Fotografie slavných osobností z 50. až 80. let. pořízené reportéry časopisu U.S. News & World Report vyprávějí jen oficiální část příběhu. Některé věci však za nimi zůstávají skryty. Třeba to, že budoucí britskou premiérku Margaret Thatcherovou museli v USA v roce 1977 zachraňovat ze zamčené hotelové koupelny nebo že prezident Eisenhower šel raději golf, než by se setkal s Fidelem Castrem.
V létě roku 1959, tedy před pětašedesáti lety, se v Moskvě odehrála slavná "kuchyňská debata" mezi sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem a americkým viceprezidentem Richardem Nixonem. Chruščov tam řekl, že Sověti už jsou v mnohém před USA a do sedmi let budou ve všem daleko před nimi. Fotoreportéři amerického časopisu, kteří přijeli s Nixonem, ale viděli Sovětský svaz a jeho satelity úplně jinak.
Jak vypadala Amerika od padesátých do sedmdesátých let? Ukazují to unikátní zpravodajské fotografie z té doby. Lidé v tehdejším Československu se však na ně ve většině případů nemohli podívat. Komunistům nebylo po chuti ukazovat výrazně vyšší životní úroveň na Západě. Tehdejší cenzura proto pečlivě vybírala jen to, co podporovalo obraz USA jako imperialistické mocnosti, kde se nežije dobře.
Na to špatné zapomínáme rychle, dobré vzpomínky si chráníme. Postupem času tak z šedivé doby nesvobody a strachu vzniknou nostalgické Pelíšky. Výstava fotografky Dany Kyndrové v chebské Galerii 4 připomíná, jak to skutečně bylo v době, kdy se nesměla říkat pravda, lidé končili za své názory ve vězení a vládnoucí strana měla vlastní ozbrojené jednotky. A ukazuje také, jak se tento režim rozsypal.
Úmrtí devíti ruských horolezců, kteří v únoru 1959, přesně před 65 lety, zahynuli za podivných okolností na Uralu, už roky zaměstnává fantazii amatérských badatelů i tvůrců konspiračních teorií. Členy Ďatlovovy výpravy na túře zaskočilo špatné počasí, záchranná akce ale začala až o několik dní později, když se ozvali jejich příbuzní. Tragický osud expedice připomínají kolorované historické snímky.
Přesně před 105 lety skončila podepsáním příměří ve francouzském Compiegne první světová válka. Příměří vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918 v 11 hodin dopoledne. Výsledkem světového konfliktu, který trval čtyři roky, bylo zcela nové rozložení sil v Evropě i ve světě. Podívejte se na tuto válku prostřednictvím snímků, které kolorovala Ruska Olga Širninová.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Turecký Istanbul je odedávna velkým lákadlem pro turisty - město, kde se potkává Evropa s Asií i křesťanství s islámem, má totiž své velké kouzlo. Jak dokazuje spousta barevných pohlednic z přelomu 19. a 20. století, byl Istanbul oblíbeným cílem turistů už před 120 lety. Unikátní barevné fotochromové snímky ukazují, jak tehdy město vypadalo.
Byla to doba zásadních změn. Zatímco v rybářských vesnicích a pod větrnými mlýny se ještě žilo postaru, v Rotterdamu už vyrůstal první evropský mrakodrap podle vzorů z USA. Secesní stavba se jmenovala Witte Huis a vznikla v roce 1898. Právě v té době, mezi lety 1890 a 1900, pořídili tehdejší fotografové jedinečné barevné záběry z Nizozemska, které dnes mohou posloužit jako nostalgický průvodce.
Před 60 lety se udál incident, který vedl k masivnímu vojenskému zásahu USA ve Vietnamu. Přestřelka mezi americkým torpédoborcem Maddox a severovietnamskými čluny v Tonkinském zálivu předznamenala vstup USA do války, při níž byly nasazeny miliony Američanů. Pro Spojené státy jde stále o bolestivé téma. Podívejte se na fotografie z konfliktu, ve kterém Washington nakonec neuspěl.
Francouz Albert Kahn začal v roce 1909 budovat archiv fotografií zachycujících tehdejší svět. Archiv planety, jak svůj projekt nazval, obsahuje snímky až do začátku 30. let dvacátého století. Nyní muzeum nesoucí jeho jméno zpřístupnilo fotografie v digitalizované podobě. Aktuálně.cz nabízí výběr těch nejlepších ze sto let staré Paříže.
Pro rozvoj středověké Prahy měl podstatný význam český král a římský císař Karel IV., který majestátem vydaným 8. března 1348 založil Nové Město pražské. Základní kámen města, v praxi hradební zdi, byl slavnostně položen o několik dní později - 26. března. U této příležitosti redakce Aktuálně.cz přináší galerii historických fotografií navazující na seriál "Tenkrát v…".
Jména profesionálů i nadšenců, kteří nafotili Slovensko v 50. až 80. letech minulého století, mohou být dávno ztracená. Maďarský fotoarchiv Fortepan se ale postaral o to, aby stejný osud nepotkal i jejich díla, a fotografie zachraňuje. Podívejte se na Bratislavu, Košice i vesnické slavnosti ve výběru dobových fotografií na online deníku Aktuálně.cz.
Francouzské Muzeum Alberta Kahna vdechlo nový život více než sto let starým jedinečným barevným fotografiím. Desítky tisíc snímků ve vysokém rozlišení ukazují, jak se během 20. století měnil svět. Pařížská kulturní instituce je nyní zpřístupnila ve zdigitalizované podobě.
Před 130 lety byl vydán zákon, na jehož základě byla v Praze provedena asanace, jedna z nejrozsáhlejších akcí tohoto typu v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Systematická likvidace mnoha historických staveb vyvolala kritiku veřejnosti a vznesla otázky památkové péče. Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 38 hektarů a nacházelo se v něm přes 600 domů.
Virginia Oldoiniová byla milenkou císaře Napoleona III. a měla takový sex-appeal, že po ní v šedesátých letech 19. století toužili všichni muži v Paříži. Ona zase toužila po stále nových fotografických portrétech, pro které vymýšlela pózy, kostýmy i celé příběhy. Snímky se zapsaly do historie, jsou ve sbírkách Metropolitního muzea v New Yorku a nyní jsou k vidění i na výstavě v Londýně.
Přesně před 80 lety, 19. dubna 1943, plánovali nacisté definitivně zlikvidovat varšavské židovské ghetto, které bylo největší v Evropě. Stovky tisíc jeho obyvatel už předtím skončilo ve vyhlazovacích táborech nebo podlehlo nemocem a zbývaly poslední desítky tisíc. Nacisté ale narazili na nečekaný odpor a vzdor, který obyvatelům vydržel až do půlky května.
Někdejší obec Podolí, ohraničená na jedné straně skálou a na druhé řekou Vltavou, se kdysi proslavila těžbou vápence a výrobou vápna. Později se zde začala vyrábět pitná voda, která zásobovala Prahu. Podolí však proslavila i místní porodnice či areál České televize na Kavčích horách. Letos je to 101 rok, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.
Dobytí Stalingradu mělo pro německého diktátora Adolfa Hitlera zvláštní význam - jeho zničení pro něj představovalo konec Sovětského svazu. Rudá armáda ale s vypětím všech sil a s pomocí mrazivého počasí město ubránila. Před osmdesáti lety, v lednu 1943, bitva vrcholila.
Karlín patří mezi pražské čtvrti, které si za svou existenci prošly vůbec nejvíce proměnami. Jeho rozvoji dlouho bránily přírodní katastrofy i války, změna přišla až v době průmyslové revoluce, kdy se z Karlína stala proslulá průmyslová oblast. Před 100 lety se Karlín stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy. Dnes, po ničivé povodni z roku 2002, je byznysovým centrem města.
