Návštěvníci známého údolí Marcadau ve francouzských Pyrenejích zaplatí od poloviny února 6,5 eur. Poplatek čeká od dubna také na turisty mířící do přírodní rezervace Néouvielle. Proti vstupnému se již zvedla vlna protestu, petici podepsaly tisíce lidí.
Místy má dnes připadnout až půl metru nového sněhu, což způsobuje problémy na silnicích. Závěje už odřízly od světa rakouské středisko Sankt Anton am Arlberg, autem či železnicí je nedosažitelné rovněž švýcarské středisko Zermatt.
Švýcarský kanton Valais na jihu země zasáhl velmi silný vítr se sněhovou kalamitou. Podívejte se na záběry ze sociálních sítí.
Janek Bednařík pracuje jako horský vůdce jedenáct let. Radí a pomáhá lidem při lezení po skalách, vysokohorské turistice i lyžování ve volné přírodě. Jeho oblíbenou disciplínou je heliskiing a skialpinismus. Vede v horách lidi, kteří si extrémní lyžování chtějí vyzkoušet. Vybírá pro ně vhodnou trasu, aby si lyžování užili a neskončili třeba v lavině. „Podstatná je nejenom aktuální lavinová výstraha, ale i to, co znamená a proč je vypsaná. Je potřeba vědět, které svahy jsou nebezpečné, odkud kam fouká vítr a podobně,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Laviny, které v minulém týdnu zasypaly části francouzských, švýcarských i italských Alp vnímá jako extrémní a neobvyklou situaci.
Myslím, že pár korun za kubík vody skiareály nepoloží, říká hydrobiolog Josef Fuksa v duelu se šéfem Asociace horských středisek Liborem Knotem. Ten zpoplatnění odběru vody z řek a potoků, které navrhuje Ministerstvo zemědělství, odmítá. Skiareály podle něj vodu nespotřebovávají, ale jen na chvíli zadrží. Lyžování není jen zábava pro pár jedinců, živí celý region, upozorňuje Knot. Podle Fuksy jsou šťastní lyžaři a byznysmeni, ale nejsou šťastné hory. Třeba na Černé hoře nestihne nic vyrůst a narušený je i vodní režim, varuje.
Třicátník Martin Úbl pracuje v obchodním oddělení nadnárodní společnosti. Jednou za rok se přezuje do pohorek, sportovního oblečení, na záda si hodí krosnu a společně se svými přáteli zdolává turisticky nepříliš probádané treky po celém světě. O vtipných historkách z cest po Evropě nedávno vydal knížku s názvem Neuvěřitelné příběhy z hor. „Výpravy mi pomáhají zachovat si zdravý rozum,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Lyžařské areály preferují lanovky a jsou ochotné do nich investovat miliardy korun. Tento způsob přepravy na horách vyhovuje i lyžařům kvůli větší rychlosti i pohodlí.
Další díl cestovatelského seriálu Aktuálně.cz napsal cestovatel a sportovec Martin Úbl. "Každý rok jezdíme na měsíc do hor. Hledáme místa, kam cestovky zatím nejezdí a kam moderní civilizace se všemi svými klady i zápory zatím nedorazila. Letos jsme se rozhodli pokořit trek ke třetí nejvyšší hoře světa Kančendženze na hranicích Nepálu a Indie, která stoupá do výšky 8588 metrů nad mořem."
Středočeské silničáře v neděli v podvečer zaměstnalo náhlé sněžení. Hasiči se zase potýkají se silným větrem. V pohotovosti jsou na Zlínsku, Olomoucku i na severovýchodě Moravy. Počasí ale přeje lyžařům, o víkendu se otevřela řada českých lyžařských středisek.
Hotely v Krkonoších, v Jizerských a Orlických horách jsou na Silvestra už ze dvou třetiny plné. Naopak na Štědrý den v nich je místa ještě dost. O Beskydy je zatím zájem nejmenší, nicméně silvestrovskou oslavu tam jde pořídit vůbec nejdráže v Česku.
Silničáři varují motoristy před zasněženými silnicemi v horských oblastech i před kluzkými vozovkami v nižších polohách. V noci na neděli si mokrá silnice vyžádala již jednu oběť. Večer očekávají meteorologové na horách místy další sněžení. Na nástup tuhé zimy ukazuje i teplota deset pod nulou, kterou naměřili na hřebenech Krkonoš.
Již za necelý měsíc vyrazí Radek Jaroš vstříc dalšímu dobrodružství. Pár dní před Štědrým dnem by měl vstoupit na věčně ledovou půdu nejchladnějšího kontinentu světa. "Vánoce v Česku už mě nebaví," nechal se slyšet Jaroš s tím, že děti odrostly a na hory s ním nikdy během svátků nechtěly. Tak vyrazí bez nich. Zdolat chce Mount Vinson, který patří do seznamu vrcholků tzv. Koruny světa.
Romantická krajina, možná taková, jak si představujeme Česko za časů našich babiček. Malebné vesnice s dřevěnými kostelíky roztahané v údolích mezi oblými travnatými hřebeny podobnými třeba Malé Fatře, ale prakticky bez lidí a zákazů. To je Zakarpatská Ukrajina, kdysi součást Československa. Zážitky z ukrajinských hor přináší v dalším díle seriálu Aktuálně.cz český fotograf Jan Miklín.
Přinášíme vám druhý díl cestopisu o stopování po severní Indii. Dobrodružnou trasu z himálajského Léhu do údolí Nubra přibližuje Adéla Procházková. "Podrbeme unavené přežvýkavce za ušima a na splasklých hrbech, co vypadají jak vypuštěné. Svezení odmítneme, pokračujeme dunami po svých. Obloha bez mráčku a vedro na padnutí, jak se na poušť patří. U Diskitu potkáme velbloudího utečence, jak se schovává v proudu ledové říčky za keřem, labužnicky ojídá listy a jeho výraz se dá bezpečně označit za úsměv od ucha k uchu. Takhle asi chutná čerstvě nabytá svoboda."
Přinášíme vám první díl cestopisu o stopování po severní Indii. Dobrodružnou trasu z himálajského Léhu do údolí Nubra přibližuje přispěvatelka Adéla Procházková. "Všechno je jednou poprvé, opakuji si s každým poskočením na sixpacku PET lahví s kolou. Jednou rukou se držím okraje korby, druhou se snažím v polotmě za jízdy z krosny vylovit bundu. Začíná se ochlazovat a vítr, který profukuje starou plachtou nad námi, zebe. Navíc rozdmýchává tlustou vrstvu prachu ze špinavé podlahy. Slzí mi oči. Snažím se je upírat na jedinou viditelnou výseč zeleně v hloubce mezi horami, ze které ujíždíme. Aby se mi přestalo chtít zvracet. Doufám, že v tomhle případě platí pravidlo poprvé a naposledy."
Narodila se v Praze. Jejími rodiči jsou psychiatr Cyril Höschl a akademická malířka Jitka Štenclová. Absolvovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala na ARO ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V rámci mise Lékaři bez hranic působila v Afghánistánu. Čtyři zimy sloužila jako urgentní lékař v lyžařských střediscích ve Francii a Švýcarsku. Nyní je lékařkou letecké a pozemní záchranné služby Libereckého kraje.
Po rozsáhlém skalním sesuvu na východě Švýcarska pohřešují místní úřady osm lidí. Nezvěstní Němci, Rakušané a Švýcaři se v době neštěstí nacházeli v údolí Val Bondasca v kantonu Graubünden, informovala policie. Podle agentury DPA k sesuvu došlo ve středu na 3369 metrů vysoké hoře Piz Cengalo, když se uvolnilo velké množství kamení, které se sesunulo do údolí. Podle odhadů šlo až o čtyři miliony kubických metrů kamení a bahna. Masa se přehnala kolem obce Bondo, jejíž stovka obyvatel byla evakuována. V obci, která je vybavena poplašným systémem, nebyl nikdo zraněn. Bondo leží u hranic s Itálií, zhruba 35 kilometrů na jihozápad od Svatého Mořice.
V Česku se nestává příliš často, aby hudebníci dotáhli své nástroje na vrcholky hor a odtud hráli. V alpské oblasti Silvretta-Montafon to není až tak ojedinělá věc. Tu a tam lze potkat turisty, kterým z batohu čouhá trubka či lesní roh, s nimiž pak preludují na horských stráních. Výkon mladíka na hoře Geißspitz (2334 m.n.m.), jež se nachází na rakousko-švýcarském pomezí, však neobvyklý byl. Náročnou tříhodinovou cestou s převýšením kolem 800 metrů vynesl na vrchol obří pouzdro s třídílným alpským rohem, národním švýcarským nástrojem. Po rozložení měří čtyři metry, tóny se tvoří ústy, obvyklým repertoárem jsou staré tradicionály. Hudba je slyšet až několik kilometrů daleko.
Silný vítr v sobotu ráno zastavil horní úsek kabinové lanovky na Sněžku. Turisté mohou při cestě na nejvyšší českou horu využít pouze spodní úsek z Pece na Růžovou horu, informoval web lanovky. Na Sněžce vítr v nárazech dosahoval až 97 kilometrů v hodině, lanovka může být v provozu do rychlosti větru 60 kilometrů v hodině. Podle předpovědi meteorologů by dnes mělo být polojasno až jasno, v 1000 metrech nad mořem má být kolem 20 stupňů. Vítr má večer slábnout. Lanovka na Sněžku je po kompletní výměně v provozu na prvním úseku od prosince 2013, na druhém úseku jezdí od února 2014.
Před třemi lety se skupina brněnských studentů rozhodla pomoci severoalbánské horské vesnici Curraj I Epërm v oblasti takzvaných Albánských Alp. Jejich cílem bylo zastavit vysídlování této obce. Do Albánské výzvy, dobrovolnického několikatýdenního programu, se každý rok přihlásí stovky jejich vrstevníků. Pomáhají s obnovou místního kostela, stavěním mostů propojujících okolní vesnice či se značením turistických tras. Všechny aktivity financují z vlastní kapsy nebo občasného daru. Jiří Němec za svou participaci v projektu získal nedávno ocenění od rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka za aktivní rozvoj občanské společnosti.
