Finanční vzdělávání patří už deset let do osnov středních škol. V prvních ročnících je přitom téměř pětina žáků finančně negramotných, zjistila Česká školní inspekce. Ředitelé i učitelé vidí problém v neznalosti základů matematiky. "Má se od útlého věku učit jako dril," myslí si někteří. Studentům často nabízí volitelné semináře, které je naučí se ve financích orientovat.
Jednoho člověka zabila a dalších pět lidí zranila studentka, která dnes ráno střílela na gymnáziu v západoruském Brjansku. Uvedlo to ruské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého se dívka po činu zastřelila. Motiv a okolnosti střelby úřady vyšetřují, napsala agentura TASS. Agentura Reuters uvedla, že střelkyni bylo 14 let.
Loňský školní rok byl pro deváťáky a jejich rodiče frustrující. Dostat se na střední školu bylo více než jindy obtížné, kvůli silnému populačnímu ročníku. Spousta dětí neprošla prvním kolem přijímaček a natlačila se na druhé kolo tam, kde ho školy vypsaly. Kolik žáků se nakonec nikam nedostalo, ministerstvo zatím neví. Ohlasy však naznačují, že situace byla o poznání méně dramatická, než se zdálo.
Zatímco více než polovina středoškoláků v Evropské unii navštěvuje školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, v Česku je to jen třetina. Ministerstvo školství proto navrhuje, aby vzniklo více lyceí. Slibuje si od nich, že lépe uspokojí poptávku žáků a připraví je na vysokoškolské studium. Některé kraje chystají nové třídy otevřít už v příštím školním roce.
Systém přijímacích zkoušek na střední školy se musí změnit, říká nový ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. Fronty a papírové přihlášky zmizí, deváťáci se budou hlásit elektronicky. Není ale jisté, že se to povede už od příštího roku, přiznává ministr. O platech učitelů říká, že jsou nastavené špatně. Zároveň chce prodloužit povinnou školní docházku, což by zpomalilo chystanou reformu vzdělávání.
Ze základních škol odchází nejsilnější ročník za dlouhou dobu, a ty střední tak zažívají obrovský přetlak. "Rozhodně za to nemůžeme my, školy," říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Ne každé dítě ale podle ní má na to, aby se dostalo na gymnázium. Kde systém selhal? A lze to ještě napravit? A jak dopadá současná situace na psychiku dětí, anebo dokonce rodičů?
Mnozí rodiče chtějí pro své děti co nejlepší základní školu, protože tam začíná vztah ke vzdělání. Ale jejich spádová škola často není ani dobrá. Hledají pak logicky jinde.
Obrovská fronta mnoha desítek zájemců se ve středu utvořila před pražským Slovanským gymnáziem, které nabídlo dalších 12 míst pro zájemce o studium. Frustrovaní rodiče a studenti už druhý týden hledají jakékoliv místo, které by bylo od září volné pro maturitní studium.
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce změnit systém přijímacího řízení na střední školy. Reaguje tím na současnou situaci, kdy se ani někteří jedničkáři z devátých tříd nedostali na jimi zvolené střední školy. "Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století," řekl Bek. Nesouhlasí s tím, aby si v prvním kole deváťáci dávali jen dvě přihlášky.
Kam se obrátit, když v prvním kole nevyšla ani jedna z vybraných středních škol, teď řeší rodiče českých deváťáků. Všude, kde se jim nabízejí druhá kola přijímacích zkoušek, mají přetlak - stovky uchazečů na desítky míst. Pro silný ročník 2008 na maturitních oborech místa zkrátka chybí. "Na vině je i 'středověký' systém přijímaček, který by bylo třeba digitalizovat," říká expert Miroslav Hřebecký.
Nejsilnější ročník za posledních patnáct let nastoupí v září na střední školy. Přijímací zkoušky na gymnázia ale ukazují velký přetlak dětí a především rozdílné podmínky - přestože jsou zkoušky jednotné. Zatímco v Ústeckém kraji se na školu dostal žák se 40 body, v Praze k přijetí často nestačilo ani přes 80. Podle odborníků zaspalo vedení krajů, které neodhadlo vývoj populace.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
U maturitních testů dopadli letos podobně jako v minulých letech nejlépe gymnazisté, a to hlavně z víceletých gymnázií. Na osmiletých jich neuspělo 0,9 procenta a na šestiletých 1,3 procenta, zatímco na čtyřletých gymnáziích zkoušku nezvládlo 2,4 procenta studentů. Naopak nejhůře skončili žáci na netechnických oborech učilišť a studenti na netechnických nástavbách.
Školní areály architekta Josefa Gočára v Hradci Králové patří k mimořádným urbanistickým i architektonickým dílům 20. let minulého století. Čím stavby ve stylu takzvaného holandského racionalismu vynikají? Podívejte se na další díl Skrytých pokladů architektury Zdeňka Lukeše.
„Půl pracovní doby trasujeme, vyplňujeme tabulky a posíláme kontakty hygieně, která se rodičům ozve až za tři nebo čtyři dny. Nevím, co ještě by chtělo ministerstvo zdravotnictví na školy hodit,” říká ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Nechceme si zopakovat to, co jsme si už zažili. Čekali jsme, že se bude testovat,” dodává.
