Pozici nejlevnějšího auta v Česku dlouhé roky držela Dacie, v dávnější minulosti se na vrcholu objevily i Renault Thalia nebo městské modely Fiatu, Hyundai či Chevroletu. Málokdo si však vzpomene, že na počátku 90. let byl nejdostupnějším autem malý ukrajinský hatchback Tavria automobilky ZAZ. Ten se blížil psychologické hranici sta tisíc korun, nízkou cenu ale vykupoval mizernou kvalitou.
Mluvíme-li o ikonických automobilech minulosti, často padají jména jako Ford Model T, Volkswagen Brouk, první Mini nebo třeba Porsche 911. A pak jsou auta, která by za ikonická označil jen málokdo, přesto tento status zasluhují. Mezi taková patří i Volkswagen Santana, sedan, který v Německu počátkem 80. let úplně pohořel, aby následně postavil na kola Čínu. Teď, skoro po 40 letech končí.
Začátek krvavých devadesátých let v bývalé Jugoslávii, největší bitva v Evropě od skončení druhé světové války a především obrovský šok pro kontinent. Přesně před 33 lety skončila bitva o město Vukovar. Jugoslávská armáda, která už v té době hájila zájmy Srbska, v ní po 87 dnech porazila chorvatské jednotky.
Dva bývalí příslušníci komunistických represivních složek vzpomínají na svůj rok 1989. I na to, jak změnil jejich životy.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Pod názvem Poslední kovák – první ministr vyšel knižní rozhovor historika Jakuba Šloufa s Petrem Millerem, vůdcem průmyslových dělníků po 17. listopadu 1989 a porevolučním ministrem práce a sociálních věcí.
Na podzim roku 1976 přestal koncern Chrysler používat britskou značku Hillman, kterou postupně ovládl v 60. letech. Dnes je téměř zapomenutá, ale kdysi proslula i v Československu. Vozy Hillman Minx patřily k tomu nejlepšímu, co kdy Mototechna nabízela. Zdejší novináři věnovali značnou pozornost také modelu Imp, který vznikal souběžně s „embéčkem“ a sdílel s ním shodnou koncepci.
V sobotu 12. listopadu uplynulo 61 let od děsivé události, kdy kapitán luxusní jachty zavraždil svoji manželku a zbytek posádky. Přežila jen 11letá Terry Jo, která se zachránila na malém bílém člunu. Strávila na něm na otevřeném moři bez jídla a pití 84 hodin. Když se kapitán dozvěděl, že je živá a zdravá, spáchal sebevraždu.
Za pár dnů, ve středu 17. listopadu, se v Kopřivnici otevře nové muzeum vozů značky Tatra. Zaměřené bude výhradně na užitkové a nákladní automobily a k vidění bude několik desítek exponátů, pokrývajících celou historii slavného výrobce. Redakce Aktuálně.cz dostala možnost podívat se do nového Muzea nákladních automobilů Tatra, jak zní celé jeho jméno, ještě před otevřením.
Bedřich Homola působil během první světové války v československých legiích, za druhé světové války byl významnou osobností protinacistického odboje, za což ho Němci popravili. I tak, nebo spíše právě proto, na něj komunisté nechali zapomenout. Jeho vnuk Zdeněk Homola, jenž o něm napsal knihu, v rozhovoru při příležitosti Dne válečných veteránů říká, že o jeho zásluhách dlouho nevěděl ani on sám.
Slavnější dálnici než americkou Route 66 byste na světě hledali jen těžko, a to i když od června 1985 už vlastně ani dálnicí není. Stejně je ale každý rok cílem řady nadšenců v autech, na motocyklech, a dokonce i na kolech. A 11. listopadu je to už 95 let, kdy se po dálnici spojující Chicago a Los Angeles mohli motoristé projet úplně poprvé.
Zjistit, komu nalezený náramek z druhé světové války patří, byla detektivní práce. Myslím, že je to poprvé, kdy se podařilo vypátrat vojáka podle podpisu a podle jména ženy na tom náramku. Joe Ernest Esquibel si tu ženu po válce vzal a byli spolu 70 let, je to příběh lásky. Náramek si nasadil po 76 letech, je to opravdu emotivní, říká Petr Pravoslav Švihovec, který náramek v Česku nalezl.
Moskevskou automobilku ZiL má mnoho automobilových fanoušků spojenou především se státnickými limuzínami. Podobně ale jako třeba u kopřivnické Tatry byly osobní vozy spíše jen jakýmsi doplněním produkce. Její hlavní náplní byla nákladní auta. A tam ZiL stvořil jednu z legend sovětských a později i ruských silnic. Model 130, který se bez větších změn dělal skoro půl století.
Co do počtu Čechů patří Chicago k největším „českým“ městům, hned po Praze, Brně a Ostravě. V místní škole T. G. Masaryka tak mají napilno. Krajany od malých dětí až po seniory tu učí češtinu. Vzdělávají je i v českých zvycích a kultuře. Už devět let tady vyučuje lektorka Klára Moldová. „Naší škole je letos sto let. Jinde krajané nemívají vlastní budovu a učí se třeba v garáži,“ říká hrdě.
Škoda si letos připomíná dvacet let od představení prvního novodobého Superbu. Skutečně první Škoda Superb se však zrodila ještě ve 30. letech minulého století. Už tehdy se jednalo o nejluxusnější model nabídky automobilky z Mladé Boleslavi, který nakonec přežil i druhou světovou válku a krátce vozil i nejvyšší komunistické pohlaváry.
Závody v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se staly jedním ze symbolů studené války. Zatímco Američané sázeli na zdokonalování menších a přesnějších zbraní, Sověti konstruovali větší a silnější. Výsledkem jejich snažení byla takzvaná Car-bomba, otestovaná 30. října 1961, tedy před 61 lety. Jedná se o nejničivější atomovou zbraň, jakou kdy lidstvo odpálilo.
Bratři Karel a Anton Šilhaví odešli do Sovětského svazu žít a pracovat, stali se ale obětí Stalinova velkého teroru. V rámci takzvané německé operace nechal sovětský diktátor mezi lety 1937 a 1938 internovat občany mnoha národností, které považoval za nepřátelské.
Bez registrační značky si dnes automobil neumíme a ani nemůžeme představit. Potřeba označování vozidel je pevně spojená už s počátky motorismu. Nejprve sice jen regionálně či ve významných městech, velké země ale rychle přešly na celostátní systém značení. A přesně před 90 lety se Československo zbavilo rakousko-uherského systému značení.
Voda, léto a lodě, to je prostě český fenomén. Není divu, že zasáhl i populárního komika Vlastu Buriana nebo skvělé fotografy Ladislava Sitenského a Viléma Heckela. A co byly ty kazakové plavky? Měly horní díl a ve 30. letech je nosili muži, kteří byli tak konzervativní, že u vody nechtěli odhalovat hruď. O tom všem a o mnoha dalších věcech vypráví fotokniha Naše léto, voda, lodě.
