Dokazovat má ten, kdo obviňuje. Důkaz o tom, že Alžběta Doležalová udala Štěpánku Mikešovou, měl předložit četník, který ji sám zatkl a předal kladenskému gestapu. Svědectví ale podal až po válce, byl to chytrácký krok, hodil to na Doležalovou, říká archivář Vojtěch Šustek a odmítá tak tvrzení historika Vojtěcha Kyncla. Kauza vyvolala velké spory a mimo jiné stála místo šéfku Památníku Lidice.
Před třiceti lety se na Staroměstské náměstí v Praze vrátila expedice Tatra kolem světa. Bez většího zájmu tak skončila tříletá výprava napříč všemi obydlenými kontinenty. Když přitom posádka v roce 1987 vyrážela, zájem byl obrovský. Z cesty vznikly i dva celovečerní dokumenty, které ale nebyly nikdy odvysílány a dlouho byly považovány za ztracené.
Uvnitř leží ostatky zpovědníka krále Přemysla Otakara II., domnívali se archeologové o zazděné a donedávna utajené kapli v Českých Budějovicích. Naznačovala tomu alespoň fakta. Antropologický výzkum však nyní tuto teorii vyloučil. Ostatky, které loni v létě z hrobky obřadně vyjmul kardinál Dominik Duka, totiž pochází hned ze tří lidí z různých století. A teorii nabourávají i kosti krocana.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
O úspěch stuttgartské automobilky se zasloužili také čeští Němci. Pravda, česky mluvil málokterý, byť mnozí rozuměli. Třícípou hvězdu formovali z pozice šéfkonstruktéra (Hans Nibel, Ferdinand Porsche), šéfmotoráře (Josef Brauner), dálkového jezdce a „referenčního“ zákazníka (Theodor von Liebieg) nebo manažera závodního týmu (Alfred Neubauer). Dnes připomeneme aspoň poslední tři z nich.
"Kde domov tvůj? Zde domov můj!" a další třicet let stará hesla provolávali na den přesně po třiceti letech ve Vysokém Mýtě. Místní pracovníci muzea se rozhodli připomenout zdejší revoluční masový protest proti okupantům rekonstrukcí tehdejších událostí. Vysoké Mýto mělo tehdy třetí největší posádku Rudé armády, vojáků bylo skoro stejně jako obyvatel desetitisícového města.
Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová, která rezignovala na post ředitelky po sporu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Podle něj neprojevovala dostatek empatie s přeživšími, kteří pak s památníkem ukončili spolupráci. Empatie mi nechybí, do funkce bych se ráda vrátila, vysvětluje.
Asi každý z vás si vybaví notoricky známý nápěv písně Ladislava Vodičky o řidiči a jeho tvrdém chlebu. Je-li nějaké vozidlo přímo ztělesněním této pravdy, pak je to bezesporu Škoda 706 R, nejspíš nejkrásnější náklaďák, jaký u nás kdy vznikl.
Mnoho vynikajících amerických fotografů se ve 30. a 40. letech minulého století zapojilo do programu organizace Farm Security Administration. Vznikly díky tomu unikátní fotografie amerického venkova, který se vzpamatovával z krize a z drastického sucha. Později se k nim přidaly také snímky běžného života v zemi, která po japonském útoku na Pearl Harbor vstoupila do druhé světové války.
Skupina lidických dětí přerušila loni v listopadu spolupráci s Památníkem Lidice, jelikož jim vadí, že se jich ředitelka Martina Lehmannová nezastala v reportáži České televize, podle které matka jednoho z lidických dětí před vyhlazením obce udala židovku. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), jehož resort je zřizovatelem památníku, se pokusil obě strany usmířit. Prozatím marně.
V meziválečném Československu, jehož trh byl dlouho poměrně chráněný a uzavřený, se vedle domácí „velké trojky“ (Škoda, Praga a Tatra) uplatňovali i menší výrobci osobních vozů. Ti se sice s tehdejšími západními automobilkami „fordovského“ typu nemohli z kvantitativního hlediska srovnávat, ale často nabízeli technicky zajímavá vozidla.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Online deník Aktuálně.cz nabídne od ledna čtenářům kromě textového a obrazového obsahu také zvukové podcasty. Kulturní novinář a moderátor Petr Vizina startuje svůj pořad Na dotek a spisovatel Miloš Doležal nabídne k poslechu autorský projekt Na cestě.
Editoři agentury Reuters vybrali snímky, které charakterizují nejzávažnější a nejsledovanější události posledních deseti let v celém světě. Vznikl tak soubor zhruba 150 špičkových fotografií, které ukazují to nejlepší z fotožurnalistiky uplynulých deseti let. Seriál na Aktuálně.cz ve čtyřech dílech představuje všechny vybrané fotografie. Poslední díl se věnuje letům 2018 a 2019.
Editoři agentury Reuters vybrali snímky, které charakterizují nejzávažnější a nejsledovanější události posledních deseti let v celém světě. Vznikl tak soubor zhruba 150 špičkových fotografií, které ukazují to nejlepší z fotožurnalistiky uplynulých deseti let. Seriál na Aktuálně.cz ve čtyřech dílech představuje všechny vybrané fotografie. Třetí díl se věnuje letům 2015 až 2017.
Měli byste strach vlézt do stroje této velikosti a váhy a řídit ho bez předchozích zkušeností s armádními vozidly? Není třeba, obrněný pásový transportér Saurer 4K 4FA se totiž řídí extrémně snadno. Má volant a automatickou převodovku a sžijete se s ním za pár minut.
Editoři agentury Reuters vybrali snímky, které charakterizují nejzávažnější a nejsledovanější události posledních deseti let v celém světě. Vznikl tak soubor zhruba 150 špičkových fotografií, které ukazují to nejlepší z fotožurnalistiky v uplynulé dekádě. Seriál na Aktuálně.cz ve čtyřech dílech představí všechny vybrané fotografie. Druhý díl se věnuje letům 2013 a 2014.
Editoři agentury Reuters vybrali snímky, které charakterizují nejzávažnější a nejsledovanější události posledních deseti let v celém světě. Vznikl tak soubor zhruba 150 špičkových fotografií, které ukazují to nejlepší z fotožurnalistiky uplynulých deseti let. Seriál na Aktuálně.cz ve čtyřech dílech představí všechny vybrané fotografie. Úvodní díl se věnuje letům 2010 až 2012.
Před rokem 1989 se lidé stresovali kvůli nedostatku zboží a s tím spojeným frontám v obchodech. Davy nakupujících a přeplněné obchody ale paradoxně kazí vánoční náladu Čechům i v současnosti, přestože nabídka prodejců je nepřeberná. Prázdné regály, specifikum předrevoluční éry, nahradily podle respondentů všudypřítomné vánoční reklamy a pocit, že Vánoce znamenají velký finanční výdaj.
Za absolutní drzost označil prezident Miloš Zeman kritické vyjádření ruského ministerstva zahraničí k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny.
