vnitra Joachim Brudziński. Konieczniaková uvedla, že kontroly budou namátkové a pohraničníci na dálnicích nasměrují vybraná vozidla na odpočívadla. Cizinci cestující do Polska u sebe musí mít cestovní pas nebo občanský průkaz.
Že nás to (už naštěstí) nemusí zajímat? Velký omyl, totalita se znovu a znovu vrací.
Jižní Korea plní vojenskou dohodu s KLDR a v demilitarizovaném pásmu zdemolovala strážní stanoviště. Do konce listopadu chce jihokorejská armáda odvolat vojáky a vybavení z dalších 11 strážních míst. V současné době má země v demilitarizovaném pásmu zhruba 60 stanovišť, zatímco Severní Korea podle místních médií asi 160. Demolice byla součástí vojenské dohody uzavřené během mezikorejského summitu v Pchjongjangu, který zahrnoval zastavení všech nepřátelských akcí a postupné odstraňování nášlapných min a strážních míst v demilitarizovaném pásmu.
Horská obec Deštné v Orlických horách oslavila 100 let republiky slavnostním odhalením repliky hraničního kamene českého království z roku 1636 u Masarykovy chaty na Šerlichu, tedy ve výšce 1019 metrů na hranici s Polskem.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
České řidiče překvapila na silnici kousek za německou hranicí důkladná prohlídka. Bezmála dvacítka policistů v bavorských uniformách tu kromě obvyklé kontroly dokladů prohledávala projíždějící auta od podlahy po strop. Podle svědectví řidičů hledali především drogy – pervitin a marihuanu. Podívejte se na videoreportáž přímo z místa.
Obnovená bavorská pohraniční policie kontroluje i české řidiče. Ještě před nedávnem obdobné akce nebyly tak okázalé jako nyní.
Bavorsko obnovuje pohraniční policii. Kontroly jen pár kilometrů za českými hranicemi si prohlédněte v galerii.
Na hraničním přechodu Röszke-Horgoš z Maďarska do Srbska začíná krizové období. Připravte se na mnohahodinové čekání v kolonách.
Chorvatsko se totiž i po loňském soudním rozhodnutí odmítá podřídit a přenechat Slovinsku část Piranského zálivu.
Oběti akce Kámen se ocitly na falešných hranicích, neměly šanci lest prohlédnout, říká Václava Jandečková. V knize Falešné hranice shromáždila další svědectví o jedné z nejvíce utajovaných operací komunistické Státní bezpečnosti. Bylo to dokonale připravené, lidé byli několik měsíců provokováni k útěku, líčí badatelka. Po překročení domnělé hranice skončili na falešných služebnách, kde je vyslýchali rovněž falešní američtí agenti nebo západní pohraničníci. StB pak využívala informace, které od lidí získala. Uprchlíci skončili ve vězení. Obětí byly desítky, říká Jandečková.
Kosovský prezident Hashim Thaçi stvrdil dohodu o vytyčení hranic s Černou Horou. Ratifikaci dokumentu, podepsaného zástupci vlád obou zemí už před třemi lety, až do letošního března bránila v kosovském parlament tvrdošíjně opozice, a to i s použitím slzného plynu v jednacím sále. Dohodu černohorský parlament ratifikoval již v srpnu 2015. Dojednaná demarkace hraniční linie ale narazila na rozhodný odpor kosovských opozičních politiků. Kosovský zákonodárný sbor dohodu ratifikoval až letos 21. března, přestože někteří opoziční poslanci v sále opět rozprášili slzný plyn. Schválení dokumentu je přitom pro Prištinu velmi důležité. Jde totiž o jednu z podmínek další evropské integrace Kosova.
Kvůli útokům slzným plynem musel ve středu kosovský parlament čtyřikrát přerušit hlasování. Zákonodárci z opoziční strany v průběhu celého dne házeli mezi své kolegy lahve se slzným plynem. Nakonec desítky z nich zadržela policie. Po bouřlivém zasedání parlament schválil dohodu o hranicích s Černou Horou, která splňuje klíčovou podmínku k tomu, aby země získala bezvízový styk s Evropskou unií.
Kamera zachytila divokého slona, který se rozhodl, že překročí hranici mezi Laosem a Čínou. Na oficiálním přechodu zvíře nejevilo zájem o bezpečnostní opatření a ani neukázalo pas. Po dvouhodinovém výletu za hranice se slon rozhodl, že cestování bylo dost, a vrátil se zpět do Číny.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pondělí navrhl zprostředkování dialogu mezi Slovinskem a Chorvatskem v jejich trvajícím sporu o námořní hranici. Obě země se od nabytí nezávislosti v roce 1991 přou o Piranský záliv. Při nevyřešilo ani loňské arbitrážní rozhodnutí, které vyšlo Slovinsku vstříc, ale které Chorvatsko odmítlo. Chorvatští rybáři a váleční veteráni chystají v tamních vodách dokonce protestní akci, Slovinsko zase hrozí pokutováním chorvatských námořníků, kteří na sporné území vstoupí. Juncker uvedl, že spor obou zemí Evropskou unii ani její představitele příliš nezajímá, navrhl však, že pomůže zprostředkovat kompromis mezi oběma stanovisky.
Zástupci irské a britské vlády se ani přes intenzivní víkendová jednání nedohodli, jak bude vypadat režim na irské a severoirské hranici po odchodu Británie z Evropské unie. Pro BBC to řekla irská státní tajemnice pro evropské záležitosti Helen McEnteeová. Dodala ale, že se podařilo dosáhnout určitého pokroku. Britská premiérka Theresa Mayová se má přitom už toto pondělí sejít s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, kterému má předložit definitivní návrhy Londýna, jak řešit tři klíčové otázky první fáze jednání o brexitu. Hraniční režim je jednou z nich. Dublin požaduje, aby hranice zůstala i po brexitu propustná. Jinak hrozí, že bude blokovat budoucí rozhovory o brexitu.
Společnost stojící za hrou Cards Against Humanity sdělila, že koupila pozemek na americko-mexické hranici a najala si právníky na to, aby se stavba "Trumpovy zdi" pokud možno co nejvíce protáhla a prodražila. Za příspěvek 15 dolarů se až 150 tisíc lidí mohlo zapojit do boje na "záchranu Spojených států od nespravedlnosti, lží, rasismu a celozrnné enchilady (plněné kukuřičné placky)".
