Novozélandský druh strašilek přestal být podle biologů sexuálně aktivní poté, co migroval na začátku 20. století do Velké Británie. Jedna z populací v zahradě Tresco Abbey Garden na ostrovech Scilly je tak čistě samičí a pro množení nepotřebuje samce.
Většina fotografů zná Veroniku Souralovou jako šéfku prestižní soutěže Czech Press Photo a mnoho z nich také ví, že sama výborně fotí a specializuje se na makrofotografii. Dětští čtenáři ji ovšem znají docela jinak. Jako autorku knížek, kde malí hrdinové prožívají velká dobrodružství v říši hmyzu. Nedávno vyšla už čtvrtá, s názvem Příběhy z trávy aneb velké dobrodružství v hmyzí říši. "Všechno to začalo tak, že jsem mým dětem vymýšlela příběhy k fotkám hmyzu, které jsem pořídila," říká v rozhovoru.
Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického Biologického centra Akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Přesný počet druhů určí až analýza, která potrvá několik měsíců. Papua-Nová Guinea je známá vysokým výskytem endemitů, tedy druhů, které se nikde jinde nevyskytují.
Na první pohled může člověku připomínat klíště. Ne tolik podobou - je větší a okřídlený - ale stejně jako klíště nejde z kůže člověka snadno setřást. Řeč je o kloši jelením, kterého lidé často označují za létající klíště. „Člověk ale klošům spíše nechutná,“ říká entomolog Jiří Kolibáč. Dvoukřídlý hmyz se živí krví zvířat, především kopytníků, a člověk se s ním setká hlavně v jehličnatých lesích. Už nyní lze narazit na celý roj, ale nejaktivnější je na přelomu léta a podzimu.
V lesích je zaznamenána zvýšená aktivita kloše jeleního.
Nikdy nevíte, co čekat na první pitvě, druhé a třetí tělo už přestanete vnímat, říká forenzní entomoložka Hana Šuláková. Nejhorší na ohledávání obětí je zápach, ten lze ale překonat, vysvětluje. Pomocí analýzy hmyzu dokáže odhalit, jaké chemikálie se nachází v těle oběti, nebo jestli s ní někdo hýbal. Kdy se hmyz dostal do těla, umíme v některých případech spočítat i s přesností na hodiny, dodává.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování. Zejména po obnovení licence pro používání glyfosátu. A není to jediná problematická látka nadužívaná v zemědělství v EU. Zastánci používání pesticidů ale zase argumentují, že pesticidy jsou potřeba kvůli nutnosti produkovat více potravin pro rostoucí populaci na Zemi. Jak to vyvážit? A co dělá Česko a Evropská unie, aby dalšímu ubývání hmyzu zabránily? Více se dozvíte ve videu.
Na světě je ohrožen vyhynutím téměř milion druhů rostlin a živočichů. Nejde jen o orangutany a nosorožce v dalekých zemích, stejně je ohrožen život i tady u nás. Ten problém se nás týká víc, než si myslíte. Česká republika je rekordmanem ve vymírání motýlů, polního ptactva a hmyzu. Zatímco v tropech kácejí pralesy, aby byla uspokojena touha po našem ještě luxusnějším životě a obyvatelé třetího světa nás co nejrychleji dohnali, my si ničíme vlastní krajinu velkoplošným a chemizovaným zemědělstvím, říká přírodovědec Jakub Hruška v DVTV Apel.
Vypouští páchnoucí tekutinu, která způsobuje dráždivé puchýře a po požití většího množství jedu i smrt. Brouci z čeledi majkovitých se v České republice potýkají s pověstí nebezpečného hmyzu, před kterým je třeba si dát velký pozor. Podle entomologa Aleše Bezděka by měl být člověk při setkání s majkou opatrný, důvod k panice ale nevidí.
Velmi netradiční případ řešili nedávno lékaři v nemocnici na jihu Tchaj-wanu. V levém oku 28leté ženy objevili čtyři malé potní včelky. Ženě se do oka dostaly během vytrhávání plevele u rodinného hrobu a myslela si, že je to jen smítko.
Pravidla pro chov psů se zpřísní, lidé budou muset hlásit veterinářům chovy od tří fen. Novinku obsahuje novela veterinárního zákona, kterou v pondělí schválila vláda. Úřad o tom informoval na Twitteru.
V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody? Po ohrožených druzích jsme pátrali s entomologem Igorem Malenovským z Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Ochrana přírody má někdy absurdní rozměry, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog z Biologického centra AV ČR Lukáš Čížek. Úbytek hmyzu, o kterém se v posledních dnech hovoří, podle něj nezpůsobuje ani tak chemie, která se v zemědělství používá, ale fakt, že louky a pastviny jsou dnes spíš jednolitá pole na trávu než pestrý biotop, kterým bývaly dříve. A to hmyzu neprospívá.
Snad to jednou docvakne i nám, českým obyvatelům, klimatickou změnou jsme zasaženi citelně, svědčí o tom šílená sucha, nedostatek vody, vymírání lesů.
Žijeme v době prudkých změn přírody, ubývání hmyzu je varující, říká k jeho vymírání biolog David Storch. Hmyz je jednou ze základních komponent ekosystému, je potrava pro savce a ptáky a klesá i počet opylovačů. Spousta ekosystémů by se bez něj zhroutila. Neobávám se, že vyhyne úplně, je ale třeba zachránit maximum, dodává.
Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Bude-li ubývat dosavadním tempem, tak za 100 let zmizí úplně.
V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.
Malgorzata Lasocká ve své malé manufaktuře v polském městečku Kobylka nedaleko od Varšavy vyrábí speciální recyklovaný papír, který zachraňuje včely a motýly před vymíráním. Tento hmyz je v posledních letech v ohrožení, a to hlavně kvůli globálnímu oteplování, používání pesticidů, ale i rozrůstajícím se městům.
Odborníci důrazně volají po tom, abychom v zájmu záchrany klimatu a životního prostředí všichni jedli více hmyzu a larev.
Ekologové varovali už před 20 lety, že se to může stát, nikdo to nebral vážně, říká o přemnoženém kůrovci entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
