Protékaly tudy slavné peřeje Svatojánských proudů, ve známé osadě Ztracená naděje se scházeli a scházejí trampové. Ve 40. letech v těchto místech vznikla vodní nádrž Štěchovice, druhé nejstarší dílo Vltavské kaskády. O letošních prázdninách se po modernizaci vrací do plného provozu. Ve fotogalerii Aktuálně.cz se můžete podívat na snímky z jeho stavby.
V září to bude sedmdesát let, co se antropolog Leopold Pospíšil poprvé dostal ke kmeni Kapauků na Nové Guineji. Žil s nimi, naučil se jejich řeč, a aniž to v tu chvíli tušil, adoptoval téměř padesát synů, o které se pak staral. Kromě vědeckých objevů si přivezl také mnoho unikátních barevných fotografií. Přináší je nová kniha Obchodníci z "doby kamenné".
Krátce po půlnoci v noci z 21. na 22. července 1944 se Pardubicemi rozezněly sirény ohlašující letecký poplach. Město napadly letecké bomby britských letounů RAF. Namísto plánované rafinerie zasáhly obytné čtvrti, což vedlo k tragickým následkům. Zahynulo 44 civilistů a desítky budov byly zničeny nebo poškozeny. Fotogalerie přináší pohled na zničené město po třech náletech během 2. světové války.
"Od Hradčanské na kulaťák a dále až do ulice Jugoslávských partyzánů je to, jako byste listovali učebnicí architektury první poloviny 20. století," říká historička a autorka knihy Bubeneč/Dejvice – Siamská dvojčata pražského severozápadu Kateřina Bečková cestou na rozhovor. Dejvičtí a bubenečští mezi sebou podle ní vycházeli dobře, dokud nedošlo na jména ulic.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
Po středeční srážce vojenského vrtulníku s dopravním letadlem v hlavním městě Spojených států zahynulo všech 67 lidí, kteří byli na palubách obou strojů. Deník Aktuálně.cz v souvislosti s událostí připomíná přehled deseti nejtragičtějších leteckých nehod v dějinách.
Horko, pole zničená suchem, děsivé písečné bouře. Statisíce zoufalých lidí opouští své domovy a vydávají se na cestu někam, kde se dá žít. Mohlo by se zdát, že to je katastrofická vize budoucnosti. Ale není. Odehrálo se to v USA ve třicátých letech, za hospodářské krize. Spisovatel John Steinbeck to popsal v Hroznech hněvu. Těžkou dobu zachytila stejně mistrně také fotografka Dorothea Langeová.
Když Fridu Kahlo dopravní nehoda na dlouho upoutala k nemocničnímu lůžku, začala kreslit svět tak, jak jej sama viděla. Mexická malířka ve svých dílech zobrazovala útrapy i lásku, potraty i porody. Nejvíc ale kreslila sebe samotnou v odrazu nemocničního zrcadla. Frida Kahlo zemřela před 70 lety. Podívejte se na příběh ženy, kterou ani chronické bolesti neodradily od toho, aby žila naplno.
Zjednodušit život nejen sobě, ale i ostatním nadšencům do fotografie, se George Eastman rozhodl po neúspěšné dovolené. Omezen tehdejší technologií začal experimentovat s fotkou. Výsledkem byla řada vynálezů a založení firmy Kodak. Průkopník světových fotografií se narodil před 170 lety. Připomeňte si život Eastmana, jehož firmu paradoxně potopil vlastní vynález digitální fotografie.
Patolog, který ukradl Einsteinův mozek, kněz, jenž si nechal Galileův prst, nebo Che Guevarovy ruce, které procestovaly svět. Části těl slavných osobností fascinují sběratele od nepaměti. Moderní relikvie si našly cestu do muzeí po celém světě. A jak velký byl ve skutečnosti Napoleonův penis? Ptá se ve svém textu německý týdeník Der Spiegel.
Nadcházející víkend se koná událost Brno Grand Prix Revival. Po deseti letech se vrací světové závody historických vozů včetně F1. Představí se nejprestižnější světové závodní série historických vozů a fanoušci uvidí neskutečné stroje, se kterými závodili například Graham Hill nebo Stirling Moss. A navíc jedou skutečně "na krev".
Maďaři první poloviny minulého století měli jasno - dovolená znamená čas strávený u vody. Na snímcích sesbíraných fotoarchivem Fortepan, které pochází převážně od amatérských fotografů, je proto často k vidění oblíbené jezero Balaton nebo písečné pláže. Aktuálně.cz fotky kolorovalo.
Do Prahy po šesti letech již tradičně zavítali sokolové. Na XVII. všesokolský slet, který se koná od 30. června do 5. července, dorazilo na 20 tisíc cvičenců. Dříve tyto počty dosahovaly statisíců a akci sledovaly miliony lidí. Podívejte se na historii všesokolských sletů.
Historie Adamova byla vždy spjatá s průmyslovou výrobou. Za Rakousko-Uherska zde vznikl první automobil se spalovacím motorem v monarchii a za komunismu zdejší fabriky intenzivně vyráběly polygrafické stroje i zbraně. Před šedesáti lety se tato obec s charakteristickými paneláky ve svahu, ležící asi 20 kilometrů od Brna, oficiálně stala městem.
Ten prsten se v bájné hrobce Petra Voka v podzemí kláštera ve Vyšším Brodě objevil zázrakem v roce 2011. Patřil Vokově ženě, Kateřině z Ludanic, a není to obyčejný šperk. Druhý má na ruce sám Petr Vok. Oba se dají k sobě přesně přiložit a tvoří jedinečný celek. Odborníci nyní zrekonstruovali podobu obou šperků a vytvořili jejich kopie.
Čtyřicet dní zažívali vězni euforii, zbavili se dozorců, založili vlastní republiku vězňů, propojili mužskou a ženskou zónu a po letech prožívali velké milostné vztahy. "Nikdy předtím a ani potom jsem necítil takový pocit svobody jako tehdy," vzpomínal později jeden z nich. A i když tato vzpoura předznamenala konec systému Gulagu, samotné povstání bylo nakonec brutálně potlačeno.
Kladenské hlavní nádraží půjde k zemi. Ministerstvo kultury ho nevyhlásilo kulturní památkou, a to ani přes naléhání Národního památkového ústavu. Spornou demolici se Správě železnic podařilo prosadit i na základě nepravdivých tvrzení, zjistily Hospodářské noviny. Zbourání jedné z nejstarších budov ve městě je podle odborníků nenahraditelnou ztrátou.
V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko letos opustilo hnízda nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii, bylo jich 14. Zahnízdilo tam sedm párů sokolů stěhovavých, dvě hnízdění úspěšná nebyla, informovali o tom ve čtvrtek zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny.
Střelba na někdejšího následníka trůnu změnila svět. Atentát na Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu se stal před 110 lety a zapříčinil konflikt nevídaných rozměrů. První světová válka trvala čtyři roky a jejím výsledkem bylo nové rozložení sil ve světě a miliony mrtvých. Podívejte se na historické momenty z bosenské metropole, při nichž zemřel arcivévoda a dědic monarchie s manželkou Žofií.
Jediným přijatelným výsledkem války na Ukrajině je prohra Ruska, říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz renomovaný historik Serhii Plokhy, který působí na americké Harvardově univerzitě.
