Kůň, který přežil masakr sedmé kavalerie u Little Big Hornu. Baterie děl, která rozstřílela dvě stovky indiánů. Ne, nehledejte tady romantiku. Snímky téměř zapomenutého fotografa Johna C. H. Grabilla možná na první pohled připomínají barvotiskové mayovky, ale ve skutečnosti odrážejí drsnou a krvavou tvář Divokého západu.
Komiksová série Češi se věnuje českým dějinám a vznikla podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka. Devět knih kopíruje cyklus Roberta Sedláčka České století, který vysílala před třemi lety Česká televize. Několik z devíti titulů dostalo tuzemskou cenu za nejlepší komiks Muriel. "Nemá smysl předstírat, že politika je akce, kde lítá někdo s plamenometem," říká k politicko-historickému komiksu Pavel Kosatík. "Já taky umím z Gottwalda a jeho tlusté Marty udělat voly a vím, že hodně lidí pobaví, když se to udělá. Ale neuleví se mně a nevyřeší se nic," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na ukázky z devítidílné komiksové série Češi, která vznikla na základě Sedláčkova a Kosatíkova televizního seriálu České století. Série je společným projektem České televize a nakladatelství Mladá fronta.
Všimli jste si, že v mnoha starých westernech se alespoň na chvíli mihne postava fotografa? Je to logické, protože v dobách Divokého západu už byla fotografie populární. Jedním z mužů, kteří neúnavně fotografovali tehdejší proměnu Severní Ameriky, byl i Edward S. Curtis. Podařilo se mu vytvořit mnoho autentických portrétů původních obyvatel a zapsal se tím do dějin.
Unavení vojáci spící v rozbahněném zákopu, rozbořená města, zajatí němečtí vojáci, kteří vypadají jako dobrosrdeční strejdové ze sousedství. Fotky jednoho z prvních válečných fotografů Ernesta Brookse měly sloužit britské válečné propagandě, on však mnohdy zaznamenal i naprosto lidské momenty. Válka skončila 11. listopadu 1918. A díky Brooksovým snímkům ji dnes můžeme vidět očima člověka, který to vše zažil.
Lidé v Javorníku pod Bílými Karpatami si prý před osmdesáti lety vykládali, že dítě nesmí žábě ukázat zuby, jinak by mu vypadaly. Fotograf Ferdinand Bučina se snažil místní zvyky a folklór zaznamenat. Za svého života vystavoval prý jenom jednou. Zato se jeho fotografiemi potiskly kilometry papíru v novinách a časopisech. Teď jsou jeho snímky ze třicátých a čtyřicátých let k vidění v Ateliéru Josefa Sudka.
Je možné, že jméno Philippe Halsman některým lidem nic neřekne. Zato jeho fotky zná každý. Slavné snímky Einsteina nebo Salvadora Dalího se staly všeobecně známými ikonami. A pak je to také muž, který naučil celebrity skákat (alespoň tedy před objektivem). Nyní jsou Halsmanovy fotky k vidění na velké výstavě v Barceloně. S Aktuálně.cz tam můžete nahlédnout.
Řítili se z hory Mount Tamalpais na kolech po dědečkovi, v zadním náboji s protišlapací brzdou se pálila vazelína. Z deseti startujících dojel do cíle jen jeden. Stalo se to před čtyřiceti lety, 21. října 1976. Závod se jmenoval Repack a odstartoval fenomén, který pak jako lavina zachvátil celý svět – říkáme mu horské kolo.
Je to jedna z nejznámějších fotografií, které kdy vznikly. Marilyn Monroe stojí nad výdechy ventilace a vzduch jí zvedá sukně. Teď je tento legendární snímek Sama Shawa k vidění v Praze. A zajímavé je, že fotka ani nápad nejsou tak originální, jak by se mohlo zdát. Shaw totiž použil osvědčený trik, který už měl vyzkoušený z dřívější doby.
Vedení hlavního města chce do budoucna zakázat vjezd do centra všem automobilům kromě těch poháněných elektřinou. Primátorka Adriana Krnáčová už nyní ale ví, že něco podobného nebude vůbec jednoduché a bude potřebovat značné vyjednávací schopnosti. "Jsou problémy například s nabíjecími stanicemi, takže musíme vést diskusi s památkáři," dodává primátorka. Zatím neví, v jak úzkém centru by měl zákaz platit. Už za tři roky chce spustit pilotní projekt elektrické hromadné dopravy v centru. "Obecně myslím, že budoucnost je v elektromobilitě. Máme metro, tramvaje a chtěli bychom mít v nejužším centru jen elektrobusy," vysvětluje dál svůj záměr.
Pražský Dům fotografie vystavuje unikátní kolekci hollywoodského fotografa slavných Sama Shawa. Prohlédněte si snímky Marilyn Monroe, Sophie Lorenové nebo třeba Marlona Branda!
Historická budova Národního muzea prodělává náročnou a již nezbytnou kompletní rekonstrukci. Krom obnovy původní podoby dojde i k úpravám zvyšujícím komfort. Bude vybudován tunel mezi starou a novou budovou a dojde k zastřešení vnitřní dvorany. Aktuálně.cz navštívilo stavbu v doprovodu hlavního stavbyvedoucího Jaroslava Kaliny, který nás provedl muzeem od jeho podzemních technických místností až po střechu.
Přesně před 40 lety, tedy 21. října 1976, se jel první závod zvaný Repack, který dal impuls ke vzniku horských kol. Jeho pořadatel Charles Kelly poskytl Aktuálně.cz několik snímků ze svého webu. Podívejte se, jak se zrodil cyklistický fenomén, který zasáhl celý svět.
K příležitosti Mezinárodního dne archivů se mimořádně otevřely i ty české. Podívejte na originál prohlášení Charty 77 nebo předměty zabavené StB.
Před 600 lety, 30. května 1416, byl upálen za hradbami Kostnice na břehu Rýna český univerzitní mistr a reformně naladěný filosof Jeroným Pražský. V průběhu tamního koncilu jej – podobně jako Jana Husa necelý rok předtím – odsoudil církevní soud jako kacíře. V obecném povědomí je Jeroným spíše ve stínu mnohem slavnějšího kazatele z Betlémské kaple. „Svou úlohu v tom může hrát i určitá poskvrna Jeronýma, který se v Kostnici nejdříve ze strachu z plamenů Husa zřekl,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ota Pavlíček z Akademie věd ČR, historik a znalec Jeronýmova života a díla.
V nenápadné vesničce Boskovštejn se ukrývá zřejmě největší muzeum jízdních kol na světě. Kurátora v něm dělá Jan Šírer, někdejší závodník, výrobce a prodejce kol. Ten se muzeum nejprve pokoušel postavit nedaleko Berouna, ale neuspěl - zkrachoval a zadlužil se. Nakonec se ale muzeum podařilo vybudovat nedaleko rakouských hranic. Návštěvníci mohou obdivovat víc než tři stovky exemplářů.
V letošním roce si Česko připomíná výročí 700 let od narození Karla IV. a při této příležitosti vznikla i kniha s názvem Karel IV. - Pán světa. Otec vlasti je v ní představen jako komiksový superhrdina. Autor knihy Zdeněk Ležák chtěl pomocí komiksu přiblížit historii 14. století širší společnosti, především dětem. "Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat. A placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život," vysvětluje. Římského císaře a českého krále rovněž přirovnává k Batmanovi.
Při osvobozování Československa před 71 lety jich zahynuly desetitisíce. Přesto se o nich - na rozdíl od sovětských či amerických vojáků - téměř neví. "Neznámým rumunským, polským anebo rusínským hrdinům jsme tak stále nesmírně dlužni," připomíná Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. Poláci s Rumuny například umírali v bojích s nacisty ještě několik dnů po německé kapitulaci. "Nemenší dluh máme i vůči stále opomíjeným podkarpatským Rusínům, tehdy ještě Čechoslovákům, kterých při osvobozování Československa zahynuly tisíce. I v posledních dnech druhé světové války se totiž na našem území nelítostně bojovalo," dodává Eduard Stehlík, ředitel odboru pro veterány ministerstva obrany.
Projekt Atlas Funeral vznikl na základě zájmu o fenomén vizuální kultury v prostředí hřbitovů. Publikace, věnovaná pražské nekropoli Malvazinky, se snaží zviditelnit často opomíjené funerální umění.
Na protest proti názvu Czechia jako jednotnému pojmenování republiky v zahraničí v sobotu odpoledne protestovali Moravané na brněnském náměstí Svobody. Tvrdí, že Czechia je historický název pouze pro Čechy, nikoliv pro historické země Čechy, Moravu a Slezsko. Na protest přišlo s moravskými vlajkami a dalšími symboly zhruba 100 lidí. Vyslechli si jak projev předsedy, tak i dalších zástupců strany či lidí, kteří se vymezují vůči centrální pražské politice a připomínají historické postavení Moravy zrušené komunisty k 1. lednu 1949.
